Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na začátku byla 4 kila brambor a štěstí. Dnes vyrábějí tuny brambůrek

aktualizováno 
Spousta lidí zaregistrovala značku Strážnické brambůrky až ve chvíli, kdy v televizi začal zpívat a tančit barevný sáček. Firma však existuje déle než čtvrtstoletí. A stále roste.

Petr a Libor Hobžovi | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Je léto roku 1988. Manželé Hobžovi ze Strážnice na povolení místního národního výboru provozují bufet u letního kina. Točí tu limonádu a pivo, prodávají křupavé brambůrky, které Petr Hobža jako bývalý kuchař smaží doma na plotně. 

Investujte do své budnoucnosti

Využijte online kalkulačku a spočítejte si, kolik vám investice přinesou

Je jaro roku 2017. Sedím v kanceláři nové výrobní haly rodinné firmy Strážnické brambůrky a povídám si s další generací podnikatelů, bratry Petrem a Liborem Hobžovými. Za stěnou jede obrovská linka, která, za minimální pomoci lidské ruky, vyrobí za hodinu přes půl tuny smažených brambůrků. 

To, co se dělo v čase mezi těmito dvěma událostmi, je další z krásných podnikatelských příběhů o tom, co Češi dovedou. Pardon, Moravané.

Rodinnou firmu zakládal těsně po revoluci váš tatínek. Ale nebyl to ten sebevědomý podnikatelský start, kterých tehdy byly tisíce.
Otec je zastáncem pravidla: Nemusí pršet, jen když kape. Ovšem musí kapat dlouhodobě. V roce 1989 opustil místo skladníka v místní textilce Šohaj, koupil za 150 korun pánev na řízky, což byla tehdy velká investice, oloupal čtyři kila brambor a šel je prodávat. Třeba na tradiční bzeneckou pouť, kde za dvacet minut prodal 70 krabic, které měl původně na celý den. Byl to velký úspěch, takové kopnutí do zadku.

Čtěte další příběhy

Jaké měl plány?
Žádné. Nevěděl ani, co bude za měsíc. Prostě měl sen a ten si chtěl splnit: nějak se těmi brambůrky uživit. Spadl do byznysu a všechno se učil za běhu: kde sehnat brambory, jaké, za kolik, jak je namáčet a smažit… Neměl žádné zkušenosti. Vzal starou vyřazenou sanitku, natřel ji na modro a začal podnikat.

Doba brambůrkům přála.
Ano, dříve byly podpultové zboží, byl jich velký nedostatek. Obchodní spolupráci začal v Jednotách, pak přišly velké řetězce. Když uzavřel kontrakt se společností Ahold, nestačil se jako český člověk dlouho žijící v komunismu divit, jak to těm Holanďanům šlape. V roce 1994 si pořídil technologii přímo na brambůrky. Začaly se nabalovat další potřebné znalosti: zavážení, hygiena potravin, bezpečnost práce. V podstatě se učíme dodnes.

Z čeho otec rozjezd financoval?
Nejprve z úspor, nechtěl si brát úvěr, hodně si také vyrobil sám. Později pořídil fritézu za čtyři miliony, a na tu už peníze od banky potřeboval.

V té době se sem masivně hrnuly výrobky ze Západu.
Ale český zákazník zůstal konzervativní a toho jsme využili. Snažíme se k lidem chovat úplně otevřeně: máme transparentní obal, aby viděli, co vlastně kupují, a plníme jej zcela. Pouštíme veřejnost do výroby na exkurze, hlavně v létě je tady hodně zájemců.

Zajímavosti z výroby brambůrek

  • 60 až 70 % brambor pochází z ČR, zbytek se dováží z Německa nebo z Itálie 
  • 6 000 tun brambor za rok projde výrobnou Strážnických brambůrků, až 40 tun za den, 2 tuny za hodinu 
  • 500 - 600 kilogramů hotového produktu se vyrobí za hodinu 
  • 4 až 8 °C je vhodná teplota pro skladování brambor, před zpracováním se přemístí do teploty 12 až 20 °C podle odrůdy 
  • 8 nožů na jedno použití nastavených na setiny milimetru krájí brambory na plátky 
  • 2x za minutu se přefiltruje řepkový olej v obří fritéze, ve které se plátky brambůrků smaží 
  • usmažené brambůrky porovnává optický třídič s referenčním vzorkem, jakékoli nesrovnalosti zaznamená a plátek vyřadí; zbytky jdou na kompost nebo do plynové stanice

Nebojíte se, že vám tu někdo zkopíruje know-how?
Že by se do toho pustil taky? No, tak to hodně štěstí.

S čím byly při zavádění značky největší problémy? 

Některá jednání se supermarkety byla složitá, než se domluvily podmínky. Ale dnes máme vlastní brand v každém obchodním řetězci v ČR, na rozdíl od konkurence.

Je složité prodávat smažené brambůrky v době, kdy světu vládne zdravý životní styl? 
Ne. Samozřejmě jich nesmíte sníst moc, proto jsou naše sáčky jen šedesátigramové a obsahují dvě porce. A musíte to vyvážit pohybem. My brambůrky ochutnáváme každý den a zatím se nám nepřejedly.

Jaké příchuti máte v nabídce? A které mají zákazníci nejraději?
Na začátku jsme prodávali solené, česnekové, sýrové - ty nakonec skončily. V roce 1996 přibyla slanina. To bylo dlouho vše. Až v roce 2010 přišly nesolené a kombinace pepř a sůl. U zákazníků jasně vedou solené, česnekové jsou na druhém místě, vyvíjeli jsme je dva roky. Když jsme je dovezli na ochutnání německému dodavateli, koukal divně. A před naší další návštěvou už hlásil: Přivezte česnekové.

Když i obyčejný brok způsobí poplach. Jak se vyrábí úplně jiné brambůrky

A co ty exotické příchuti, které jsou dnes tak v módě, ty neplánujete?
Nové trendy přicházejí každé tři měsíce, zákazníci je ochutnají a po čase se zase vracejí ke klasice. My děláme limitované edice gramáže, nikoli příchutí.

Jaký je rozdíl mezi chipsem a brambůrkem, na kterém si tak zakládáte?
Na rozdíl od brambůrků se chipsy blanšírují, to znamená, že se před smažením propláchnou vodou. Výroba je pak efektivnější, ale ztrácí se bramborová chuť, protože dojde k vypláchnutí cukrů a škrobů.

Jak se z vás dvou vlastně stali odborníci na brambůrky?
Když otec začal podnikat, byli jsme malí kluci. Jedeme v tom od dětství, takže máme k firmě vztah. Nikdy nás nenapadlo dělat něco jiného. Nastoupili jsme sem jako dělníci, prošli jsme si vším, abychom to znali a uměli řídit. Ale kdyby nám to nešlo, jistě by to byl otec předal někomu schopnějšímu.

Což se nestalo, vy jste firmu převzali a postavili novou výrobnu.
Do roku 2013 jsme sídlili ve starém areálu, ale ten už přestal stačit, tak jsme koupili pozemky na kraji města a vybudovali nový, moderní areál. Problém byl, že pozemek od obce nejprve koupila rakouská firma a my to museli za mnohem větší peníze od ní odkupovat. Zvažovali jsme přesun do Holešova, ale museli bychom se přestěhovat nebo dojíždět, propustit lidi ze Strážnice, kteří už tu pracují i dvacet let. Raději jsme zaplatili.

Je problém sehnat dobré zaměstnance?
V současnosti pro nás pracuje asi 50 lidí. Nabídka zaměstnání v regionu není velká, firmy jsou tu nárazově několik let a pak zmizí. Loni nám odešlo 7 žen na mateřskou, dostali jsme kolem 40 životopisů, vybrali jsme pracovníky, ale nakonec nevydrželi ani měsíc. A přitom platíme o 30 procent víc, než je v okolí běžné. Nelíbilo se jim, že by museli chodit na směny, neměli by tři měsíce dovolené.

Začali jsme časovým skokem, udělejme ještě jeden. Je rok 2037. Existují ještě Strážnické brambůrky?
Existují a stále je vlastní rodina Hobžových. My doufáme, že naše děti, které jsou dnes ještě malé, časem začnou v podniku pomáhat a najdou si tu své místo. To si ovšem budou muset zasloužit stejně jako kdysi my.

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Dva roky marně hledá práci. Je jí totiž přes padesát let

Ilustrační snímek

Absolvovala vysokou školu, pracovala v zahraničí, ovládá cizí jazyky. Přesto se paní Jiřině nedaří najít práci. Na vině...

Zábavné školení pomáhá udržet zaměstnance. Začal s nimi časopis Playboy

Ilustrační snímek

Firmy se snaží udržet zaměstnance jak se dá. V době minimální nezaměstnanosti totiž těžko hledají náhradu za ty, kteří...

Naše práce je dřina, uchazeče to odrazuje, říká pekař

Meduna

Je brzy ráno, stojím v pekárně čakovického hypermarketu Globus a vypadám jak šmoula. Na sobě mám bílý ochranný hábit a...

Další nabídka

Kurzy.cz

Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"
Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"

V Česku je stále mnoho pozemků a domů, které mají neznámého majitele, nebo se o ně právoplatný majitel nepřihlásil. Úřa... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.