Od roku 2000 lze k penzijnímu připojištění získat i příspěvek od zaměstnavatele. Částka, kterou si může firma odečíst od základu daně, a to do výše tří procent ročního vyměřovacího základu zaměstnance, může spoření výrazně vylepšit. Pro představu: při průměrné hrubé mzdě 15 tisíc korun měsíčně může zaměstnanec takto získat každý měsíc navíc 450 korun. Pokud by stejnou částku uviděl na výplatní pásce ve formě čisté mzdy, stála by zaměstnavatele téměř 760 korun. Hrubá mzda je totiž na rozdíl od příspěvku do penzijního připojištění zatížena na straně zaměstnavatele odvodem sociálního a zdravotního pojištění v celkové výši 35 procent. Díky osvobození od zdanění a odvodů na straně zaměstnance i zaměstnavatele lze docílit buď úspory pro firmu v porovnání s výplatou čisté mzdy, nebo zvýšení příjmu zaměstnance při stejných nákladech podniku.
Popsané vysoké daňové zatížení čisté mzdy také způsobuje, že spoření na penzi formou nahrazení části hrubé mzdy příspěvkem od zaměstnavatele přináší zaměstnanci vyšší efekt než státní podpora připisovaná k vlastním úložkám při individuálním spoření (viz příklad). Při využití penzijního připojištění je však důležité, aby poskytovaná částka nepřesáhla zmíněná tři procenta hrubé mzdy, jinak spolupráce na spoření není pro zaměstnavatele atraktivní.
Co se stane, pokud chce zaměstnanec z firmy odejít, případně místo ztratí? Pro tyto situace nabízí systém řadu řešení, od snížení měsíční platby na minimum 100 korun až po předčasné zrušení, které je sankcionováno zdaněním výnosu i příspěvku zaměstnavatele sazbou 25 procent. Obrovské zatížení čisté mzdy daní z příjmu a odvody pojistného v tomto případě znamená, že ve srovnání s poskytnutím stejných firemních nákladů do čisté mzdy zaměstnanec neprodělá ani při předčasném ukončení smlouvy o penzijním připojištění, neboť sankční zdanění je nižší.
Během prvních dvou let existence zvýhodnění zaměstnavatelů vzrostl počet účastníků penzijního připojištění s firemním příspěvkem z 366 tisíc (konec roku 2000) na 514 tisíc osob (konec roku 2001), tedy o 40,3 procenta. Podle Asociace penzijních fondů se zároveň zvyšuje i průměrný příspěvek zaměstnanci, za minulý rok z 307 na 344 korun. Celkový objem příspěvku zaměstnavatele stoupl z 1,3 na 2,1 miliardy korun, což je více než o polovinu.
Příklad
1) Spoření 450 korun z čisté mzdy, státní příspěvek 145 korun:
-
měsíční zisk pro zaměstnance: 145 korun + zhodnocení fondu
-
stav za 30 let při zhodnocení 4,5 procenta ročně: 446 000 korun
2) Nahrazení 450 korun čisté mzdy příspěvkem zaměstnavatele ve výši celkových nákladů spojených s touto částkou (asi 760 korun):
-
měsíční zisk pro zaměstnance (celková úspora na daních a odvodech): 310 korun + zhodnocení fondu
-
stav za 30 let při zhodnocení 4,5 procenta ročně: 569 000 korun
Více informací o zaměstnaneckých výhodách na webové adrese zamestnanci.idnes.cz
 |
Zpět na hlavní téma "Penzijní připojištění: myslete na zadní vrátka" |
