"Nechceme, aby naše děti a naši vnuci pořád poslouchali: Jsi cigán a nechceš dělat. Dejme Romům možnost nastoupit do práce. Uvidíme, kdo chce pracovat. Pak si budeme dělat pořádek sami mezi sebou," říká předseda romského parlamentu Milan Ščuka. Romové by podle něj měli zasedat i ve výběrových komisích, které rozhodují o státních zakázkách.
Podle místopředsedy parlamentu Petra Jana by zavedení pozitivní diskriminace a desetiprocentní kvóty neznamenalo jen výhodu pro Romy, ale přispělo by k pozvednutí romské komunity. "Romská menšina by dostala větší šanci vyrovnat se většině. Je lepší pozitivní diskriminace než diskriminace jiná," míní Jano. Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 9,9 procenta, v dubnu činila 10,2 procenta. V romské komunitě je bez práce v některých oblastech i více než 90 procent lidí.
Podle představitelů romského parlamentu sice existuje v Česku mnoho projektů pro Romy, ale nejsou vždy účinné. "Důsledně není naplňována ani vládní koncepce integrace Romů, jednotlivé kroky jsou do praxe zaváděny příliš pomalu," uvádí Jano.
 |
Řekněte si v práci o maximum. Čtěte ZDE. |
Parlament Romů chce být partnerem vládě, zákonodárcům i domácím a mezinárodním institucím. Hodlá zajišťovat například i společný postup sdružení při vyjednávání o penězích na projekty pro Romy. Svůj program zpracuje podle Ščuky do dvou měsíců, poté ho předloží jednotlivým ministerstvům. Zatím není jasné, jak bude parlament financován. Romové o zastřešující organizaci usilovali několik let.
Některá romská sdružení mají k nynějšímu parlamentu výhrady, proto do něj nevstoupila. Podle nich byla organizace připravena příliš narychlo, nesouhlasí ani se stanovami a názvem.
