To, že někdo úspěšně ukončí vysokou školu, ještě neznamená, že má o práci postaráno. V minulých letech řada vysokoškoláků mířila přímo s diplomem na úřad práce, letos se situace změnila k lepšímu.. | foto: koláž: David Stypka, iDNES.cz

Bez rodičů bychom skončili pod mostem, říkají absolventi s diplomem

  • 347
Úspěšně ukončili vysokou školu, ale to ještě neznamená, že mají o práci postaráno. Desítky, někdy i stovky rozeslaných životopisů, zdlouhavé pohovory nebo nízká mzda, s tím vším musí vysokoškoláci do budoucna počítat. Nejhůře jsou na tom učitelé a ekonomové.

Současní studenti vysokých škol by chtěli mít flexibilní pracovní dobu, stravenky a průměrný plat kolem 26 tisíc korun. Co se týká zaměstnavatelů, preferují Google, Škodu Auto, ČEZ, L ́OREAL nebo Komerční banku. Vyplývá to průzkumu, který letos provedla už po jedenadvacáté organizace AIESEC Česká republika ve spolupráci se společností ManpowerGroup.

Fakta

  • Průzkum ukázal, že absolventi škol hledají zaměstnání hlavně přes webové portály (83 %),
  • přes známé a přátele (76 %),
  • přes webové stránky konkrétních firem (55 %),
  • na pracovních veletrzích (46 %)

Podle Jiřího Halbrštáta, manažera marketingu a náboru personální společnosti ManpowerGroup, si současní studenti přejí, aby našli takového zaměstnavatele, který jim bude naslouchat, pomůže jim rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti a umožní jim zapojit se do procesu budování firmy. I z těchto důvodů trvá už čtvrtým rokem nadvláda společnosti Google, a to přesto, že v České republice přijímá ročně jen několik absolventů.

„Google je velkou ikonou v employer brandingu (budování značky zaměstnavatele – pozn. red.) a ukazuje ostatním zaměstnavatelům, jaké hodnoty musí nastupující generaci Y (lidé narozeni mezi lety 1974 až 2000) nabídnout, aby přitáhli ty nejlepší talenty,“ vysvětluje pozitiva Halbrštát.

Sny versus realita

Absolventů, kterým se přání pracovat v některé prestižní společnosti splní, je zatím v České republice málo. I ti, kteří úspěšně zvládli náročné vysokoškolské vzdělání, putují často z přednáškových aul přímo na úřad práce, nebo jsou nuceni dělat úplně jinou práci, než vystudovali.

Jaký plat očekávají

Nejvyšší plat očekávají studenti technických oborů (26 500 Kč), následují je studenti ekonomických oborů (24 900 Kč) a studenti přírodních věd (23 400 Kč).

Své o tom ví Petra Slováková, která absolvovala Filozofickou fakultu Ostravské univerzity před sedmi lety. „Byla jsem plná očekávání, že budu učit studenty, že jim předám své čerstvě nabyté znalosti, bohužel vysněnou práci jsem nenašla. Svůj životopis jsem přitom rozeslala nejen na všechny střední, ale také základní školy ve svém okolí. Práci jsem hledala už během studia,“ vypráví třicetiletá žena, které se po dalších dvou letech podařilo získat práci na prvním stupni jedné vesnické základní školy. Ale protože měla aprobaci pro třetí stupeň, a tudíž byla neaprobovaná, brala tehdy jen kolem 11 tisíc korun čistého.

„Byla jsem plná očekávání, že budu učit žáky, že jim předám své čerstvě nabyté znalosti, bohužel vysněnou práci jsem nenašla.“

Nyní je na mateřské podobně jako její spolužačky z vysoké školy. „Ani jedna z nich nenašla práci ve školství, všechny pracují v úplně jiných oborech, nebo jsou na mateřské jako já,“ dodává Petra. Zatím netuší, co bude dál, ale je si vědoma, že to s hledáním práce v oboru, který vystudovala, to nebude lehké. Přestože má malé dítě, dvakrát týdně se jako dobrovolnice věnuje postiženým dětem a věří, že jí to jednou v hledání práce pomůže.

S titulem natírá ploty a kosí trávu

Stejný osud potkal i osmadvacetiletého Michala z Třince, který před osmi lety dostudoval ekonomii na Vysoké škole báňské v Ostravě. „Těch konkurzů jsem absolvoval desítky a desítky. Dobře placenou, ale velmi náročnou práci jsem asi po dvou letech sehnal v Praze. Pak manželka otěhotněla, a protože měla rizikové těhotenství, dal jsem výpověď, abych byl s ní. Kolečko různých pohovorů a konkurzů jsem absolvoval znovu snad v celém Moravskoslezském kraji, ale marně,“ popisuje.

JobDNES.cz na veletrhu Profesia Days

Přijďte se podívat 21.-22. 10. na kariérní veletrh Profesia Days v Praze a navštivte stánek JobDNES.cz. Vstup je zdarma!

Aby rodinu uživil, začal pracovat jako jakýsi hodinový manžel. „Kosím hlavně zahrady, natírám ploty a střechy nebo někomu něco opravím,“ vypočítává Michal. Jak Petra, tak Michal si nedokážou představit, že by je finančně nepodporovali rodiče. „To bychom asi skončili pod mostem,“ říkají svorně.

Statistiky hovoří jasně

Skutečnost, že absolventi vysokých škol míří často přímo na úřad práce, dokazují i statistiky. Podle posledních údajů Úřadu práce České republiky (ÚP ČR) se situace sice zlepšila, ale jen v některých oborech. K 31. září bylo na úřadech práce 23 089 absolventů vysokých a středních škol. Ve stejném období loňského roku jich bylo téměř o sedm tisíc více, v roce 2013 dokonce o 15 tisíc více.

Pokud jde o učitele, těch bylo letos v srpnu v řadách nezaměstnaných 5 611. Do práce jich v září nastoupilo 2 231, ale do evidence se jich nově přihlásilo 524.

Jsou ochotni za prací cestovat?

Pokud jde o cestování za prací, pro mladé lidi to většinou není problém. Polovina (54 %) by byla ochotna vycestovat kamkoli po světě, 22 % v rámci Evropy a 12 % by bylo ochotných se stěhovat pouze po České republice.

„Nejvíce byli mezi nezaměstnanými pedagogy zastoupeni učitelé středních škol, konzervatoří a druhého stupně základních škol (1 126),“ konstatuje zastupující generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Obtížně hledají zaměstnání i vysokoškoláci, kteří vystudovali ekonomii. „Naopak nejméně je absolventů lékařských, právnických či strojírenských vysokých škol. V případě všech mladých lidí platí, že největší šance na získání práce mají absolventi technických a řemeslných oborů,“ zdůrazňuje Sadílková.

Halbrštát: Nedivím se, že nechtějí učit

Pokud jde o učitele, Jiří Halbrštát si myslí, že vystudovaní pedagogové často učit nechtějí a volí raději úřad práce. „Není divu. Za podprůměrný plat se nechat šikanovat od dětí a jejich rodičů, a navíc být ve společnosti považován za největšího loosera, se už nikomu moc nechce,“ říká. Podle něj jdou na pedagogické školy také často lidé, kteří po gymnáziu nevěděli, co chtějí. „Takoví si zajímavou práci těžko najdou. Ti ostatní možnosti mají,“ tvrdí.

A protože základním předpokladem pedagoga jsou dobré komunikační dovednosti, dají se podle Halbrštáta využít v obchodě, cestovním ruchu nebo třeba personalistice. Mladým lidem radí, aby se ptali známých, protože více než 70 procent volných míst se obsadí právě přes ně. „Pro oslovení velkého počtu známých jsou ideální sociální sítě jako třeba Facebook nebo večírek v baru. Jen se nestydět zeptat,“ zdůrazňuje Halbrštát.

Podle něj je prostě důležité někde začít, být aktivní a prosadit se. „V naší firmě začínají desítky absolventů ekonomických a pedagogických fakult na pozicích recepčních a asistentů. Nikdo nezůstane na této pozici déle než rok. Když je aktivní a přemýšlí, dostane větší zodpovědnost,“ uzavírá Jiří Halbrštát.

, pro iDNES.cz