Petr Litoš, spolumajitel nakladatelství Crew. | foto: Richard Klíčník

Své podnikání bere jako koníček a vydělává. Získal si i Japonce

  • 5
Petr Litoš je spolumajitelem největšího komiksového nakladatelství u nás. Nabízí českým čtenářům mimo jiné příběhy Batmana, Garfielda nebo Barta Simpsona. A ačkoliv má za sebou jeho Crew už dvacetiletou historii, je pro něj prodej komiksů stále „jen“ koníčkem.
Reklama

„Někteří lidé si doma lepí modely, já vydávám komiksy,“ říká s úsměvem Petr Litoš. Spoluvlastní ještě IT firmu a nakladatelství Crew věnuje svůj volný čas. „Bereme to všichni spíše jako takovou misi, je to podnikání typu fanoušci fanouškům, ale prodělávat samozřejmě nechceme,“ dodává.

Letos slavíte dvacet let na trhu. Jak to začalo?
S kamarády komiksáři jsme chtěli dohnat to, co tady chybělo. A tak jsme zkusili oslovit velkého nakladatele ve Spojených státech, zda by nám neposkytl práva k vydávání svých titulů. Já jsem se tehdy stal tím, kdo vyjednával, ale to jen proto, že můj táta měl doma fax. Internet ještě v reálném byznysu nefungoval.

A jak jste byli úspěšní, bez podnikatelské historie?
Tehdy s námi byl ještě kolega, který vydával sci-fi knížky. Takže o to jsme se mohli opřít. Napsali jsme jim, že bychom ke knihám chtěli přidat ještě komiksy. Reakce byly pozitivní, asi jsme se svezli na vlně: „Hele, nová země, zkusíme to s nimi“.

Takže vám udělili práva na základě dopisů a faxů?
Vlastně ano, i když zásadní bylo rozjet se za nimi na tehdy už fungující frankfurtský veletrh a poznat se tam osobně. Veletrhy jsou důležité. Například ten v Bologni nám pomohl získat práva na Garfielda, o která jsme do té doby marně písemně žádali. Jinak to ale bylo u japonských komiksů. U těch jsem práva vyjednával 11 let. Japonci jsou zvláštní. Když už máte pocit, že je vše domluveno, napíšou vám, že si dohodu potvrdíme zase za rok a odmlčí se.

Ale nakonec jste je získal.
Nakonec ano. Japonci berou komiksy jako národní bohatství a dokážou s nimi stále více oslovit svět. Vydávají je v nákladech několika milionů kusů. Vydávat jejich komiksy je něco, co si musíte zasloužit. Hledí velmi pečlivě, jaký jste partner. Všechno chtějí vidět. Dvakrát za rok k nám přijedou, zkoumají trh, sledují, kde jsou jejich komiksy vystavené, všechno si zapisují a samozřejmě hlavně fotí. Ale není to buzerace. V tomhle byznysu je totiž každý dost milý. A to je prima.

Reklama

Vydáváte komiksy z celého světa, je to tak?
Existují tři centra komiksu - japonský, americký a frankofonní. A právě ten poslední jmenovaný je u nás velmi těžké prodat, byť je nám nejbližší. Nemá totiž za sebou filmy, seriály. A u nás zatím tradice, že dospělí lidé čtou běžně komiks, není tak zavedená. Donedávna se na čtenáře komiksů dívalo jako na někoho zastydlého. Naštěstí se to postupně mění.

Fotogalerie

Jak vydávání funguje, stejně jako u knih?
Rozdíl je v tom, že u knih zakoupíte práva, pošlou vám text, který přeložíte a maximálně vám dají v grafickém formátu obálku. My potřebujeme nejenom práva, ale hlavně grafické podklady celého titulu. Dostaneme je v elektronické podobě, respektive náš grafik, který už má připravené texty od překladatelů, redaktorů, korektorů, přepíše bubliny a dost často musí také domalovávat obrázky. Zvlášť u japonských komiksů se kluci vyřádí. Oni totiž mají text vertikálně, takže když ho přepíšeme horizontálně, část obrázku chybí. Když je vše hotovo, pošleme to ještě zpátky ke schválení a teprve pak odesíláme do tiskárny.

Takže na tom pracuje hodně lidí. Kolik máte zaměstnanců?
V současnosti dáváme práci asi dvaceti lidem. A je skvělé, jak pokročil internet, protože některé naše grafiky z Ostravy jsem osobně třeba ještě neviděl. Máme lidi po celé republice. Přesto to všechno skvěle funguje.

Vydávali jste jeden dva tituly do roka, dnes už je jich osmdesát. Takže se vám daří?
Jsme mezi 50 nejplodnějšími nakladateli v republice. Pokud neděláte neustále něco nového, tak stagnujete. Takže se snažíme každý rok mít nové projekty, nová témata, hodně jsme šlápli do titulů pro děti. Nabízíme také publikace, které vznikly na základě úspěšné počítačové hry. Velmi žádané jsou „lorebooky“, což jsou výpravné knihy, o světě dané počítačové hry. Autoři tam popisují to, co se jim do hry nevešlo.

V součtu neproděláváme. Jsme opatrní. Máme komiksy, které nám umožní risk v jiných, méně známých, titulech. A navíc jsme nízkonákladoví - doteď jsme například nepotřebovali kanceláře, tudíž ani nikoho, kdo by je uklízel.

Ale reklamu děláte? Nebo vám teď pomáhají divácky velmi oblíbené filmové příběhy komiksových hrdinů?
Filmy nám hodně pomáhají, to ano. Ale jen u jedné části fanoušků. Je to rozdělené. Jedna část jsou čtenáři komiksů, druhá fanoušci něčeho komiksového. Původně se to překrývalo, ale ve chvíli, kdy se Marvelu začalo dařit s filmy, tak část lidí přišla na chuť filmovému zpracování. Tedy nejprve vidí film a pak si jde případně koupit komiks. A je tu ještě jedna skupina, a to je obrovská masa teenagerů, kteří sjíždějí japonské animáky. To jsou potenciální čtenáři. Takže marketingu se věnujeme hodně.

Jaká reklama vám tedy nejvíc pomáhá?
Zaměřili jsme se hodně na internet, kde komunikujeme s fanoušky, dáváme různé příspěvky na síť. Sice to nestojí moc peněz, ale zase spoustu našeho času. Ale vrací se nám to. Pak máme také papírové reklamy v časopisech.

A pořady v televizi.
Jeden z našich fanoušků uvádí na Óčku náš pořad Smash!, kde představí vždy nějakého komiksového hrdinu. Je to úspěšné. Pak také máme youtubový pořad Komiksář, kam nám lidé, které to baví, posílají svá videa zpracovaná na určité komiksové téma.

Které vaše tituly jsou nejúspěšnější?
Garfield, Tokijský ghúl. A nejvíc Bart Simpson. Zatímco běžně tiskneme od jednoho titulu kolem dvou tisíc kusů, u Barta je to deset tisíc. Ale právě Bart byl pro nás obrovskou zkušeností, respektive jeho uvedení na trh. Měli jsme problémy dostat se do distribuce, na prodejní místa typu Kaufland, Tesco. Tam mají třeba 40 míst pro 40 časopisů, a ty už jsou rozebrané. Na trhu totiž fungují dva velcí distributoři, kteří jsou vlastněni velkými nakladateli, a ti si samozřejmě ta místa obsadí sami.

Jak jste se nakonec do distribuce dostali?
Byla to mravenčí práce. Museli jsme to udělat tak, aby si oni sami řekli, že to chtějí, že se jim to vyplatí. A to se stalo. Bart je velmi úspěšný. Je to ale jediný titul, který máme v distribuci tisku, všechny ostatní prodáváme přes knihkupectví.

A jak je to s náklady. Provize u knihkupců jsou obrovské, ne?
Zhruba 8, maximálně 12 % z prodejní ceny jde na práva a 50 % na distribuci. Ale knižní byznys není nezajímavý segment, u nás se mu docela dobře daří.

A jak je to s konkurencí?
Komiksy najdete i u velkých vydavatelů. Ale my jsme specialisté. A je to tak, že když u velkých vydavatelství titul nefunguje, na trhu nezaboduje, prostě prodej ukončí. Tohle my tedy neděláme, to není hezké. Proto i někdy tyhle tituly sebereme z koše, kam je někdo jiný zahodil, a dovydáme. I když na tom finančně krvácíme.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

5 příspěvků v diskusi