„Typický pacient? Žena 40 plus s nějakým chronickým problémem,“ říká Peter Hajduk.

„Typický pacient? Žena 40 plus s nějakým chronickým problémem,“ říká Peter Hajduk. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ženy investují do zdraví, muži si raději koupí vlasy, říká podnikatel

  • 32
Začínal jako ortoped ve státní nemocnici. Pak přišel na nápad nabízet nadstandardní služby rodinných lékařů. A odtud byl už jen krok k tomu, založit soukromou kliniku. Jeho podnikání má úspěch.

Peter Hajduk chtěl být lékařem už od malička. Prý proto, že se doktorů bál. Jako dítě byl hodně nemocný. „Doktoři se mnou vůbec nemluvili, byl jsem pro ně dítě. Nevěděl jsem, co mi budou dělat, jak to budou dělat, jestli to bude bolet,“ vzpomíná Peter Hajduk. A tak se rozhodl, že bude jednou lékařem, aby všemu porozuměl.

Začínal jako ortoped ve státní nemocnici v Hradci Králové, kde pracoval pět let. Absolvoval stáž v Americe, na ortopedii, na plastické chirurgii i na soukromé klinice. Absolvoval kurzy tradiční čínské medicíny i bylinkářství, zabývá se homeopatii a celostní medicínou. Podnikat začal hned po revoluci.

Peter Hajduk (50)

Lékař a podnikatel Peter Hajduk
  • Vystudoval lékařskou fakultu v Hradci Králové.
  • Začínal jako ortoped ve státní nemocnici.
  • Od roku 1998 podniká.
  • V roce 2004 založil soukromou kliniku Aura Medical Clinic, která se věnuje celostní a estetické medicíně.
  • Je ženatý a má čtyři děti.

O čem bylo vaše podnikání?
V podstatě jsem našel díru na trhu, nabídl jsem nadstandardní služby rodinného lékaře. V tom smyslu, že mi pacienti mohli volat 24 hodin denně, pokud bylo potřeba, přijel jsem za nimi domů, zařídil potřebná vyšetření. Mělo to úspěch, lidi si byli ochotni za takové služby platit. Po třech měsících jsme měli tolik klientů, že už jsme jich ani víc přibírat nemohli.

Co jste tedy vlastně dělal - rodinného lékaře nebo šéfa?
Řekněme, že jsem to v podstatě manažoval.

To lékař umí?
Na medicíně se to neučí, takže to vlastně neumí, musí se to pracně učit. Něco je samozřejmě metoda pokus omyl, já jsem ale měl to štěstí, že jsem byl tři roky ve Spojených státech a byl jsem i na soukromé klinice, takže to podnikání jsem tak trochu okoukal.

Proč jste úspěšný projekt opustil?
Začal jsem se zabývat celostní medicínou, a tak nás s kolegou napadlo, že bychom založili soukromou kliniku, kde by byla celostní a estetická medicína.

Na rozjezd kliniky jste si půjčil pět milionů, to je dost.
Bylo to jen tak tak. Měli jsme sice štěstí, že jsme po měsících hledání našli prostory, kde předtím poliklinika fungovala, ale byla trochu vybydlená. Takže jsme rekonstruovali celé prostory, investovali jsme do vybavení, do přístrojů. Abyste totiž vůbec mohla provozovat zdravotnické zařízení, potřebujete souhlas hygieny, úřadu, ministerstva zdravotnictví. A musíte splňovat řadu podmínek.

Byl problém všechna potřebná povolení získat?
V roce 2003, kdy jsme žádali o všechna povolení, už se chystal vstup do Evropské unie a měnily se předpisy. Takže vlastně úředníci už nemohli postaru a ještě neuměli ponovu. A my jsme spadli do toho období, kdy se na nás v podstatě učili. Já vím, za to oni nemohli. Jenže to, co by normálně trvalo dva měsíce, trvalo půl roku.

Jak se vůbec ortoped dostane k celostní medicíně?
Myslím si, že to je budoucnost medicíny nebo spíš zdravovědy jako takové. Medicína pro mě víc a víc znamená to akutní. Když si někdo zlomí nohu, tak ho srovnáme na traumatologii. Když má někdo nádor na mozku, tak ho odoperujeme. To je ta akutní medicína, která je skvělá, a to žádný bylinkář nebo homeopat dohromady nedá. To je medicína velice vzdělaných erudovaných lidi, zkušených lékařů. Jenže pak je spousta chronických věcí, se kterými si akutní medicína vůbec neví rady.

Například?
Je to od diabetu přes štítnou žlázu, přes Crohnovu nemoc, po psychosomatické věci, artrózy. Chronické věci naše klasická moderní západní medicína vůbec neumí řešit, jen potlačuje příznaky. Když vás bude bolet loket a půjdete za ortopedem, stanoví jasnou diagnózu, píchne vám kortikoidy, otok splaskne, loket přestane bolet a vám se uleví.

Když půjdete za terapeutem tradiční čínské medicíny, ten řekne, vyplázněte na mě jazyk, změří vám puls, poptá se na problémy a z toho zjistí, že máte vítr v játrech nebo chlad v ledvinách. Podle toho stanoví léčebnou terapii nebo vám napíchne jehličky a loket přestane bolet. Homeopat se vás bude ptát na úplně jiné věci a podle obrazu vašeho těla stanoví lék a loket přestane bolet. Lékař celostní medicíny ale hledá příčinu potíží.

Vystudoval jste klasickou medicínu, teď jste lékařem celostní medicíny, nebije se to?
Naopak, já to, že jsem vystudoval medicínu, vnímám jako obrovskou výhodu. Za těch šest let na medicíně pochopíte fyziologii a biochemii těla. Naučíte se chápat v uvozovkách fungování lidského těla jako stroje.

A díky tomu pak můžete postoupit do dalšího levelu, kde se učíte jehličky, bylinky, homeopatii, psychosomatiku. To jsem studoval dalších dvanáct let, což je dvakrát tolik než samotná medicína. No a pak na lidské tělo začnete nahlížet úplně jinak.

Kliniku jste otevřel v roce 2004, jaké byly začátky?
Těžké.

Kdy přišel první pacient?
Druhý den po otevření.

Čtěte také

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Je jim přes dvacet, vyrábějí zdravé svačiny a mají milionové obraty

„Získali jsme jednoho z největších distributorů zdravých potravin ve Velké...

Další příběhy čtěte ZDE.

Tak v čem to bylo těžké?
Máte nějaký úvěr, přitom už musíte platit nájem. Máte nasmlouvané lidi, kteří očekávají výplatu. Přitom nemáte smlouvu s pojišťovnou a nemáte žádnou, ani jakousi imaginární jistotu dopředu. Dlouhé měsíce žijete v podstatě ze dne na den a musíte se snažit a hlavně věřit tomu, co děláte. A ještě o tom přesvědčit jak své kolegy, tak i klienty. Ale je to cesta a je to obrovská škola. Ve všem, jak jednat s lidmi, co dělat či nedělat. Naučilo mě to pokoře. Alespoň doufám.

Vyšetření u vás proplácí zdravotní pojišťovny?
Bylo by to hezké, ale ne. Pojišťovny nemají žádnou kolonku na celostní medicínu nebo, řekněme, na integrální přístup. I když k nám přijde pacient s tím, že ho už rok neustále bolí v krku. A podle mě je to škoda. Pár kilometrů na západ od nás to až takový problém není.

Do čeho jsou vaši klienti ochotni investovat více? Do zdraví nebo do estetických zákroků?
Zpočátku to bylo tak, že více byli ochotni utratit za svůj vzhled, teď už ale čím dál víc chápou, že je třeba investovat do zdraví jako takového. Řekl bych, že takovým naším typickým pacientem je žena 40 plus s nějakým chronickým problémem.

Ženy jsou v tomto věku více nemocné než muži?
To určitě ne, jen si více uvědomují, že to potřebují. Tělo vám dává jasné signály, že stárne. To my muži nemáme. My si i v padesáti naivně myslíme, že jsme stále plni testosteronu, než nás skolí nějaký infarkt. Ovšem toho, že nám ubývá vlasů, si všimneme hned. A do toho jsme ochotni investovat. Ostatně je to znát i na výsledcích naší kliniky. Vlasy jsou opravdu ekonomicky nejpřínosnější. Možná je to i proto, že je vidět okamžitě výsledek. Dokonce máme klienty i ze zahraničí - z Japonska, z Ameriky.

Kolik dnes máte zaměstnanců?
Zhruba dvacet.

Mají se u vás lépe, než by se měli například v nemocnici? Myslím, jestli u vás mají lepší plat?
Platově je to srovnatelné s jinými zařízeními a samozřejmě jsou i další benefity. Já jsem ale přesvědčen, že není vše jen o penězích, ale i o vztazích, atmosféře, o tom, co člověk dělá. A tady myslím ten spirituální rozměr.

Cítíte se bohatý?
Otázka je, co je to bohatý. Ano, jsem zabezpečený natolik, že do práce nechodím se strachem, ale s radostí. Děti studují, co chtějí a já bydlím, jak chci. Ale nejdůležitější je pro mě svoboda. To, že medicínu můžu dělat metodami, které jsou pro mě zajímavé, novátorské, netradiční a přitom jednoduché. Svoboda jít vlastní cestou je velice důležitá. Léčení má být totiž uměním.

, , pro iDNES.cz