Nová pravidla o zdanění cenných papírů zaměstnají více investorů i úředníků. Ilustrační snímek

Nová pravidla o zdanění cenných papírů zaměstnají více investorů i úředníků. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Schváleno: daň se bude platit z cenných papírů prodaných do tří let

  • 66
Těsně před koncem loňského roku vyšel ve sbírce zákon o jednotném inkasním místě. Skrývá v sobě i důležitou novelu zdanění příjmů z cenných papírů, která se dotkne nejen spekulantů s akciemi, ale i střadatelů v investičních fondech.

Platnost novinek je sice až od roku 2015, ale ministr financí Miroslav Kalousek se vyjádřil, že by chtěl účinnost novely o rok urychlit. Pokud se mu to podaří, začnou změny platit už za dva roky.

Zatím platí, že investoři, kteří nemají obchodování s cennými papíry zahrnuté v obchodním majetku, nemusí ze zisku z prodeje akcií, podílových fondů či jiných investic platit žádné daně, pokud mezi nákupem a prodejem uplyne alespoň půl roku. Nově se časový test (doba držení cenných papírů, po kterou se neplatí daně) posunuje na dobu tří let. Aby se daněním nemuseli zabývat drobní investoři, je v zákoně zároveň zaveden limit na příjmy ve výši 100 tisíc korun.

Daň z cenných papírů

Daňové přiznání bude muset podávat více lidí

Tím, že se prodlouží lhůta pro osvobození od daně z příjmů ze šesti měsíců na tři roky, přibude jednoznačně lidí, kteří budou muset vyplňovat daňové přiznání, zatímco dosud nemusí.

Všichni, kteří prodají akcie, dluhopisy či podíly ve fondech dohromady za více než 100 tisíc korun za rok, to budou muset uvést v daňovém přiznání do ostatních příjmů podle paragrafu 10.

A pozor, jde opravdu o příjmy, nikoli o rozdíl mezi příjmy a výdaji. "Můžete si třeba hrát na burze s 20 tisíci a během roku pětkrát nakoupíte a prodáte akcie a limit máte hned splněný,"  uvádí příklad Marek Janšta ze společnosti KZ Finance. "Zákon bývá v těchto definicích přesný. Takže to nepostihne jen opravdu drobné podílníky," doplňuje Marek Řihák, ředitel společnosti Optimum KM.

Časový test se týká investic do:

  • podílových fondů peněžního trhu, dluhopisových, akciových
  • dluhopisů
  • akcií
  • ostatních cenných papírů

Zda budete platit nějaké daně, záleží na tom, jaké náklady uplatníte proti příjmům (nákupní cena, poplatky) a když bude zisk kladný, vypočítáte si daň. Ta by měla být v době platnosti 19 procent. A i když nějakou částku vypočítáte, ještě to nemusí znamenat, že budete platit. Do celkové daně z příjmů totiž ještě zasahují další příjmy, odečitatelné položky a slevy na dani. Takže se ve výsledku může stát, že všechno poctivě spočítáte, vyplníte, ale platit nebudete nic.

Investice zakoupené do roku 2015 se daní postaru

Co je důležité, změny se týkají jen cenných papírů nabytých po účinnosti zákona, tedy po 1. lednu 2015. Jestli nakoupíte dříve, daníte podle současných pravidel, i když je prodáte až v roce 2015.

Příklad 1: Nakoupíte akcie v hodnotě 150 tisíc korun v roce 2013 a v roce 2015 je prodáte za 200 tisíc korun. Nabyli jste je před účinností zákona, platí šestiměsíční daňový test, jste osvobozeni a nic do daňového přiznání neuvádíte. 

Příklad 2: Nakoupíte akcie v hodnotě 150 tisíc korun v lednu 2015, prodáte za 130 tisíc korun v prosinci 2015. Musíte to uvést do daňového přiznání za rok 2015, protože váš příjem z prodeje přesáhl 100 tisíc korun. Protože však byly vaše náklady vyšší než příjem z prodeje, nebudete platit žádnou daň.

Další změny se týkají dividend

Z dividend od akciových společností se nebude po účinnosti zákona strhávat srážková daň. I tato změna se týká dividend ze zisku vytvořeného až po účinnosti zákona, tedy až v roce 2015, který se bude rozdělovat na valných hromadách v roce 2016. U podílových a investičních fondů zdanění dividend zůstává. To však nebude mít na drobné investory prakticky žádný vliv, protože pro drobné investory jsou dividendově zaměřené fondy zcela výjimečné.

Počítání bude hodně složité

Vše, co nakoupíte do 30. června 2014 a prodáte v roce 2015 (bude splňovat současný půlroční časový test), nemusíte do daňového přiznání uvádět. U investic, které nakoupíte ve druhém pololetí roku 2014, budete muset pro osvobození od daní dodržet půlroční test. Vše, co nakoupíte po 1. lednu 2015 už budete muset sledovat. Když v daném kalendářním roce narazíte na příjmy z prodeje "neosvobozených cenných papírů", budete je muset přiznat. 

Počítání nebude jednoduché. Dá se však očekávat, že by investiční společnosti mohly dávat podrobnější podklady. V případě prodejů by například udělaly souhrn těch příjmů, kterých by se týkalo zdanění.

Příklad 3: Když začnete investovat v roce 2012 a prodáte třeba v srpnu 2019, budete postupovat takto: vše co bylo nakoupeno do konce roku 2014 (a následně v roce 2019 prodáno) je jednoznačně osvobozeno a neuvádí se nikde. To, co bylo nakoupeno po 1. lednu 2015 do 31. července 2016 je osvobozeno také a nikam se neuvádí. 

Zbývá tedy spočítat, jestli podílové listy nakoupené od 1. srpna 2016 do 31. července 2019 při prodeji dají nebo nedají limit 100 tisíc korun (spočítáte si počet nakoupených podílových listů v tomto období a vynásobíte cenou, za kterou jste prodali všechny cenné papíry). Pokud ne, tak se nic neuvádí. Pokud ano, přiznáte příjem a od něj odečtete náklady nutné na pořízení těchto podílových listů. A nakonec se uvidí, jestli vůbec budete něco danit.

"Pro drobné investory to bude složitá a těžko pochopitelná záležitost, zvláště při souběhu obou časových testů při pravidelném investování bude někdy složitější vybrat, jakou metodu použít, aby člověk zaplatil co nejnižší daně," uvažuje Marek Janšta.

A tak se lidé, kteří si stěží poradí s jednoduchým daňovým přiznáním, budou muset svěřit do rukou daňových poradců. Že to nebude zrovna zadarmo, je jasné. Jaké budou ceny za dva až tři roky nevíme, ale minimálně pětistovku to stát bude.

Otázkou pak také zůstává, jestli to budou schopni úředníci na finančních úřadech vůbec kontrolovat a případně postihovat. Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslavy Musilové metodiku k novému zdaňování výnosů zatím nepřipravují, nicméně intenzivně pracují na rozšiřování informací.

Názor odborníka
Příliš nízký limit a vysoké nároky na administrativu

"Posunutí časového testu ze šesti měsíců na tři roky mi v zásadě nevadí, to ovlivní spíše spekulanty než skutečné dlouhodobé investory," říká Marek Janšta ze společnosti KZ Finance, která se v oblasti finančního poradenství specializuje především na programy pro investování a zabezpečení stáří. Co mu však vadí, je limit na celkový úhrn příjmů z prodeje cenných papírů. Připadá mu příliš nízký. 

"Zákon by měl rozlišovat mezi jednotlivými cennými papíry, poškodí určitě fondy peněžního trhu, protože v těchto fondech jsou umístěny krátkodobé (6 až 12 měsíců) a většinou vyšší úložky, takže v podstatě každý jejich prodej bude zdaněn a přitom daň v případě nízkých výnosů těchto produktů bude mizivá," vysvětluje Janšta a dodává, že pak bude kolektivní investování kvůli náročné administrativě a byrokratickým překážkám ještě více znevýhodněno oproti úložkám v bankách.

Navíc tu ještě hraje velkou roli politika. "Účinnost zákona je stanovená až po dalších volbách, je tedy otázkou, zda bude v této podobě vůbec někdy platit," dodává nakonec Marek Janšta.