Sdružení Kiosek pomáhá nezaměstnaným

Nezávazné povídání dvou přítelkyň o společné známé, jež na prahu padesátky přišla o místo sekretářky, a snaha pomoci jí, vyústila v založení občanského sdružení Kiosek.

"Nechtěly jsme se smířit s tím, že žena, o které jsme věděly, že zastane práci dvou dvacetiletých, ji nemá šanci kvůli věku získat," vysvětluje Vladimíra Štěpánková z výkonného výboru sdružení. "Brzy jsme zjistily, že pomoc by potřebovalo mnoho dalších lidí, které potenciální zaměstnavatelé nechtějí přijmout jen kvůli jejich věku, a tak jsme založily občanské sdružení na pomoc obtížně zaměstnatelným lidem," dodává Štěpánková. Kiosek jako nezisková organizace nezastupuje ani nechce zastupovat úřady práce nebo personální agentury. "Ze zkušeností mohu říct, že lidé bez práce často postrádají možnost se svěřit se svým problémem, probrat ho s někým a pokusit se najít řešení. Na to není na úřadech práce čas," vysvětluje Vladimíra Štěpánková.

Zadarmo poradí odborníci

Sdružení poskytuje bezplatnou pomoc lidem, kteří mají z různých důvodů na trhu práce potíže. Nejhůře se hledá podle zkušeností členů sdružení Kiosku práce mužům nad padesát let, ženám ve věku nad pětačtyřicet let. Stejným handicapem je také zdravotní oslabení, například lehká epilepsie nebo cukrovka, které uchazeč o práci uvede do dotazníku a zaměstnavatel má předem, i když často bezpředmětnou, obavu z komplikací. Ve sdružení pracují právníci, psycholožka, personalistka, socioložka, studentka sociální práce i podnikatel a vizážistka, všichni ve svém volném čase a bez nároků na odměnu. Podle problému, který návštěvníka Kiosku trápí nejvíce, ho po úvodním rozhovoru pracovníci pošlou za některým z uvedených odborníků.

Někdy chybí sebevědomí

Vedle praktických rad, na které úřady je potřeba se vypravit, se v Kiosku snaží, aby lidé bez práce získali ztracené sebevědomí. Snahou členů sdružení je přesvědčit například starší ženu, že své přednosti, jako je zkušenost či časová přizpůsobivost a spolehlivost, musí umět při přijímacím řízení správně prodat. "Nejhorší je ztráta zaměstnání pro lidi, kteří řadu let pracovali v jednom podniku, s téměř stejným pracovním kolektivem, znali se, věděli o svých rodinách, prožívali společně radost i smutek, a najednou jsou z tohoto prostředí vytrženi ven," uvádí Vladimíra Štěpánková.

Pomoci mohou zaměstnavatelé

Stranou by neměli zůstat zaměstnavatelé, zvlášť když jde o masové propouštění. Když uspořádají nebo zaplatí zaměstnancům kurs, ve kterém se dozvědí, jak postupovat ve vztahu k úřadu práce, správě sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovně, ale i jak psát životopis nebo prodat své schopnosti u přijímacího pohovoru, výrazně jim tím pomohou připravit se na hledání nové práce. "Chystáme takové kursy, které budeme zaměstnavatelům i úřadům práce nabízet na klíč. Tato služba už není zadarmo, ale za režijní cenu, abychom alespoň pokryli náklady na práci sdružení," vysvětluje Vladimíra Štěpánková.

Kontakt: [e-mail]