Rozdělit práci se zdá jednoduché, ale není

Jen málokteří zaměstnanci vítají s otevřenou náručí požadavky svého šéfa. Jiní raději předstírají vlastní neexistenci. Možná se nechtějí učit, nést odpovědnost. Nebo mají vedoucího, který na ně přehazuje kdejakou svoji povinnost.

Delší dovolená, nemoc nebo služební cesta vedoucího pracovníka prověří jeho schopnost spolupracovat s podřízenými. Dobrý šéf se pozná podle toho, jak firma (oddělení, pobočka) funguje, když tam není. "Schopný vedoucí si umí vychovat tým lidí, na něž je možné delegovat, přenést pravomoci," říká Václav Brom, ředitel vnějších vztahů společnosti Moutfield. Delegování znamená svěřit někomu celou záležitost i pravomoci k provedení rozhodnutí. Jeho výhodou je, že spolupracovníci získávají nové zkušenosti a poznatky, čímž se rozvíjí celá firma. "Zvyšuje se i motivace spolupracovníků - cítí větší odpovědnost," vysvětluje ředitelka poradenské společnosti Ace Consulting Naďa Štullerová.

Přenášet pravomoci ano, ale s mírou

Jestliže se začne za nepřítomnosti vedoucího pracovníka hned všechno hroutit, je jasné, že v podniku vládne anarchie. Existují firmy, jednotlivé pobočky, oddělení či pracovní týmy, kde je samostatná a zodpovědná většina zaměstnanců. Ti se díky tomu, že svého šéfa z různých důvodů neměli šanci příliš zaznamenat, naučili dělat všechno sami. Ani to však není vizitkou dobrého fungování firmy. T

Schopnost vést tým pracovníků tak, aby byla spokojenost oboustrnná  není lehké, aneb jak se stát vynikajícím managerem... 

akové situaci totiž většinou předchází snaha nerozhodného šéfa, neschopného nést jakoukoli odpovědnost, zbavovat se úkolů. I ty, které by měl plnit jen on sám (důvěrné, strategické, dlouhodobé úkoly), přenese na své spolupracovníky a podřízené. "Tohle je možné pouze ve firmě s nejasně danými pravomocemi, úkoly a zodpovědností," říká Václav Brom. "Vrcholový management by si takové věci měl hlídat. Pokud se třeba ukáže, že jeden člověk stíhá vyřizovat záležitosti své i svého šéfa, je onen šéf nadbytečný a měl by svůj post opustit."

Někoho pověřit? Ani za nic

Existují šéfové, kteří rádi řeší všechno sami. Jsou přesvědčeni o tom, že nikdo nezvládne danou práci lépe než oni. "Anebo se obávají, že se pracovníci stanou lepšími, než jsou sami," dodává ředitelka poradenské společnosti ACE Consulting Naďa Štullerová. Proto trvají na tom, že vše musí probíhat přesně podle jejich představ. Přitom stejného výsledku může být dosaženo odlišným způsobem a někým jiným. Takoví šéfové nedůvěřují zaměstnancům, mají strach, že ztratí kontrolu nad úkolem, nebo dělají tu chybu, že jsou jediní, kdo schraňuje potřebné informace.

Co by šéf neměl dělat...

* Zadávat úkoly, které sám nechce řešit.
* Přenášet vinu na pověřeného pracovníka, když se něco nepovede.
* V případě úspěchu pomlčet o zásluhách pracovníka a sám slíznout smetanu.

Podle ředitele brněnské vzdělávací agentury Altego Jiřího Denka je pro vedoucí pracovníky delegování opravdu nutností. Potřebují vyšetřit čas na strategické řešení a úkoly, které mohou udělat pouze oni. "Při přenášení pravomocí je velmi důležité, aby pověřený pracovník byl za daná rozhodnutí také zodpovědný a nesl i možné negativní důsledky. Pravomoci bez zodpovědností vytvářejí podmínky pro anarchii a nezodpovědné rozhodování," říká Denk. "Na druhou stranu - když má jenom zodpovědnosti, a ne pravomoci, může se cítit velmi nepříjemně, až jakoby podveden. Což je zcela pochopitelné, protože nemá potřebné nástroje, aby to, čím byl pověřen, provedl dobře a má pocit, že výsledek nemůže dostatečně ovlivnit."

Stručně, jasně a s kontrolou

Přenesení úkolu na spolupracovníky musí být jasné, s konkrétními kontrolními body a s přesným termínem splnění. Pověřená osoba by v zájmu porozumění měla vlastními slovy zadání zopakovat. Při kontrolních setkáních by pracovník měl předkládat i návrh dalšího postupu. "U nového úkolu či u nového pracovníka je třeba uplatnit spíše direktivnější instrukce, požadovat splnění jasných, jednodušších úkolů či částí úkolů. Ke zkušenému pracovníkovi je možné přistupovat v roli poradce, kterému pomáhá najít optimální řešení problémů," radí Jiří Denk. Vyplatí se také občas kontrolovat, zda vše probíhá, jak má. "Stačí zkontrolovat konkrétní malý detail. I ten může odkrýt hlubší nesrovnalosti," podotýká Václav Brom. Kromě kontroly je však důležitá i podpora ze strany zadavatele úkolu (radou, poskytnutím svých kontaktů). Ten se sice úkolu zbavil, ale ne celkové odpovědnosti za jeho splnění.