Používá je u nás už přes pět set firem. Pomáhají jim v předvýběru kandidátů na volné místo, ale i v rozvíjení prodejců a manažerů. "Nejde o žádné 'Jáchyme, hoď ho do stroje', ale o testy, které mají validitu, reliabilitu, i tzv. lžiskóre. Vyvinuli je psychologové v Německu a na světě jimi jen v loňském roce prošly čtyři miliony lidí. U nás už přes sto tisíc," říká Filip Hrkal z firmy CUT-E, která testy firmám dodává.
SlovníčekValidita (pravdivost): schopnost testu měřit skutečný stav studovaného jevu. Reliabilita: vyjadřuje spolehlivost testu. Tedy zda při opakovaném použití testu dostaneme podobné výsledky. Lžiskóre: odhaluje případnou snahu testovaného "dělat se lepším". Zdroj: WikiSkripta, Psychotesty |
Co testy změří?
Reálnou schopnost kandidáta vykonávat určitou práci. Aby člověk podával slušný výkon, tak musí chtít – mít motivaci, dále to musí umět, což je potenciál, a pak tu práci musí znát a ovládat. Těmi testy velmi dobře změříme právě tu motivaci a potenciál.
Říkáte, že testy nemají nahradit personalisty, ale pomoci jim ve výběru nejlepšího uchazeče.
Ano, na každé volné místo se díky vysoké nezaměstnanosti často hlásí i stovky lidí. Personalisté si díky testům vyberou skupinu těch nejvhodnějších a ta pak postupuje dál k užším pohovorům nebo třeba do assessment center.
Personalisté jednoduše zjistí, koho mají před sebou a kandidáti zase to, jaká práce by pro ně byla nejlepší. Doporučujeme každému personalistovi, aby výsledky uchazečům ukázal, jednak si to zaslouží, jednak to pro ně může být cenná zpětná vazba pro další profesní růst.
Kolik testů firmám nabízíte?
V současnosti máme čtyřicet testů a dva dotazníky. Ty jsou určené pro různé skupiny lidí, například pro absolventy, prodejce, manažery. To jsou také nejčastější skupiny osob, které se s dotazníky při výběrovém řízení setkávají.
Assessment centrum:
|
Co testy konkrétně prověřují?
Jde o testy numerického myšlení, tedy jak analýzu dat, tak početní dovednosti, dále verbální testy, které například zjistí, jak rozumíte logice textu. Nechybějí testy logického myšlení, testy paměti a učení, testy prostorové představivosti, test koordinace zraku a rukou, kterými se zkoušejí například piloti. Dále jsou to testy multitaskingu, tedy souběžného zpracování úloh, které jsou zase ideální například pro call centra. Velmi zajímavý je test analýzy práce s e-maily či test zapamatování tváří a jmen.
Máte i jazykové testy?
Ano, trh si je vyžádal. Testujeme angličtinu a němčinu. Když jsme normovali test z angličtiny, zjistili jsme, že Češi mají ve srovnání se západními zeměmi výrazně horší výsledky. Museli jsme tedy test tomuto faktu přizpůsobit, pomáhali nám pedagogové a manažeři firem. Sehnali jsme zhruba 14 tisíc lidí, kteří si test vyzkoušeli, a na základě jejich výsledků jsme vyřadili nejjednodušší a nejtěžší otázky a vytvořili model přesně pro české kandidáty.
Jak náročné je normovat testy pro tuzemsko?
Hodně, časově i finančně. Každý test musíme přeložit, pak ho dát ke kontrole odborníkovi, nejčastěji psychologovi, dále ho nechat otestovat lidmi tady u nás, většinou je jich kolem tisícovky, pak zpracujeme výsledky testování a ty diskutujeme s německou centrálou. Dále ladíme normy, děláme překlady reportů, ladění reportů a teprve pak můžeme test nabídnout zájemcům. Každý takový test vyjde na stovky tisíc korun. Je tedy třeba pečlivě zvážit jeho tržní potenciál.
Kolik testování stojí?
Firmy platí za každého otestovaného kandidáta, který má k dispozici až šest diagnostických nástrojů – většinou jde o kombinaci dotazníku a testů. Cena je 49 eur, přičemž čím více kandidátů je, tím víc cena klesá. Všechny testy jsou on-line, firmy od nás dostanou jen administrátorské jméno a heslo. Samozřejmě je ještě musíme zaškolit, jak se systémem pracovat a jak vytvářet výsledné reporty.
A mohu si test koupit jako soukromá osoba a pak s výsledkem jít k zaměstnavateli?
Samozřejmě. Každému takovému zájemci dáme kontakt na kolegy psychology, kteří dotyčného otestují a pak se s ním sejdou a řeknou, jak dopadl. Cena je 2 500 korun.
Na testy se podle vás nedá připravit?
Ne. Když si vedle sebe sedne 10 lidí, tak každý má trochu jinou variantu testu. Nejde říct: hele, až budeš dělat ten test, tak první je odpověď beruška, druhá sluníčko... Doporučil bych ale každému kandidátovi, aby si vždy hlavně pozorně přečetl zadání a teprve pak odpovídal. V tom dělají Češi hodně chyb.
Tím, že jsou testy on-line, mohou je uchazeči dělat i z domova. Nepodvádějí?
Ačkoli jsme zpočátku měli takové obavy, praxe ukazuje, že nepodvádějí. Málokdo chce při ucházení se o práci předat svůj osud do rukou někoho jiného. Kromě toho mají některé testy vestavěný systém, který měří reakční odezvu kandidáta, a tak odhalí případnou snahu o manipulaci například softwarovým robotem. Stalo se nám to v Rusku, kde jsme okamžitě snahu o podvod odhalili.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Nyní přes 14 tisíc volných pracovních míst na jobDNES.cz. Zaujměte potencionálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz |
A co když test zkazím?
Nevadí, pokud jsou k tomu závažné důvody, není problém požádat o nový test buď personalistu, nebo přímo nás podle toho, jak je testování nastavené. Nedávno nám zrovna volala jedna dáma, která dělala testy doma a prosila o jeden nový test, protože ji prý při vyplňování vyrušila dcera. Po dohodě s personalistou jsme jí umožnili test absolvovat znovu. Výsledek se prakticky nelišil, test prostě měří danou schopnost, a pokud ji máte, jedno drobné vyrušení opravdu zásadně výsledek nezmění.
Dostal někdo na základě vašich testů padáka?
O takovém případu nevím. Je nutné si uvědomit, že test je pouze jedním z mnoha faktorů pro rozhodování. Logicky kvůli těm testům ale nebyl někdo přijat. Například když budu potřebovat řidiče a on špatně dopadne v testech na udržení pozornosti a reakčních schopností, tak dám logicky přednost uchazeči s lepším výsledkem.
Na internetu je mnoho různých testů. Jak poznat ten dobrý?
U nás je to velký problém. Když teď tady vymyslíme na koleně test kulturních znalostí, tak ho zítra můžeme na internetu spustit a nikomu to nevadí. Nikdo se neptá, zda má ten test či dotazník validitu, reliabilitu, lžiskóre a kdo stál u vývoje. Na to by lidé měli dávat pozor. V jiných zemích si to hlídají. Například v Norsku, abyste mohla dělat diagnostiku, musíte být certifikovaný včetně nástrojů, které používáte.
O testování učíte i na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Máme předmět, který studenty učí, jak by měl vypadat proces náboru lidí. Seznámí se také se systémy řízení vzdělávání zaměstnanců ve firmách. Chceme je naučit nebát se testování a daří se nám to. Zatímco před šesti lety, když jsme jim řekli, aby se sami otestovali, tak všichni od počítačů téměř odskočili, dnes se v klidu pustí do vyplňování otázek.
