Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci České televize

  17:22aktualizováno  17:22
Jedním z nejzajímavějších případů v mediálním právu v loňském roce bylo obsazení několika kanceláří České televize vojenskou policií. Česká televize proti rozhodnutí soudu, kterým byla tato prohlídka povolena, podala ústavní stížnost. Ústavní soud jí v nálezu sp.zn. II. ÚS 1375/11 dal za pravdu.
Ústavní soud, Brno

Ústavní soud, Brno | foto: Hana Skoumalová

O co v případu šlo? Česká televize získala interní dokument Ministerstva obrany, který byl původně veden jako tzv. utajovaná informace v režimu "důvěrné". Tento dokument, který se týkal interních bojů různých skupin úředníků na Ministerstvu obrany, Česká televize zveřejnila. V okamžiku zveřejnění již dokument nebyl veden jako utajovaná informace, vynesen z ministerstva však zjevně byl v okamžiku, kdy se ještě o utajovanou informaci jednalo.

Úplné znění nálezu sp.zn. II. ÚS 1375/11

Vojenská policie proto zahájila šetření ve věci trestného činu ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1 trestního zákoníku. 

§ 317 zákona č. 40/2009 Sb. Trestního zákoníku

Ohrožení utajované informace

(1) Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) vyzradí-li úmyslně nepovolané osobě utajovanou informaci v jiném právním předpisu klasifikovanou stupněm utajení „Přísně tajné“ nebo „Tajné“, 
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, ačkoli mu ochrana utajovaných informací byla zvlášť uložena, nebo 
c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) týká-li se čin uvedený v odstavci 1 utajované informace z oblasti zabezpečení obranyschopnosti České republiky klasifikované v jiném právním předpisu stupněm utajení „Přísně tajné“, nebo
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4) Příprava je trestná.

V rámci zjišťování toho, kdo dokument vynesl, požádala vojenská policie Českou televizi o předložení kopie tohoto dokumentu, kterou měla ČT k dispozici. ČT to odmítla s odvoláním na ochranu zdroje podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Je třeba podotknout, že ochrana zdroje je podle zákona prolomena, pokud se jedná o oznámení pachatele trestného činu podle § 317 Trestního zákoníku. Policie však neměla žádné informace o tom, že by ČT pachatele znala.

§ 41 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Ochrana zdroje a obsahu informací

(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.

§ 368 zákona č. 40/2009 Sb., Trestního zákoníku

Neoznámení trestného činu

(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy (§ 140), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), braní rukojmí (§ 174), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.
(3) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Oznamovací povinnost trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětem trestných činů.

Vzhledem k tomu, že ČT odmítla vydat svoji kopii dokumentu, požádala policie Obvodní soud pro Prahu 6 o souhlas k tzv. k prohlídce jiných prostor a pozemků podle § 83a Trestního řádu. Soud tento příkaz vydal a některé kanceláře v budově  ČT byly následně obsazeny vojenskou policií, která z nich odnesla dokumenty a počítače.

Zákon č. 141/1961 Sb., Trestního řádu

§ 83a

Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků

(1) Na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se obdobně užije § 83 odst. 1 a 2.
(2) Bez příkazu může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků, jestliže vydání příkazu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu. Policejní orgán je však povinen si bezodkladně dodatečně vyžádat souhlas orgánu oprávněného k vydání příkazu; v přípravném řízení tak činí prostřednictvím státního zástupce. Pokud oprávněný orgán souhlas dodatečně neudělí, nelze výsledek prohlídky použít v dalším řízení jako důkaz.
(3) Bez příkazu může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků také tehdy, pokud uživatel dotčených prostor nebo pozemků písemně prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí policejní orgán bezodkladně vyrozumět předsedu senátu oprávněného k vydání příkazu a v přípravném řízení státního zástupce.

§ 83

Příkaz k domovní prohlídce

(1) Nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2) Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán.

Ústavní soud ochránil svobodu tisku

Ústavní soud rozhodnul tak, že ústavní stížnosti vyhověl. Nezrušil však dotčené právní předpisy, protože vyšel z toho, že obecné soudy musí daná ustanovení vykládat v souladu s ústavou a k jejich zrušení tak není důvod. Ústavní soud přitom nekonstruoval právo na ochranu zdroje jako absolutní právo, připustil, že v odůvodněných případech může být ochrana zdroje prolomena. Řešený případ však mezi ně podle soudu nepatřil.

Ústavní soud i na tento případ aplikoval obecnou zásadu posuzování střetu dvou základních práv a došel k závěru, že nelze jedno z těchto práv považovat automaticky za silnější. Výslovně pak Ústavní soud odmítl argumenty státního zastupitelství, které tvrdilo, že ochrana utajovaných skutečností má vždy přednost před svobodou projevu. Prolomení ochrany zdroje povinností oznamovat trestný čin tak není absolutní a musí být vždy poměřován význam daného případu.  

Ve svém nálezu se však Ústavní soud - byť někdy okrajově - vyjádřil i k některým dalším otázkám.

Utajovanou informací nemůže být cokoliv

Z pohledu nejen novinářů je zajímavé to, že Ústavní soud nepřímo připustil přezkoumávání toho, zda informace, která byla dotčeným orgánem prohlášena za utajovanou, skutečně měla být utajovaná (tedy zejména to, zda její vyzrazení mohlo ohrozit zájmy ČR). Státní orgány totiž často prohlašují za utajované informace i takové, které nesplňují zákonem stanovené podmínky. Navíc mají tendenci tvrdit, že je jen na jejich uvážení, zda danou informaci za utajovanou prohlásí či nikoliv.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

§ 2

Vymezení pojmů
 
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) utajovanou informací informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací (§ 139),
b) zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob,

......

§ 3

Újma zájmu České republiky a nevýhodnost pro zájmy České republiky

1) Újmou zájmu České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu.
(2) Mimořádně vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek
a) bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů České republiky,
b) rozsáhlé ztráty na lidských životech nebo rozsáhlé ohrožení zdraví obyvatel,
c) mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky České republiky,
d) značné narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky,
e) mimořádně vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,
f) mimořádně vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu,
g) mimořádně vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, nebo
h) mimořádně vážné poškození diplomatických nebo jiných vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu.
(3) Vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek
a) ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky,
b) značnou škodu České republiky ve finanční, měnové nebo hospodářské oblasti,
c) ztráty na lidských životech nebo ohrožení zdraví obyvatel,
d) narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky,
e) vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,
f) vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,
g) vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu,
h) vážné narušení diplomatických vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu nebo jinému státu, nebo
i) vážné zvýšení mezinárodního napětí.
(4) Prostá újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek
a) zhoršení vztahů České republiky s cizí mocí,
b) ohrožení bezpečnosti jednotlivce,
c) ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,
d) ohrožení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,
e) ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jejich členského státu,
f) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování zvlášť závažných zločinů nebo usnadnění jejich páchání,
g) vznik nezanedbatelné škody České republice, nebo
h) závažné narušení ekonomických zájmů České republiky.
(5) Nevýhodné pro zájmy České republiky je vyzrazení utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužití utajované informace, které může mít za následek
a) narušení činnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,
b) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování ostatních trestných činů než uvedených v odstavci 4 písm. f) nebo usnadnění jejich páchání,
c) poškození významných ekonomických zájmů České republiky nebo Evropské unie nebo jejího členského státu,
d) narušení důležitých obchodních nebo politických jednání České republiky s cizí mocí, nebo
e) narušení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb.

Nelze obcházet ochranu zdroje pátráním po pachateli

Ústavní soud se vyjádřil i k tomu, zda mohou orgány činné v trestním řízení požadovat předložení podkladů od novinářů s tím, že jim jde o pachatele trestného činu a ne o zjištění identity zdroje. Podle Ústavního soudu musí být (či alespoň v daném případě muselo být) orgánům činným v trestním řízení zjevné, že se může jednat o tutéž osobu, resp. že právě díky vydání předmětné listiny od stěžovatelky budou ogány veřejné moci spíše zjistit v prvé řadě novinářský zdroj a teprve skrze něj hledanou osobu.

Právní věty rozhodnutí sp.zn. II. ÚS 1375/11

I. Svoboda projevu přísluší také právnickým osobám, které produkují televizní programy, protože poskytuje nejen subjektivní právo osobám zaměstnaným při vysílání korporací nezávislých na státní moci, ale chrání v jeho objektivním smyslu nadto i institucionální nezávislost vysílání, a to od zprostředkování informací až po šíření zpráv a názorů. Oblasti zajištění této svobody zahrnují podmínky a související činnosti, bez kterých média nemohou plnit svou funkci přiměřeným způsobem

II. V rámci soudního řízení o trestném činu ohrožení utajované informace podle § 317 Trestního zákoníku lze přezkoumávat i to, zda daná informace měla být skutečně chráněna jako utajovaná informace.

III. Nelze akceptovat argument, že požadavkem na předložení listiny od novináře je sledováno pouze zjištění pachatele trestného činu a nikoliv odhalení novinářského zdroje. Jak orgánům veřejné žaloby, tak i obecnému soudu musí být (podle okolností) zřejmé, že se může jednat o tutéž osobu, resp. že právě díky vydání předmětné listiny od stěžovatelky bude možné orgány veřejné moci spíše zjistit v prvé řadě novinářský zdroj a teprve skrze něj hledanou osobu.

IV. Z ustanovení § 99 odst. 3 alinea secunda trestního řádu, nelze vyvozovat zákonnou přednost ochrany utajovaných informací před právem novináře na ochranu zdroje, a to ani v obecné rovině. Legislativní záměrem dané právní úpravy v žádném případě nebylo omezení ochrany novinářského zdroje. Šlo toliko o omezení nutnosti požadovat pro trestní řízení zproštění zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti tam, kde není pochyb, že se s utajovanou skutečností, resp. informací mohou vzhledem k jejímu významu seznamovat i osoby činné v trestním řízení. To lze považovat za přiměřené, smysluplné a ústavně souladné, na rozdíl od paušálního vyzdvižení ochrany utajovaných skutečností.

V. Zájem na veřejné bezpečnosti může převážit nad zájmem na ochraně novinářského zdroje, tak tomu ovšem zcela určitě nemůže být v situaci, kdy se vede trestní řízení ohledně úniku informace, která již před zahájením trestního řízení byla deklasifikována a nikdy neměla mezinárodní přesah.

VI. Ani právo na ochranu novinářského zdroje jako součást základního práva na informace nemá absolutní přednost před jinými základními právy a svobodami jiných, resp. před legitimně veřejně chráněnými zájmy.





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že termínovaný vklad je obvykle lépe úročený než spořicí účet?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Další z rubriky

Státní znak (ilustrační foto).
Veřejná diskuze k proceduře narovnání

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyzval veřejnost k účasti ve veřejné diskusi o Oznámení o proceduře narovnání. Lhůta pro podání připomínek končí dnem...  celý článek

(ilustrační snímek)
Je přípustné rozdávání letáků na akcích konkurence?

Zajímavý obchodní spor mezi dvěma hobby markety řešil nedávno Nejvyšší soud. Jednalo se o otázku, zda konkurent může na akci pořádané jiným podnikatelem a v...  celý článek

Státní znak (ilustrační foto).
Server justice.cz ochromila chyba systému

Pravděpodobně jste zaznamenali výpadek serveru www.justice.cz, kde je dostupný mj. obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík apod. Problémy v centrální síti...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy
Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

Publikováno: 17.10.2017 Autor: Odbor komunikace a marketingu 10500 Poslední dny hýbe českým mediálním prostorem kolem p... celý článek

Grafton Recruitment Praha
Tester - New Project!

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 50 000 - 75 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.