„Termín pro podání daňového přiznání se nikterak neposouvá, nadále platí 1. duben 2020. Pouze dochází k prominutí sankcí za pozdní podání daňového přiznání a pozdní úhradu daně, a to do 1. července 2020,“ vysvětluje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Lidé na rodičovské, studenti nebo důchodci, kteří si přivydělávají, budou podávat daňové přiznání, pokud jejich roční příjmy z přivýdělku (podnikáním, pronájmem, ostatními příjmy) přesáhly 15 000 korun. Mluvíme o příjmech, nikoli o zisku. Mají-li přivýdělek 15 500 korun, ale výdaje s tím spojené byly 9 000 korun, daňové přiznání podat musí, i když zisk je malý a výsledná daň (po započtení slevy na poplatníka) bude nulová.
Nevyhýbejte se povinnosti podat daňové přiznání ani v případě, kdy nemusíte nic platit – pokud tak neučiníte a finanční úřad si toho všimne, hrozí pokuta. A k tomu, aby to úředník zjistil, postačí nespokojený zákazník, kterému jste prodali upletený svetr, konkurenční chovatel ušlechtilých koček nebo soused rozladěný tím, že pronajímáte byt hlučné rodině.
Modelový příkladKarel je čerstvý důchodce. Do penze nastoupil v květnu 2019, do té doby pracoval jako vedoucí prodejny. Během čtyř měsíců mu zaměstnavatel vyplatil hrubou mzdu 112 000 korun, odvedl za něj pojistné 37 856 korun a zálohu na daň z příjmů 14 199 korun. Od května Kare pobírá penzi ve výši 13 800 korun měsíčně. Po nástupu do důchodu si udělal „prázdniny“ – do září byl na chalupě a nepracoval. Na podzim se vrátil domů a začalo se mu po práci stýskat – s bývalým zaměstnavatelem se domluvil na spolupráci formou dohody o provedení práce. Měsíčně si u něj přivydělal 8 000 korun, zaměstnavatel z nich vždy srazil 15% srážkovou daň a Karlovi vyplatil 6 800 korun. Chalupu na září pronajal výletníkům – kamarádka jeho dcery tam trávila se svými přítelkyněmi meditační týden. Za týden pobytu Karlovi zaplatily 18 000 korun. Před dvěma lety Karel investoval 400 000 korun do podílových fondů, s nástupem do penze se rozhodl peníze vybrat. Fond byl relativně úspěšný, Karel místo původní částky dostal 420 000 korun. Karel absolvoval kurz počítačové grafiky a rozhodl se, že bude v tomto oboru tak trochu podnikat. Nic velkého, jen přivýdělek k penzi. V listopadu si vyřídil živnostenské oprávnění. Jeho první zakázka mu vynesla 18 000 korun. Náklady spojené s podnikáním byly v reálu 1 000 korun (poplatky), 12 000 korun (software), 6 000 korun (kurz), 2 000 korun (internet), 2 000 korun (další drobné výdaje). Celkem 23 000 korun. |
Na modelu penzisty Karla spočítáme, jak zahrnout příjmy, aby daň z nich byla správně, ale přitom co nejnižší.
Příjmy ze zaměstnání
Karel pracoval pět měsíců, pojistné zaměstnavatel vypočetl ze mzdy. Za Karla odvedl zálohu na daň z příjmů a každou snížil o 2 070 korun za měsíc.
To je poměrná část slevy na poplatníka, která je 24 840 korun ročně.
Příjmem ze závislé činnosti jsou i peníze z dohod o provedení práce. Tam je sice daň už vyřešena, protože je sražená, a tudíž by ji nebylo nutné započítávat. Ale... Vzhledem k tomu, že Karel nevyužil celou slevu na poplatníka, vyplatí se mu tyto příjmy do daňového přiznání zahrnout, protože se mu stržená daň 1 200 korun x 3 měsíce vrátí zpět.
Penze
Starobní důchod je příjem od daně osvobozený, a to až do výše 40 050 korun za měsíc. Karel tedy nemusí svou měsíční penzi 13 800 korun v daňovém přiznání nijak řešit.
Pronájem chalupy
Příjem 18 000 korun za týdenní pronájem chalupy je pro Karla svým způsobem výjimečný. V daňovém přiznání jej uvede jako příjem z pronájmu. A protože kromě trochy elektřiny neměl v podstatě žádné výdaje, použije k jejich vyčíslení 30procentní paušál.
Kdyby se ovšem v budoucnu rozhodl pronajímat chalupu pravidelně, měl by to konzultovat s poradcem nebo správcem daně – spíš než o nájem by totiž šlo o poskytování ubytovacích služeb, které by mělo být podnikáním s paušálem 60 procent, ale zároveň s větším množstvím administrativních povinností.
Investice
Karel sice na investici vydělal „jen“ 20 000 korun, ale do daňového přiznání je uvést musí. Zaprvé vybral peníze před uplynutím tříletého časového testu, zadruhé byl příjem vyšší než sto tisíc – přesně 420 000 korun (i když těch 400 000 musel předtím vložit ze svého, ty nyní uvede jako výdaj).
Podnikání
Karlovy skutečné výdaje v podnikání byly v prvním roce vyšší než příjmy. Je tak sice ve ztrátě, nemusel by letos z podnikání platit žádnou daň, ale když si vše promyslel, rozhodl se využít vyčíslení výdajů paušálem 60 procent. Podnikání je pro něj spíše koníčkem, se kterým nechce mít velké starosti, a hlavně ty větší výdaje byly jednorázové a v dalších letech by mu vyčíslování skutečných nákladů bylo na obtíž.
| superhrubá mzda do května | 112 000 + 37 856 = 149 856 Kč |
|---|---|
| příjmy z dohod o provedení práce | 24 000 Kč |
| zisk z pronájmu | 12 600 Kč |
| zisk z investic | 20 000 Kč |
| zisk z podnikání | 7 200 Kč |
| ke zdanění celkem | 213 655 Kč |
| daň z příjmů | 213 600 x 15 % = 32 040 Kč |
| daň po započtení slevy na poplatníka | 32 040 – 24 840 = 7 200 Kč |
| zaplacené zálohy na daň | 14 199 + 3 600 = 17 799 Kč |
| rozdíl | – 10 599 Kč |
Daňové tipy: kde všude se dá ušetřit
1. Kdo nepracoval celý rok
Všichni si mohou uplatnit v plné výši slevu na poplatníka (24 840 korun), a to i v případě, že nepracovali celý rok. Zaměstnavatel odečítá z odvedené zálohy na daň z příjmů měsíčně vždy maximálně 2 070 korun. Takže třeba studentovi, který nastoupí do práce od září a má mzdu 50 000 korun za měsíc, uleví zaměstnavatel jen o 4 x 2 070 korun, celkem tedy 8 280 korun. Na zálohách na daň však i po započtení této slevy odvedl 4 x 7 965 korun, celkem tedy 31 860 korun. Jenže student může využít celé slevy na poplatníka. Když si podá daňové přiznání sám a slevu uplatní, ušetří dalších 16 560 korun.
2. Kdo pracoval na dohodu
Sleva na poplatníka se může příjemně projevit u těch, kdo si přivydělávali formou dohody o provedení práce. Když totiž příjmy nepřevýší 10 000 korun za měsíc, zaplatí zaměstnavatel takzvanou srážkovou daň a zaměstnanec se pak nemusí o daňové přiznání starat. Když je zaměstnancem někdo, kdo dost vydělává v hlavním zaměstnání, tak nejspíš využije celou slevu na poplatníka u hlavního zaměstnavatele.
Když však na dohodu pracuje důchodce či matka na rodičovské, vyplatí se přiznání podat. Příkladem může být třeba penzistka, která si přivydělává jako lektorka kurzů paličkování. Kurz se koná pětkrát ročně a pořadatel jí za jeden sobotní seminář vyplatí na DPP 3 000 korun. Pořadatel automaticky sráží daň 450 korun, za celý rok tedy 5 x 450 = 2 250 korun. Když si paní sama podá daňové přiznání, těchto 2 250 korun se projeví jako přeplatek a ona je dostane od finančního úřadu zpět. Pozor: kdyby si stejná důchodkyně přivydělala třeba psaním článků a návodů pro rukodělný časopis a honorář byl stejných 3 000 korun, podání daňového přiznání by nepomohlo. Ačkoli by dostala na účet také 3 000 – 450 = 2 550 korun, honoráře se dodatečně v daňovém přiznání objevit nemohou, tato možnost platí pouze u dohod o provedení práce.
3. Daň z důchodu zcela výjimečně
Důchody není třeba danit, pokud nepřevýší 480 600 korun za rok (to platí pro rok 2019). Částka odpovídá měsíční penzi 40 050 korun, takže danění důchodu se většiny penzistů netýká. Kdo má důchod vyšší, uvede v Příloze číslo 2 daňového přiznání jen to, co hranici převyšuje (ostatní příjmy podle § 10) a tuto částku bude muset zdanit. Protože však i v tomto případě bude moci uplatnit slevu na poplatníka (oněch 24 840 korun za rok), ve skutečnosti mu projde dalších 165 600 korun. Placení daně z příjmů z důchodu se tak v praxi týká jen těch, kdo mají důchod 53 850 korun a více. A takových lidí je v Česku podle údajů České správy sociálního zabezpečení jen několik desítek. Dříve platilo, že kdo si k důchodu hodně přivydělá (ať už v zaměstnání nebo podnikáním), bude penzi danit – toho se již od roku 2016 není třeba obávat.
4. Studenti: sleva pro ně i pro rodiče
K uvedené slevě na poplatníka si vydělávající studenti navíc mohou přičíst další slevu 335 korun za každý měsíc studia, respektive 4 020 korun, pokud studovali celý rok. Měsíce studia a ty, kdy člověk vydělával, přitom nemusí být totožné. Když například v květnu odmaturuje a od září pracuje, může si v daňovém přiznání uplatnit 335 korun slevy za pět měsíců. Musí však růžové formuláře podat sám – zaměstnavatel počítá slevy jen za měsíce, kdy je u něho člověk v pracovním poměru. I když student dostává mzdu a uplatňuje slevy na poplatníka a na studenta, mohou jeho rodiče využít zvýhodnění na dítě, pokud s nimi žije v jedné domácnosti a vyživují ho. Za společnou domácnost se považuje i to, bydlí-li student na internátě či na koleji. Stipendia jsou od daně osvobozená.
5. Když jeden z manželů nepracuje
Mateřská ani rodičovská nejsou zdanitelné příjmy, kvůli nim rodiče formuláře daňového přiznání vyplňovat nemusí. Pokud jsou však manželé a jeden z nich má příjmy nižší než 68 000 korun za rok, může si druhý z páru odečíst dalších 24 840 korun jako slevu na vyživovanou manželku či manžela. Počítají se jen měsíce, kdy trvalo manželství po celý měsíc (od prvního dne), jinak je třeba částku poměrně snížit o 2 070 korun za měsíc. Do limitu 68 000 korun se zahrnuje nejen výdělek z podnikání či pracovních poměrů, ale i nemocenská, peněžitá podpora v mateřství (mateřská), důchody (starobní, invalidní). Do limitu se naopak nezahrnuje rodičovská, sociální dávky, ale třeba ani výživné na děti od bývalého manžela.
