Vláda včera schválila novelu živnostenského zákona, která má živnostníkům zjednodušit hlavně jejich rozjezd. Na druhou stranu stávajícím podnikatelům z některých oborů začne být krušněji. Začít dělat kadeřnici, zedníka anebo truhláře bude totiž snazší, protože nebudou potřeba léta praxe. Pokud navržené změny projdou Sněmovnou, měly by začít platit od července následujícího roku.
Omezení byrokracie
Začít dnes podnikat, to znamená mimo jiné vypravit se na živnostenský úřad a požádat o oprávnění na vše, co chci dělat. Takže třeba obchodníci obvykle žádají o živnostenský list nejen na prodej a koupi zboží, ale i na pekařství, řeznictví, výrobu potravin či pronájem nemovitostí. Na každou činnost je třeba nový papír a za každý je nutné zaplatit další poplatek.
Nově má být seznam 125 takzvaných volných živností, ke kterým není třeba plnit podmínky praxe či odbornosti, zrušen a nahrazen jednou volnou živností. „Podnikatel nebude muset specifikovat, co chce dělat, a oprávnění dostane na několik těchto živností,“ popisuje šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. To znamená, že také ušetří, protože za jeden živnostenský list se dnes platilo tisíc korun. Cena zůstane, ale papírů bude začínající podnikatel potřebovat méně.
Živnostenský list jako hlavní doklad podnikání bude navíc zrušen. Nahradí jej výpis z živnostenského rejstříku, kde bude pod jménem člověka vypsáno, v čem podniká. Výpisy půjde získat na úřadech i internetu podobně jako teď výpis z obchodního rejstříku.
Praxe nebude nutná
Další významné zjednodušení pro živnostníky–nováčky už v podnikatelských řadách takové nadšení nebudí. U řemeslných živností, jako je řezník, mlynář, slévač, kovář, zámečník, hodinář či zlatník, totiž mají zmizet požadavky na to, kolik musí mít člověk v daném oboru odpracováno, aby papír na vlastní živnost získal. Stačí jen vystudovat.
„A pokud jste vystudovala příbuzný obor, nebo máte příslušnou rekvalifikaci, stačí vám pouze rok praxe,“ doplňuje Matyáš Vitík z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu, které novelu připravilo. U některých dalších živností, kde je třeba plnit více podmínek, jako třeba průvodce cestovní kanceláře, se nároky týkající se praxe a vzdělání zmírní. Úředníci tlačili na co nejnižší praxi všude, ale podnikatelé byli proti. „Historický přístup je, že aby byl člověk kvalitním řemeslníkem, potřebuje kvalitní praxi,“ vysvětluje Drábek, proč byli proti.
Možnost začít podnikat bez nutnosti mít pár let praxi vnese do řad podnikatelů větší konkurenci. Pro zákazníka z toho může pramenit naděje na snížení cen některých služeb, ale na druhou stranu i větší riziko chyb třeba v práci řemeslníků.
Větší konkurenci bude pro podnikatele znamenat i přesun některých dnes regulovaných živností mezi volné. To se týká například provozování cestovních agentur či fotografů. Dnes je například pro provozování cestovní agentury nutné mít tři roky praxe, nově půjde o volnou živnost bez takového požadavku. „Dopad to mít nebude. Už dnes není problém sehnat osobu, která podnikání zaštítí,“ míní Michal Tůma z cestovní agentury Invia.
Co čeká živnostníky
Živnostenské listy a koncesní listiny budou zrušeny. Nahradí je výpis z živnostenského rejstříku. Z dnešních 125 volných živností bude jedna, takže podnikatel ušetří na tisícikorunovém poplatku, který dnes za každý živnostenský list k jedné činnosti musel platit. Z dalších 136 regulovaných živností bude hlavně díky slučování 94. Jednotný registrační formulář bude mít na místo dnešních 21 stran 2. Podnikatelé si budou moci vybrat kterýkoli živnostenský úřad v republice. Ten je bude také kontrolovat. Dnes musí jít tam, kde podnikají. Pramen: novela živnostenského zákona
