Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odborník: S finančními benefity se to musí umět, jinak končí v šuplíku

aktualizováno 
Stát od ledna navýšil daňové úlevy u penzijního spoření a životního pojištění. Motivuje tak firmy, aby nabídly svým zaměstnancům zajímavější benefity. Jenže ty produktům často nerozumí a někdy naletí, říká odborník na zaměstnanecké benefity Partners Lukáš Škopek.

Lukáš Škopek | foto: Archiv: Partners

Výhodné životní pojištění?

Srovnejte si sami nabídky na trhu a vyberte tu nejvýhodnější.

Od ledna se zvýšily daňové úlevy u některých zaměstnaneckých benefitů. Firmy to má motivovat k pestřejší nabídce výhod.
Ano, navýšení se týká příspěvků zaměstnavatele na životní pojištění a na penzijní připojištění, respektive doplňkové penzijní spoření. Firmy mohou každému zaměstnanci přispět na oba produkty dohromady až 50 tisíc korun ročně, a to bez povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Původně byla tato suma 30 tisíc korun, jde tedy o významné navýšení.

A využívají firmy tuto novinku? Z ačaly svým zaměstnancům dávat víc? Přece jenom ekonomice se daří, dobrých zaměstnanců je málo a zajímavý benefit motivuje.
Firmy si stále více uvědomují, že to nejcennější, co mají, jsou jejich zaměstnanci. Sehnat šikovné, pracovité a loajální zaměstnance nikdy nebylo jednoduché. Dnes, v době rekordně nízké nezaměstnanosti, je to ještě těžší. Řada zaměstnavatelů tak chápe lednovou novelu zákona o daních z příjmů jako signál, že tyto zaměstnanecké benefity mají jasnou a dlouhodobou státní podporu. A to je důležité.

Aby ale měl benefit význam, musí být dobře zvolený a nastavený. Všem je asi jasné, že svářeče příliš neosloví kurzy francouzštiny. Pro finanční produkty platí to samé. Pokud firma nabízí třeba životní pojištění, ale nakonec ho využívá jen zlomek zaměstnanců, stane se z něj tzv. šuplíkový benefit. Přidaná hodnota pro zaměstnance i pro firmu je nulová. Pak je lepší zavést nějaký základní benefit, jako například stravenky, který poslouží lépe.

Pokud firmy lidem přispívají, tak raději na penzijko nebo na životní pojištění?
Ze statistik vyplývá, že o něco populárnější jsou penzijní produkty. A to je dobře. Aby mělo životní pojištění pro zaměstnance smysl, je potřeba ho každému zaměstnanci individuálně a dobře nastavit, a to může být v praxi problém. Na trhu totiž působí mnoho zprostředkovatelů, kteří své práci dobře nerozumí.

Lukáš Škopek (33)

  • Zodpovídá v Partners za spolupráci s podnikateli a korporátní klientelou. Rovněž má na starosti oblast zaměstnaneckých benefitů a daňové zvýhodnění pojistných produktů.
  • Před příchodem do společnosti Partners pracoval na generálním ředitelství pojišťovny Generali a centrále pojišťovny AEGON.
  • Absolvoval magisterské studium se zaměřením na řízení lidských zdrojů na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze.
  • Na Vysoké škole Karlovy Vary studoval právní specializaci a ve švýcarském Thunu se věnoval studiu hotelového managementu na tamní Hotelfachschule.
  • Mezi jeho zájmy patří fitness a cestování.
  • Hovoří anglicky, německy a srbsky.

Takže když se firma rozhoduje mezi penzijním spořením a životním pojištěním, vždy doporučuji to první. Penzijko se hodí každému a sjednat ho nevýhodně naštěstí moc nejde. I když ideální by bylo, kdyby firmy nabízely obojí a zaměstnanci si mohli vybrat.

Jakou sumu nejčastěji lidem na produkty firmy posílají?
Průměrný příspěvek na penzijní produkty je u nás přibližně 750 Kč, na životní pojištění je asi o 100 Kč nižší. Dříve mohly firmy využívat částku 2 500 Kč měsíčně, nyní stoupla dokonce až na 4 166 Kč měsíčně. I když jsou příspěvky zaměstnavatele daňově podporovány, firmu něco stojí, a tak uvedené stropy využívá jen zlomek zaměstnavatelů.

Jaké jsou nejčastější chyby u výběru finančních benefitů?
Někteří zaměstnavatelé přispívají pouze na konkrétní produkt u konkrétní pojišťovny. Snaží se tak snížit vlastní administrativu, někdy i získat nějakou zpětnou odměnu od pojišťovny. Tyto výhody jsou ale v důsledku nevýhodou, neboť velmi omezují možnost vhodného nastavení pojistné smlouvy. U penzijních produktů zakazuje takové ovlivňování zákon. U životního pojištění to ale zatím možné je.

Představte si situaci, že už máte své životní pojištění. Místo toho, abyste měli jen jednu smlouvu, tak si musíte uzavřít smlouvu další, jinak vám firma nepřispěje. Musíte do toho jít s dalšími vstupními a provozními poplatky, protože chcete peníze využít alespoň v rámci investiční složky. A když pak odejdete, dostanete odkupné.

A odkupné mě vyjde dost draho.
Za předčasné ukončení smlouvy jsou velké sankce. Firma vám například čtyři roky posílala na životní pojištění každý měsíc 2 500 Kč, celkem je to 120 tisíc. Když pak ze zaměstnání odejdete a smlouvu ukončíte, nedostanete uvedených 120 tisíc, ale jen asi 65 tisíc, a ty ještě budete muset zdanit. Pokud by firma posílala stejné částky na penzijko, pak při předčasném výběru získáte více než 110 tisíc korun.

Takže když mi chce zaměstnavatel posílat finanční benefit, jak mám tuto situaci nejlépe využít?
Doporučuji chtít penzijní produkty, které mají státem stanovené poplatkové stropy, podléhají přísné zákonné regulaci a jsou pod drobnohledem České národní banky. Navíc penzijní spoření štědře podporuje stát. Pokud vám bude zaměstnavatel přispívat třeba 500 Kč měsíčně, je vhodné si na smlouvu spořit i něco ze svého. Když si budete na smlouvu posílat tisícovku, stát vám přidá 230 korun. Celkem tak budete šetřit na důchod 1 730 Kč měsíčně, a to je už zajímavá částka. Suma ve fondu se vám bude zhodnocovat. A pokud byste si na smlouvu posílali 3 tisíce korun měsíčně, můžete si navíc ještě snížit daňový základ nově až o 24 tisíc za rok.

Jak je to u životního pojištění. Kolik mám případně posílat na tento produkt?
Při rozhodování je vždy klíčová otázka: K čemu mi má životní pojištění sloužit. Pokud se chcete pojistit, je životní pojištění na místě, jestliže ale chcete spořit, pak využijte penzijko. Čas od času se bohužel setkávám s životním pojištěním, které bylo firmám prodáno jako „skvělé spoření“. To je ale nesmysl. Spoření v životním pojištění se nedá doporučit.

Proč ne?
Životní pojištění má smysl, pokud chcete svůj příjem ochránit hlavně pro případy invalidity, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo před rizikem smrti. Je přeci skvělé, když vám firma k vaší hypotéce zaplatí životní pojistku. Pokud ale posíláte peníze hlavně do takzvané investiční složky, která se někdy prodává jako spořící část smlouvy, jedná se o velmi drahou možnost vytváření finanční rezervy.

Často se setkávám s typicky špatně nastaveným životním pojištěním v duchu: Firma dává příspěvek tisíc korun na životko, zaměstnanec si ho sjedná co nejlevněji s pojistnou částkou 50 tisíc Kč za 300 Kč měsíčně a zbylých 700 Kč jde do investiční složky. Pojistka ho pak vůbec nechrání a spoří si velmi nevýhodně. Mluvit o spoření v rámci životního pojištění dokonce oficiálně zakazuje Česká národní banka.

A ještě otázky k benefitům obecně, které jsou nyní nejoblíbenější?
Mezi top benefity stále patří stravenky, pružná pracovní doba, týden dovolené navíc nebo tzv. sick days, extra pitný režim na pracovišti, vzdělávání a kurzy, služební telefon a služební auto i k soukromým účelům. Příspěvky na penzi a životní pojištění jsou také oblíbené. Nově je populární nadstandardní životní pojištění, tedy takové, které rozšiřuje zákonné pojištění zaměstnavatelů na pracovní úrazy a nemoci z povolání.

Autor:


Nejčtenější

Platební karty dostávají nové funkce. Podívejte se, co už umí

Ilustrační snímek

Bezhotovostní placení „pípacími“ kartami strmě roste. Počet bezkontaktních transakcí v porovnání s loňskem stoupl o 28...

Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...



Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Češi mění čile zaměstnání. A budou ještě aktivnější

Ilustrační snímek

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší....

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Další z rubriky

Na co si dát pozor, když chcete nákup auta řešit operativním leasingem?

Ilustrační snímek

Pro spoustu lidí přestává být důležité auto vlastnit. Stačí jim si ho půjčit či na nějakou dobu pronajmout. Na co dbát,...

Podniká z domova, dostala výzvu, ať spočítá rádia a zaplatí poplatky

Ilustrační snímek

Pokud máte doma rádio, nejspíš platíte rozhlasový poplatek. Co ale v případě, že podnikáte? Jak je to s rozhlasovým...

Školák stojí bezmála šest tisíc korun, nejdráže vyjde aktovka a pomůcky

Ilustrační snímek

Základní náklady na dítě, které jde kupříkladu poprvé do školy, vycházejí na necelých šest tisíc korun. Jsou tu však i...

Dokázali jít proti davu a na krizi těžce vydělali. Co je s tehdejšími hvězdami d...

Dokázali jít proti davu a na krizi těžce vydělali. Co je s tehdejšími hvězdami d...

Kurzy.cz Většina investorů během pádu do poslední finanční krize prodělávala, ale některým z nich se podařil opak. Jak poukazuje...

Najdete na iDNES.cz