Nejprve pracovala jako chůva. Hlídala děti maminek na rodičovské dovolené, které se účastnily ročního školicího projektu nazvaného "Maminky, nebojte se podnikání". Svou dcerku mohla brát s sebou. Jako chůva tak trochu "přičichla" k tomu, co obnáší podnikání, a rozhodla se letos v lednu založit soukromou školičku. "Největší problém je, když si maminka zvolí rodičovskou na dva roky. V takovém případě nemá vůbec šanci dostat dvouleté dítě do státní školky," říká Ester Šilhavá.
VizitkaEster Šilhavá (* 1979)
|
Založila jste soukromou školičku, jaký je nejpodstatnější rozdíl oproti klasické státní školce?
Hlavní rozdíl je ten, že mám snazší hygienické podmínky. Nemám děti na celý den, ale jen na čtyři hodiny. Většinou tak sloužím maminkám, které pracují na poloviční úvazek.
Kolik razítek jste musela získat, abyste školičku mohla otevřít?
Neměla jsem to až tak náročné. Měla jsem štěstí, že jsem získala prostory v Domyno Rezidenci v Praze, kde chtěli mít hlídací kout pro děti maminek, které využívají zdejší kadeřnický salon či fitness. S jejich pomocí a investicemi se pak provedly stavební úpravy i pro školičku. Jinak to funguje tak, že si musíte na oblastní hygieně zjistit, jaké musí školička splňovat hygienické parametry, a upravit podle toho prostory, například počet toalet a umyvadel musí odpovídat počtu dětí. Když parametry splníte, dostanete povolení a můžete začít. Pak je samozřejmě potřeba mít živnostenský list na podnikání v oboru mimoškolní výchova a vzdělávání.
Je k tomu potřeba mít speciální vzdělání se zaměřením na děti?
Ne, to není třeba.
Kolik musí být ve školičce opatrovníků na jedno dítě?
Rodiče mají představu, že na jednu tetu by mělo být pět až šest dětí a v praxi to tak skutečně musí být.
Mohl by v tomto oboru podnikat i muž?
Ano. Mám bratra, který vystudoval pedagogickou školu, tato práce se mu vždycky líbila a hodně ho lákala. Naše maminka je totiž ředitelka mateřské školy. Není ale u nás obvyklé, aby se této profesi věnoval muž, takže to bratr nakonec vzdal.
Jak vám děti vlastně říkají - teto, nebo paní učitelko?
Některé děti mi říkají učitelko, některé i jménem. Nechávám jim v tom volnost.
Prostory, které jste získala, byly prázdné, děti si potřebují hrát a odpočívat. Co všechno jste musela nakoupit?
Začala jsem od koberců, pak nakoupila jednoduché regály, stolečky, židličky a hračky…
Kolik jste celkem investovala do začátků podnikání?
Ono se to nezdá, ale nakonec to bylo nákladné. Když jsem to nakonec sečetla, investovala jsem okolo 100 tisíc korun.
Šla jste do toho z vlastních úspor, nebo jste zkoušela získat bankovní úvěr?
Pomohla mi rodina. Bankovní úvěr bych jako začínající živnostnice nedostala.
Zajímavá povoláníV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Další příběhy čtěte zde. |
Kolik let je dětem, které k vám chodí?
Nejmladší je 14měsíční, maminka pracuje z domova a do školičky dítě dává dvakrát týdně dopoledne na tři hodiny. Nejstarší jsou pak předškolní pětileté děti.
Hlídat děti je velké riziko, stačí málo a může dojít k úrazu. Jste pojištěná?
Ano. Nechala jsem si poradit od pojišťovacího specialisty. Pojistka je větší jistota, riziko zde skutečně existuje, je to velká odpovědnost.
Státní školky stojí pár stovek, dostat se do nich je ale problém, soukromá vyjde i třeba na 20 tisíc měsíčně. Jak jste počítala a co zvažovala, abyste zvolila cenu?
Nevím, jestli jsem přemýšlela správně. Cena některých soukromých školek je skutečně až kolem 20 tisíc za měsíc, sama bych si to nemohla dovolit. Představa, že bych se vrátila do práce a to, co bych vydělala, dala za školku, není pro mě přijatelná. Proto jsem si řekla, že bych ráda vyšla vstříc maminkám, které mají průměrné výdělky, takže jsem se rozhodla pro poloviční ceny, aby byly pro maminky únosné.
Maminky zde platí 40 až 55 korun za hodinu hlídání...
Snažím se zohlednit pravidelnou docházku pro maminky, které se vrátily do práce na poloviční úvazek, aby ta suma nebyla tak vysoká. A stejně tak zohledňuji i to, když do školičky chodí sourozenci.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz. |
Investovala jste 100 tisíc korun, mohla jste si již vyplatit nějaký plat?
Školička funguje od letošního ledna, teď jsem si už mohla dovolit přibrat na hlídání paní, která mi pomáhá. Těch dětí mám už 12, takže je teď školička naplněná. Věřím, že když se nám podaří děti udržet, pomalu si budu moci dovolit dát výplatu i sama sobě.
Jaká je vaše představa, kolik byste si mohla za pár měsíců dovolit vyplatit?
Nežiji ve výšinách, když odečtu nájem, počítám, že bych ve výhledu mohla dosáhnout na průměrný výdělek, tedy kolem 25 až 27 tisíc korun hrubého měsíčně. Kdybych měla školičku v rodinném domku se zahrádkou, mohla bych si dovolit dát i nižší ceny, musím ale platit nájem.
Jak vysoký nájem musíte utáhnout? V Praze je to mnohde velmi drahé.
Pohybuje se to kolem 20 tisíc měsíčně včetně vytápění a elektřiny. Myslím, že jinde jsou mnohem vyšší nájmy, tady mi vyšli vstříc.
Jste začínající podnikatelka, kolik času ve školičce trávíte?
Přijíždím na sedmou hodinu ráno, děti se scházejí až okolo osmé. Dávám si rezervu, nechci přijít pozdě, protože projet Prahou je někdy časově nejisté. Odcházím pak zpravidla kolem půl sedmé večer.
Co dovolená, plánujete letos vůbec nějakou?
Určitě ne, to si nemohu dovolit, školička nemůže zavřít dveře.
Co kromě dětí máte na starost? Kdo vám například vede účetnictví, vy sama jako bývalá účetní?
Sama si účetnictví nevedu, jen schraňuji všechny doklady a ty pak dávám zpracovat.
Dnes se školka neobejde bez webových stránek, je to tak?
Určitě. Je užitečné být i na Facebooku, kde si maminky vyměňují zkušenosti. To bych doporučila každému, kdo by se rozhodl školičku provozovat.
V čem je vaše školička jiná oproti státní školce?
Jednak ve velikosti i v přístupu k dětem. Jsou zde děti v nižším věku než ve státní školce, již i dvouleté. Snažím se je vést k samostatnosti, ale individuálním přístupem, s přihlédnutím, jaké každé dítě je, nakolik je citlivé. Aby se děti nezalekly a odchod od maminky zvládaly dobře. V tak malém kolektivu to jde lépe než ve velkých státních školkách.
Jak je to u vás se stravováním?
Dětem mohu podávat svačinu, kterou si přinesou z domu od rodičů. Na oběd si je již zpravidla odvedou maminky domů nebo je nakrmí tady vlastním jídlem, které přinesou. Jídlo zde vařit a podávat nemohu.
Děti jsou neposedné, musíte je něčím zabavit, máte nějaký vlastní recept, jak na to?
Příprava být musí, protože by jinak děti zlobily. Ráno máme většinou rituál, že se přivítáme písničkou a zatancujeme si. Pak si v komunikativním kruhu povídáme, jak se každý měl, kdo dnes přišel a kdo ne. Potom jdeme zpravidla něco vyrábět. Děti mají rády vodovky, tempery, a čím je víc barviček, tím je to lepší. Na to musím mít vše připravené, aby to ně nebylo příliš složité. Nakonec jdeme na procházku. Ty čtyři dopolední hodiny velmi rychle utečou.
Kolik musíte měsíčně investovat do barev, papíru a další pomůcek, máte to spočítáno?
Je toho hodně velká spotřeba. Teď jsou například u dětí oblíbené prstové barvy. Jsou v malých kelímcích a po jednom dnu vyrábění je barva pryč. Takže pomůcky mě stojí okolo dvou tisíc měsíčně.
Inspirujete se i na internetu, čím by se mohly děti zabavit a rozvíjet jejich schopnosti?
Ano, také. Hlavně se inspiruji tím, co by mohly děti vyrábět a jaké akce by se daly uskutečnit i společně s jejich rodiči.
Chtěla byste se této profesi věnovat naplno, nebo počítáte s tím, že až dcera odroste, zkusíte něco jiného?
Hodně mě tato práce baví, děti jsou spokojené i jejich rodiče. Chtěla bych se této profesi věnovat i v budoucnu, doufám, že to tak vydrží.
Co byste doporučila těm, kdo by se chtěli této nové možnosti podnikání také věnovat?
Chce to mít chuť a odvahu se do toho pustit. A pak vydržet. Ze začátku jsem měla trošku obavy, vyhlížela jsem z okna, kdo přijde, čekala na zazvonění a prohlížela e-maily. Ještě než jsem otevřela, měli jedni rodiče zájem dát sem svou dceru, ale chtěli to uskutečnit, až přijde další dítě. Pak přišli rodiče s chlapečkem. Spolu s mou dcerou jsem tak začala se třemi dětmi.
