Ve vaší dílně je úžasná atmosféra. Čím to je? To tak dobře platíte?
Ano, určitě (smích). Tedy já si myslím, že platím slušně, ale pohoda je tady hlavně proto, že ji chceme mít. Pro nás všechny to není jen práce, ale i koníček. Pak se i lépe pracuje, na všem se člověk domluví.
Jaká jste šéfová?
U nás si na šéfové moc nehrajeme. Zákazník chce boty co nejdříve, takže když je sezóna a hodně zakázek, dělám, co je zrovna potřeba a nedělá mi problém sednout za stroj a šít. Teď jsou prázdniny, šijeme předobjednávky a na sklad, sháním zakázky a plánuju výrobu tak, abychom se z toho v září nezbláznili.
Pracovní dobu neřeším, je důležité, aby se stihla výroba a jestli budou holky chodit na sedm nebo na osm, to záleží na nich. Vidíte, já vlastně ani nevím, v kolik chodí do práce. Gabi, na kolik chodíš? Na šest. Jí to tak vyhovuje, ale kdyby chtěla chodit na osm nebo na devět, může. A až bude zase velké vedro, může jít na přehradu a do práce přijít večer nebo brzy ráno.
Je v létě méně práce?
Je. Sezóna na naše boty a ťapky de facto skončila, kdo chtěl, tak už má nakoupeno. Na gymnastické a taneční cvičky je zase ještě brzo, to přijde koncem srpna, než začne škola a kroužky. Obchody začínají objednávat v půlce srpna, nejvyšší zájem je v září, říjnu a to trvá až do ledna.
Linda Dedeciusová (34)
 „Důležité je dělat práci i srdcem, jít do podnikání naplno a věřit tomu,“ říká Linda Dedeciusová. |
Vyrábíte a prodáváte barefoot boty. Co je to?
Barefoot je v překladu bosá noha. U těchto bot jde o to, že má kopírovat tvar nohy, tvar prstů. Když máte boty do špičky, noha se deformuje a není to dobře. Padá klenba, máte špatné postavení zad, hrbíte se. Takto máte nohu volně a chodíte, jak opravdu máte, klenba jde sama nahoru. Podrážka je velmi tenká, v podstatě v ní cítíte každý kamínek, což je ale pro nohy prospěšné, a když si na to zvyknete, i velmi příjemné. Jednoduše řečeno, je to vlastně zdravá bota. Ostatně nejzdravější nohy měli staří Římané a víte proč? Nosili něco podobného jako ťapky-huarache. Já sama jsem měla spadlou nožní klenbu a to se mi díky chození v barefootkách spravilo.
To byl i důvod, proč jste ušila první boty?
To byl jeden z důvodů. My máme v rodině všichni široké nohy. Vždycky jsem měla problém dostat se do lodiček, ale nosila jsem je. Navíc jsem tančila latinu a střevíčky byly nutné. Pak se ale noha začala rozšiřovat a do lodiček už jsem se nevešla, bolelo to. Takže to byl první důvod. I moje pětiletá dcera má širokou nohu, já jako matka samoživitelka na zdravé, ale drahé boty nemám, to byl druhý důvod. A třetí důvod - řekl si o to vlastně trh sám.
Moje máma šije cvičky a zákaznice se ptaly, jestli by neušila nějaké barefootky. Jí se ale do toho moc nechtělo, protože už chce v práci zvolnit. Já jsem v té době tvořila pod oděvní značkou Surikata a začala jsem uvažovat, jestli v módě pro velké holky pokračovat nebo jestli se začít věnovat botičkám. Jeden den jsem to rozsekla, a to doslova. Nakreslila jsem návrhy, udělala střihy, nechala vyrobit vysekávací nože a vyrobila jsem prvních sto párů.
Jak to dopadlo?
Všechny se během pár dnů prodaly. To bylo v srpnu a vzhledem k tomu, že byl vlastně konec sezóny, tak to byl neskutečný úspěch. Většinou trvá nějakou dobu, než se podnikání rozjede. U mě byl začátek docela raketový, možná i proto, že trh na takové zboží čekal? Takže tím bylo rozhodnuto, pustila jsem se naplno do bot.
Měla jsem určitě velkou výhodu v tom, že moje máma podniká už dvacet let, takže byla mou rádkyní. Taky jsem mohla šít v její dílně. Ale nemyslete si, za nájem i za materiál řádně platím (smích). Samozřejmě taky platím „moje“ šičky. Rozhodně to není tak, že bych měla vše jako na stříbrném podnose. Na start jsem si musela docela dost peněz půjčit.
Kdo vás naučil šít boty?
Byla jsem na zkušenou v kurzu, a když jsem nevěděla, jak na nějaké poslední perličky, ptala jsem se jednoho z našich nejlepších ševců. První kousky jsem šila sama, musela jsem si to osahat a vyzkoušet, dnes mám perfektní šičku Gabču, díky níž jsou naše boty ještě lepší.
Úplně levné nejsou.
To nejsou, ale uvědomte si, že každá bota je ruční práce. Šijí to české holky, převážně z českých materiálů, od podešví přes vrchní části, průchodky a tkaničky, všechno je česká výroba a na tom si zakládáme.
Potkala jsem kamarádku, její holčička na sobě měla drahé barefootky ale moje známá byla v úzkých teniskách z tržnice, protože na její kvalitní boty už nezbylo. Já jsem se snažila cenu stanovit tak, aby si botky mohly koupit máma i dcera. Samozřejmě i já z toho něco musím mít, ale já nepotřebuju drahé auto, nejnovější mobil nebo drahé šperky, to mě vůbec neláká. Mě láká to, že se podnikáním uživím, a chci, aby naše boty mělo co nejvíce zákazníků.
Čtěte takéV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Se svou Trinutkou uspěl v soutěži i u zákazníků, kteří máslo ochutnali |
Návrhy jsou vaše?
Jsou, ale když jsem šila první boty pro dceru, vzala jsem ji do obchodu, ať si vybere látku, která se jí líbí. Mně se potisk nezdál úplně vhodný pro tak malou holčičku a rozmlouvala jsem jí to, ale postavila si hlavu. Sama si k látce vybrala i kůži, já jsem botky ušila, vyfotila a dala na e-shop. Dnes to jsou nejprodávanější boty, doslova pecka letošního léta. Takže mám ve firmě asi nejmladšího návrháře na světě (smích).
Bodovala jste v soutěži začínajících podnikatelů Rozjezdy T-Mobile. Čím myslíte, že jste porotu zaujala?
Byl to nečekaný úspěch a myslím, že jsem porotce zaujala tím, že jsem přišla s hotovým plánem. Věděla jsem co, komu, za kolik a jak. Všechno jsme měla v hlavě srovnané a hlavně, v té době už jsem měla nějakých tisíc párů prodaných. Myslím, že se jim líbilo i to, že jsem jela do Olomouce o den dřív, abych si mohla objet nové obchody a nabídnout spolupráci.
Mají obchodníci o vaše boty zájem?
Mají. Dokonce, když je vidí in natura, říkají, že vypadají ještě lépe, než na fotkách. Prodávám v e-shopu i do obchodů v ČR, dokonce máme zastoupení ve dvou obchodech v Německu. Věřím, že obchodů v zahraničí bude přibývat. A mám i pár stálých zákaznic. Zrovna nedávno mi jedna psala, že naše boty jsou přesně to, na co čekala a že se k nám bude vracet. A vrací se, už objednala poněkolikáté, zase další barvu.
Nepřehlédněte |
Považujete se vy sama za úspěšnou?
Od listopadu už jsem sice prodala přes 1500 párů, ale pořád jsem na začátku. Mám spoustu plánů, chci rozšířit sortiment barefoot bot o sandály i o zimní boty, chci svoje ševcovské stroje na podrážky. Chci, aby byli zákazníci spokojení. Práce je pro mě obrovským koníčkem. Já ať jsem dělala cokoli, vždycky jsem si na své práci našla, co mě bavilo, ale šiju od malička, šití mě baví a líbí se mi, když něco vytvořím.
Co je podle vás pro podnikání nejdůležitější?
Důležité je dělat práci i srdcem, jít do podnikání naplno a věřit tomu. Může se stát, že něco nevyjde, mně se to stalo už dvakrát. Přišla jsem sice o peníze, ale šla jsem do toho znovu. Dnes mám i zaměstnance, takže mám nervy, aby byly zakázky, aby byly peníze na výplaty, na materiál. Na druhou stranu se mi takový tlak líbí. Líbí se mi pohyb, musí se něco dít. Skončit v práci ve tři a s klidnou hlavou jít domů, to by asi nebylo pro mě.
