Rozhodování pro všechny - selský rozum

  • 3
Vraťme se ještě k minulému tématu ROZHODOVÁNÍ. Slyšeli jste někdo o lineárním programování? O operačním výzkumu? Metodách hledání kritické cesty? Jsou to všechno učené rozhodovací metody, nejednou s použitím složité matematiky -a pro běžného člověka celkem k ničemu.

Vraťme se ještě k minulému tématu ROZHODOVÁNÍ. Slyšeli jste někdo o lineárním programování? O operačním výzkumu? Metodách hledání kritické cesty? Jsou to všechno učené rozhodovací metody, nejednou s použitím složité matematiky -a pro běžného člověka celkem k ničemu. Proč? Protože tři čtvrtiny každodenních rozhodovacích situací běžného zaměstnance nebo podnikatele jsou tak komplexní, zahrnují tolik faktorů, že na jejich důkladnou analýzu, promyšlení, zhodnocení prostě není možnost, není prostor. Máme příliš málo času. Z množství údajů, dat, faktorů a vlivů obklopujících naši situaci je pohotově k dispozici jen velmi malá část. Všechno navíc komplikuje množství nejistot, nemožnost uhádnout přesně budoucnost.

A přesto tyto situace musíte nějak zvládnout. Dovoluji si tvrdit, že i takové laické rozhodování ve skromných podmínkách může být u každého z vás mnohem lepší než dosud. Jak?

Kuřákům v práci brzy odzvoní.
Čtěte ZDE.

1. Vyhněte se škodlivým extrémům. Prvním z nich je přílišná nerozhodnost. Držet se zpátky, váhat, cítit každé, byť malé riziko jako hazard - tím sice omezíme dočasné ztráty, ale celkově přijdeme o velké životní výhry. Dá se říci, že trestuhodně promrháme tu největší (a jedinou) šanci zvanou život.

Druhým extrémem je jít do všeho bez rozmyslu po hlavě. Sněží venku? Je náledí, vítr, plískanice, tma, teploty hned nad nulou a hned pod ní? A vy? Sednete za volant a prostě jedete - ať se stane, co se stane.

2. Metoda pokus-omyl nemusí být tak špatná a primitivní, jak vypadá na první pohled a podle názvu. Nedělejte však pokusy úplně naslepo. Raději volte takové, kde bude podle odhadu výsledek blízký optimu. Jistotu sice nemáte, ale svou nejistotu přitom snižujete na minimum, nebo aspoň na míru dobře únosnou, zvládnutelnou.

3. Metoda postupných krůčků, které lze přinejhorším bez větší škody zase vrátit, kdyby to nedopadlo.

4. Metoda přiměřeného odkladu. Když doba odkladu přinese více užitku z cenných informací než ztrát z prodlení, rozhodnutí s klidem odložte.

Školení a chytré knihy jsou pěkná věc, ale někdy není nad selský rozum.