A přesto právě ona získala jednu z hlavních cen nadace Open Society Fund při udělování stipendií Georga Sorose pro nadané romské studenty. Ti nejlepší odjeli o prázdninách do zahraničí na renomované jazykové školy či univerzity, aby zde zdokonalili své jazykové schopnosti nebo si rozšířili přehled v oboru, který studují na vysoké škole v České republice.
"Cílem programu je umožnit nadaným romským studentům studovat cizí jazyk přímo v dané zemi na velmi kvalitní jazykové škole," sděluje Helena Kocanová z nadace Open Society Fund v Praze.
O stipendium či stáž se mohli ucházet studenti středních či vysokých škol s velmi dobrým prospěchem a pokročilými jazykovými znalostmi. Ty museli prokázat v obou kolech výběrového řízení, kdy předkládali esej v cizím jazyce a absolvovali pohovor s rodilým mluvčím. "Byl jsem velmi spokojen, pobyt v cizí zemi byl pro mě velkou zkušeností," říká student David Švarc, který si vybral kurz německého jazyka na Goetheově institut v Bonnu.
Také pro Annu Červeňákovou znamenal měsíční pobyt na Mezinárodním právním institut ve Washingtonu přínos. Zpočátku nevěřila rozvrhu, podle kterého měla za měsíc získat přehled o americkém právu. Výuka ale probíhala od rána do pozdního odpoledne, následovala ještě příprava na další den. Ta obnášela četbu minimálně padesáti stran textu a přípravu vlastního písemného vyjádření.
Většinu problémů řešili studenti prakticky na zadaných soudních případech, když sami navrhovali vlastní řešení a vypracovávali písemná memoranda. Přebrali tak na sebe roli soudce a zvažovali protikladná stanoviska v konkrétních sporech. Ty se často podobaly případům, které již byly v minulosti řešeny a studenti si je museli nastudovat. Součástí pobytu byly i návštěvy advokátních kanceláří a soudních přelíčení.
Takový způsob přípravy a výuky, typický na amerických univerzitách, je naopak velmi vzdálen evropskému pojetí. Na americké univerzitě se více diskutuje, profesoři prezentují fakta na základě dialogu se studenty. Podle Červeňákové jsou rozdíly mezi českým a americkým právem tak velké, že si nedovede představit absolvovat větší část svého studia na americké univerzitě. Raději by dokončila studium na své domovské univerzitě v Plzni a potom by odjela sbírat zkušenosti do Spojených států.
"Zabývám se především ochranou menšin a dodržováním lidských práv, a proto jsem se zajímala při svém pobytu o žalobu týkající se nerovného přístupu černošských mladistvých na americké školy," říká Anna Červeňáková. Žaloba byla podána k Nejvyššímu soudu Spojených států amerických v roce 1954 a podobá se tak žalobě proti zařazování romských dětí do zvláštních škol v České republice, která byla zaslána k Ústavnímu soudu a je vedena proti ministerstvu školství a školskému úřadu v Ostravě. Nejvyšší soud Spojených států tehdy na základě sociologických a psychologických poznatků rozhodl, že segregace je neústavní a vyžádal si na školách opatření k integraci černošských dětí.
Sorosova nadace chce vzdělání romských žáků podporovat i nadále. A to především stipendii, která jim pomohou zčásti hradit náklady spojené se studiem. Nadace chce takto zároveň motivovat nadané romské studenty, aby předčasně neukončovali studium a snažili se dosáhnout nejvyššího možného vzdělání
"Cílem programu je umožnit nadaným romským studentům studovat cizí jazyk přímo v dané zemi na velmi kvalitní jazykové škole," sděluje Helena Kocanová z nadace Open Society Fund v Praze.
O stipendium či stáž se mohli ucházet studenti středních či vysokých škol s velmi dobrým prospěchem a pokročilými jazykovými znalostmi. Ty museli prokázat v obou kolech výběrového řízení, kdy předkládali esej v cizím jazyce a absolvovali pohovor s rodilým mluvčím. "Byl jsem velmi spokojen, pobyt v cizí zemi byl pro mě velkou zkušeností," říká student David Švarc, který si vybral kurz německého jazyka na Goetheově institut v Bonnu.
Také pro Annu Červeňákovou znamenal měsíční pobyt na Mezinárodním právním institut ve Washingtonu přínos. Zpočátku nevěřila rozvrhu, podle kterého měla za měsíc získat přehled o americkém právu. Výuka ale probíhala od rána do pozdního odpoledne, následovala ještě příprava na další den. Ta obnášela četbu minimálně padesáti stran textu a přípravu vlastního písemného vyjádření.
Většinu problémů řešili studenti prakticky na zadaných soudních případech, když sami navrhovali vlastní řešení a vypracovávali písemná memoranda. Přebrali tak na sebe roli soudce a zvažovali protikladná stanoviska v konkrétních sporech. Ty se často podobaly případům, které již byly v minulosti řešeny a studenti si je museli nastudovat. Součástí pobytu byly i návštěvy advokátních kanceláří a soudních přelíčení.
Takový způsob přípravy a výuky, typický na amerických univerzitách, je naopak velmi vzdálen evropskému pojetí. Na americké univerzitě se více diskutuje, profesoři prezentují fakta na základě dialogu se studenty. Podle Červeňákové jsou rozdíly mezi českým a americkým právem tak velké, že si nedovede představit absolvovat větší část svého studia na americké univerzitě. Raději by dokončila studium na své domovské univerzitě v Plzni a potom by odjela sbírat zkušenosti do Spojených států.
"Zabývám se především ochranou menšin a dodržováním lidských práv, a proto jsem se zajímala při svém pobytu o žalobu týkající se nerovného přístupu černošských mladistvých na americké školy," říká Anna Červeňáková. Žaloba byla podána k Nejvyššímu soudu Spojených států amerických v roce 1954 a podobá se tak žalobě proti zařazování romských dětí do zvláštních škol v České republice, která byla zaslána k Ústavnímu soudu a je vedena proti ministerstvu školství a školskému úřadu v Ostravě. Nejvyšší soud Spojených států tehdy na základě sociologických a psychologických poznatků rozhodl, že segregace je neústavní a vyžádal si na školách opatření k integraci černošských dětí.
Sorosova nadace chce vzdělání romských žáků podporovat i nadále. A to především stipendii, která jim pomohou zčásti hradit náklady spojené se studiem. Nadace chce takto zároveň motivovat nadané romské studenty, aby předčasně neukončovali studium a snažili se dosáhnout nejvyššího možného vzdělání
