Rodiny: Zaplatíme nižší daň z příjmu?

  • 1
Společné zdanění využijí rodiny s dětmi a vydělají na něm ty, ve kterých jeden z manželů má příjmy vysoké a druhý nízké nebo žádné. A čím vyšší jsou ty vysoké příjmy, tím rodina dostane zpátky víc peněz zaplacených na zálohách daně z příjmů.

A tak v rodině, kde jeden z manželů je třeba nezaměstnaný a druhý bere měsíčně 15 000 korun hrubého, ušetří za rok při společném zdanění 5800. Když však výdělek jednoho z nich bude 50 000 měsíčně, zvýší se úspora na 34 908 korun.

Na čem se ušetří?

Výpočet daně je pro poplatníka vstřícnější tam, kde se daní dvě menší částky, než když se daň počítá z jednoho původně vysokého příjmu. Je to dáno tím, že daň z příjmu se v Česku počítá progresivně.

A tak i člověk s příjmem třeba milion za rok zaplatí:

  • z prvních 109 200 patnáctiprocentní daň,
  • z druhých 109 200 korun daň dvacetiprocentní,
  • z dalších 112 800 korun 25 procent daně,
  • teprve vyšší příjmy jsou daněny v nejvyšším, 32procentním daňovém pásmu.

Prvních 331 200 korun tedy nikoho z poplatníků nestojí na daních víc než 66 420 korun. Když se pak například zmíněný milion manželova příjmu rozdělí na poloviny,
protože manželka se stará o děti a žádné peníze nevydělává, zůstanou oba manželé v nejvyšší daňové skupině. Ale oba budou danit postupně ve všech pásmech. Jen na
tom se dá ušetřit 39 564 korun. To však není vše, další peníze ušetří manželé na nezdanitelných částkách a odčitatelných položkách.

Kouzla s nezdanitelnými položkami

V manželských párech, kde jeden nemá příjem, přesněji – nevydělal si v roce 2005 víc než 38 040 korun – mohou hrát odčitatelné položky velkou roli.

Za normálních okolností by ten, který nevydělává:

  • nepodával daňové přiznání,
  • neodečítal by si na svou osobu základní nezdanitelnou částku 38 040,
  • neodečítal by si žádné položky,
  • pokud si platí (respektive manžel mu platí) životní pojistku,
  • penzijní připojištění či úvěr na bydlení.

To vše nyní udělá. Sníží se daňový základ, sníží se o další tisíce i vypočtená daň. Navíc vydělávající manžel si odečítá 21 720 korun na vyživovanou osobu, stejně jako kdyby partneři společné zdanění neuplatňovali.

Jaký dopad má společné zdanění na:

Poznámka:
*u zaměstnanců uvádíme nejobvyklejší údaj o příjmu – hrubý měsíční příjem, daňový základ se z něho získá odečtením pojistného na sociální a zdravotní pojištění, celkem 12,5%,
**u podnikatelů uvádíme nejčastější údaj o příjmu – roční základ daně, již jsou odečteny zálohové platby pojistného, které u podnikatelů v roce 2005 činí přibližně 21,4 procenta dosaženého zisku

Zdroj: František Brabec, daňový poradce