Vysvětlení pro levnější zahraniční dovolenou je velmi jednoduché a drtivá většina z nás si ho plně uvědomuje. Díky posílení naší měny o více než deset procent vůči euru nám v této relaci vzrostla kupní síla v zemích eurozóny (v loňském létě sice ještě nebylo euro v hotovostní podobě, avšak to nijak nemění zmiňované srovnání), což vyústilo v levnější zahraniční dovolenou. Jinými slovy dostali letos Češi za stejnou částku v korunách více valut či deviz (alespoň to platí u dvou klíčových měn – dolaru a eura, které vůči koruně výrazně oslabily.
Silná koruna nás ovlivňuje na každém kroku
Většina Čechů spíše považuje sílící korunu za pozitivní jev, neboť jim reálně roste kupní síla za hranicemi. To je samozřejmě příjemné, avšak vliv devizového kurzu koruny má na všechny z nás vliv takřka vždy a všude, aniž si to uvědomujeme a aniž bychom kvůli tomu museli překročit hranice české kotliny.
Představme si pana K., který pracuje jako dělník v nejmenovaném českém podniku vyrábějícím výrobky v textilním průmyslu. Zmiňovaný podnik vyváží 80 procent svojí produkce do zemí Evropské unie. Je logické, že platby za vyvezenou produkci inkasuje v euru. Jaký vliv má posilující koruna na podnik, v němž pan K. pracuje? Přestože podnik prodává za stejné ceny jako vloni, tak dopad na jeho hospodaření je velmi negativní. Vzhledem k tomu, že tržby denominované v euru musí konvertovat do korun, aby hradil svoje závazky (odvody, mzdy, DPH, platby tuzemským dodavatelům), tak se dostává do problémů. Za jedno inkasované euro již totiž při konverzi nedostane 35 korun jako vloni, ale pouze 30.
Ke vší smůle podnik pana K. prodává produkci s nízkou marží, což je situace, kdy podnik vnímá silnou korunu obzvlášť citlivě. Více než desetiprocentní apreciace koruny, tak smazává marže společnosti na nulu a podnik se dostává do problémů. Management podniku pana K. se sice snaží přenést kurzové riziko na své dodavatele (snaží se je přinutit inkasovat „slabé“ euro), což se mu však podaří pouze částečně. Společnosti za takové situace nezbývá nic jiného než přistoupit k razantní restrukturalizaci a výrazné snižování nákladů vyústí v propuštění pana K.
Pan K. se svěří se svým vyhazovem sousedovi panu F. Ten pracuje v druhém největším podniku ve městě. Pan F. si libuje, jak jeho podniku silná koruna vyhovuje, neboť oni na rozdíl od podniku pana K. většinu produkce dováží. Platí tedy zahraničnímu dodavateli levným eurem, které nakupují za 30 korun, zatímco vloni to bylo nějakých 35 korun. Takové zlevnění dovozů se projevilo v akceleraci podnikového zisku a dokonce jim zaměstnavatel přilepšil na výplatě. O tři měsíce později se oba pánové znovu potkají, avšak pan F. už zdaleka takovým optimismem nehýří. Silná koruna jeho zaměstnavateli sice výrazně snížila ceny dovážené produkce a umožnila zvýšit marže, avšak umožnila vstoupit na český trh silnému zahraničnímu konkurentu. Nastala tedy cenová válka mezi oběma soky, která v konečném důsledku smazala efekt levných dovozů.
Silná koruna tedy v podstatě rozpouští bariéry vstupu zahraničního zboží na český trh a vývozní i dovozní podniky jí mohou čelit pouze díky zefektivňování svých operací. Tlak na snižování nákladů a zvyšování produktivity práce tedy platí u všech hráčů na trhu bez ohledu na to, zda u nich převažuje dovoz nebo vývoz. Devizový kurz tedy výrazně promlouvá i do otázek zaměstnanosti a může zejména v regionálním měřítku přinést šoky na trhu práce.
Přibližně před dvěma a půl lety poradil panu K. jeden známý, aby držel část svých peněz v amerických dolarech. Česká koruna byla podle něho poměrně nestabilní měnou, a tak poradil panu K, aby přibližně třetinu svých úspor držel v dolarech. Pan K. si nyní řekl, že by nebylo od věci tuto dolarovou rezervu přeměnit na koruny a překlenout současnou absenci příjmu způsobenou ztrátou zaměstnání. Jaká smůla ho ovšem potkala ve směnárně, když za jeden dolar dostal pouze 31 korun, zatímco jej před lety nakupoval přibližně za 40 korun. Na jednom dolaru tedy pan K. ztratil díky sílící koruně devět korun. A to je pořádná porce.
Ještě, že mám ty zahraniční cenné papíry, pomyslí si. Ani nákup zahraničního cenného papíru denominovaného v cizí měně není ochráněn před kurzovým rizikem. K nákupu nejmenovaného amerického akciového titulu je třeba samozřejmě mít americké dolary. Český investor tedy musí nejprve vyměnit české koruny na dolary, a potom realizovat jejich koupi. Při prodeji samozřejmě obdrží americké dolary, které ve většině případů znovu konvertuje do korun.
Pan K. před lety nakoupil deset akcií nejmenovaného amerického podniku v ceně sto dolarů za kus. Nyní se podívá na aktuální cenu, která činí 120 dolarů. Poměrně slušný zisk, pomyslí si. Problém je, že před lety ho stál nákup deseti akcií tisíc dolarů (při kurzu 40 Kč za dolar zaplatil 40 tisíc korun), zatímco dnes inkasuje 1 200 amerických dolarů. Při konverzi na české koruny v kurzu 31 Kč za dolar žádný důvod k úsměvu ovšem nemá. K dispozici má totiž pouhých 37 200 Kč a realizuje navzdory výraznému posílení tržní ceny vybraného titulu ztrátu způsobenou silnou korunou.
Vývoj měnového trhu nás všechny ovlivňuje mnohem více než bychom si mysleli. Rozhodně nemá vliv na naši peněženku pouze v době odjezdu na zahraniční dovolenou. Přímý dopad má v první řadě na naše zaměstnavatele, kteří jeho dopad samozřejmě přesunují na nás. Výrazně ovšem promlouvá i do našich rodinných peněženek.
Jak vnímáte silnou korunu vy? Co udělala silná koruna s vašimi úsporami, investicemi či s vaším zaměstnavatelem?
