Zdaňování soukromého životního pojištění…
Mezi nesprávné postupy zdaňování příspěvků na soukromé životní pojištění patří například dále uvedený postup. Zaměstnavatel přidaňuje příspěvek na životní pojištění, který přesahuje částku 1 000 korun měsíčně, zaměstnanci každý měsíc ihned od ledna nebo od prvního měsíce v průběhu roku, kdy byl příspěvek přiznán.
Správné zdaňování je však na roční bázi, tj. až od okamžiku, kdy součet příspěvků zaměstnavatele přesáhne v běžném roce částku dvanáct tisíc korun. Zaměstnanec by nesprávně strženou daň mohl po zaměstnavateli vymáhat například při předčasném odchodu nebo v případě, že v ročním úhrnu v daném roce nedosáhne příspěvek zaměstnavatele částky 12 000 korun.
Příklad
Firma přispívá zaměstnancům od září 2005 na životní pojištění ve výši 1 500 Kč a měsíčně přidaňuje zaměstnancům ve mzdě 500 Kč. Tento postup je neoprávněný, neboť na roční bázi byla v roce 2005 zaplacena částka 6 000 Kč, což je méně než zákonný limit ve výši 12 000 Kč ročně.
… a daňově nezvýhodněného životního pojištění
Způsob zdanění se různí v závislosti na celé řadě okolností. Například na frekvenci prováděných plateb (zda je pojištění placeno ročně nebo měsíčně) nebo na tom, zda pojištění zaniká či pokračuje i při odchodu zaměstnance z firmy.
Různé možnosti zdaňování lze ilustrovat na příkladě kolektivního životního pojištění, s kterým nejsou spojeny daňové výhody jako u soukromého životního pojištění.
JAK SE ZBAVIT POHLEDÁVEK?Příklad
Zaměstnavatel zaplatí v lednu 2006 za zaměstnance pojistné na kolektivní životní pojištění a to na rok dopředu (na období od 1.1.2006 do 31.12.2006 včetně). Zaměstnavatel potom musí zaplacené pojistné na toto pojištění zaměstnancům přidanit, a to buď jednorázově při poskytnutí benefitu, nebo postupně při čerpání tohoto benefitu. Druhý způsob vychází ze skutečnosti, že příjem plyne zaměstnanci v okamžiku, kdy je pojistné zaměstnavatelem nejen uhrazeno, ale současně když zaměstnanec získá z pojistné smlouvy konkrétní užitek.
Pokud zaměstnanec z firmy odejde, existují dvě možnosti:
1) Pojištění pokračuje do konce pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno
- pokud bylo pojistné zdaněno zaměstnanci jednorázově při poskytnutí benefitu, není nutné již nic tzv. dodaňovat nebo vracet
- pokud bylo pojistné zaměstnanci zdaňováno postupně v době čerpání benefitu, je nutné zbývající část pojistného, která nebyla dosud zdaněna, zaměstnanci dodanit
2) Pojištění zaniká ukončením pracovního poměru zaměstnance
- pokud bylo pojistné zdaněno zaměstnanci jednorázově při poskytnutí benefitu, může zaměstnanec požadovat vrácení strženého přeplatku na dani z příjmu
- pokud bylo pojistné zdaňováno průběžně, není nutné nic dodaňovat a zaměstnavatel dostane přeplatek pojistného od pojišťovny zpět
Uvedený postup je pouze ukázkou dopadů zvoleného způsobu zdaňování. U dalších typů pojištění, například manažerského životního pojištění, se názory pojišťoven na zdaňování často diametrálně různí. Zaměstnavatele proto upozorňujeme na to, že pojišťovny neodpovídají za správné zdaňování a často tuto oblast se zaměstnavateli neřeší.
Přestože odpovědnost za správné zdanění je na zaměstnavateli, nikoliv na pojišťovně, domnívám se, že poradenství v daňové oblasti by mělo být součástí poskytovaného servisu zaměstnavatelům při zavádění finančních zaměstnaneckých výhod.
