Ještě během studií si David naspořil necelých 50 tisíc korun. Půjčku na studia splatil předčasně, takže nemá žádné závazky. Má ale sjednané životní pojištění na invaliditu za 836 korun měsíčně a přispívá si na penzijní spoření tisícovku za měsíc.
Profil Davida
|
A právě ke studentské půjčce přišla od čtenářů řada dotazů. Velmi často se opakovalo, proč si David vzal celou půjčku najednou, nezaložili ho rodiče atd.
Seriál ukazuje typické finanční chování Čechů, kdy je právě půjčka na celou dobu studií nejčastější volbou. A výpomoc rodičů také není zcela běžná.
Student má na úhradu školného více možností. Jaké to jsou?
- Možnou variantou je čerpání potřebné částky postupně, například podle jednotlivých semestrů. Výhodou této varianty je, že student platí vždy pouze úroky z vyčerpané částky. Neplatí žádnou částku na umoření jistiny. Plnohodnotná anuitní splátka se začne platit až po vyčerpání celé částky, zpravidla po posledním semestru. David může v případě potřeby kdykoliv vkládat i mimořádné splátky.
- Oblíbenou variantou je i kontokorent, který je často součástí běžného účtu. V takovém případě je schválený potřebný úvěrový rámec, například výše školného na celý rok a student čerpá peníze dle potřeby. Opět se platí pouze úroky z vyčerpané částky. Částka na úmor je libovolná. Častou podmínkou bank ovšem bývá dluh srovnat do 12 měsíců. Poté může zvoleného limitu opět využít na další období.
- Vůbec nejlevnější variantou je, když má student na studium hotovost. Může se jednat o různé formy spoření, které využili jeho rodiče – oblíbené a asi nejpoužívanější je stavební spoření. Anebo rodiče své dítě alespoň do začátku studií „založí“. Ne každá rodina si ovšem tuto variantu může dovolit.
David má z dob studií nějaký obnos do začátku. Hned po škole nastoupil do zaměstnání ve větším městě v kraji, čeká na něj tedy denní dojíždění přibližně 50 kilometrů. Jeho první mzda, jako čerstvého absolventa se základní praxí, je 20 tisíc korun čistého měsíčně.
David má několik možností, jak situaci řešit:
- Zůstat bydlet u rodičů a každý den dojíždět do práce meziměstskou hromadnou dopravou - V tomto případě by David sice ušetřil na nájmu, ale rodiče od něj chtějí 3 000 korun jako příspěvek na chod domácnosti. Za meziměstskou dopravu by zaplatil za měsíc 3 360 korun. Celkové náklady by se tak vyšplhaly na 6 360 korun.
- Zůstat bydlet u rodičů a dojíždět do práce autem - I v této variantě by David platil rodičům 3 000 korun jako příspěvek na domácnost. Benzin by ho vyšel zhruba na 3 500 korun, pokud by využil spolujízdu, tak se náklady sníží na polovinu. Jelikož ale nemá dostatečnou hotovost na koupi auta, musel by si ho pořídit na dluh. Za splátku by platil 2 297 korun (výpočet viz níže). K ceně je též třeba připočíst náklady na povinné ručení. Havarijní pojištění v tomto případě není rentabilní vzhledem k tomu, že se jedná o starší typ vozidla. Celkové náklady jsou tak 6 797 korun.
- Pronajmout si byt v rodném městě a každý den dojíždět do práce meziměstskou hromadnou dopravou (cca 50 km) - Pronájem bytu 1+1 v činžovním domě by vyšel Davida na 4 500 korun včetně služeb a náklady na dopravu by byly 3 360 korun, celkem tedy 7 860 korun měsíčně.
- Pronajmout si byt v rodném městě a dojíždět do práce autem - Toto je jednoznačně nejdražší varianta, i když pro Davida by znamenala asi největší nezávislost na rodičích. Pronájem bytu by Davida vyšel na 4 500 korun včetně služeb, náklady na dopravu autem při spolujízdě by byly 1 750 korun. K nákladům je ale nutné připočítat ještě měsíční splátku za auto a platbu za povinné ručení ve výši 2 297 korun. Celkem by tedy utratil 8 547 korun za měsíc.
- Pronajmout si byt ve větším městě a dojíždět do práce městskou dopravou - Pokud by se David rozhodl najít pronájem v krajském městě, kde pracuje, musí počítat s vyššími náklady. Zhruba stejný byt vyjde o cca 1 500 korun měsíčně dráž než v rodném městě. Městská hromadná doprava by Davida stála 340 korun měsíčně při zakoupení ročního kuponu. Celkové měsíční náklady by vyšly na 6 340 korun. V této variantě ale je třeba počítat i s menší mobilitou Davida, zejména při cestách za rodiči.
David zvolil rodičovský servis a svobodu pohybu
I když se nejedná o nejlevnější možnost, rozhodl se pro bydlení u rodičů a koupi ojetého auta. Zkrátka to pro něj bylo řešení nejpohodlnější. Za tři tisíce bydlení a servis od rodičů, auto pro něj symbolizuje větší svobodu než podnájem. Jelikož je nezadaný, tak neřeší problémy partnerského života a tlak na společné bydlení s přítelkyní.
Protože neměl naspořeno dost, musel si na auto půjčit. Váhal mezi leasingem a úvěrem a nakonec zvolil úvěr. Výhodou je, že na rozdíl od leasingu bude David po celou dobu trvání úvěru vlastníkem auta. Zároveň je specializovaný úvěr na auto levnější varianta než běžný spotřebitelský úvěr.
David si porovnal nabídky na úvěr podle RPSN, tedy roční procentuální sazby nákladů, a zvolil ten nejnižší. Pořídil si vozidlo střední třídy, staré sedm let za 150 tisíc korun. Za akontaci dal 22 500 korun (15 procent z ceny), na zbytek kupní ceny 127 500 korun si vzal účelový úvěr. Splácet ho bude šest let, RPSN činí 5,48 procenta a měsíční splátka 2 074 korun. Celkové náklady na úvěr se za šest let vyšplhají na 149 328 korun. Za povinné ručení zaplatí David ještě 223 korun měsíčně.
Do práce musí každý den dojíždět přes 50 kilometrů autem, ale velice prozíravě si našel spolucestujícího, kamaráda ze střední školy, který také pracuje v krajském městě. Tím se mu povedlo značně snížit náklady.
Při nástupu do práce je dobré zkontrolovat pojistnou smlouvu
Z minulého období má David uzavřené životní pojištění. Při nástupu do zaměstnání je vhodné udělat kontrolu smlouvy. Zejména zkontrolovat, jestli je správně nastavena riziková skupina. Díky tomu, že David dělá IT technika, ke změně rizikové skupiny nedojde. Ale pokud by začal dělat rizikovější práci (například elektrikáře), měl by pojistku aktualizovat. Platil by sice vyšší pojistné, ale pokud by to neudělal, mohla by pojišťovna krátit pojistné plnění.
Jako druhý krok je třeba zkontrolovat nastavení pojistných částek a jednotlivých rizik. Vážná rizika (invalidita, trvalé následky a závažné nemoci) má David dobře nastavena již od založení smlouvy, během studií měl nadhodnocené pojistné částky oproti tehdejším příjmům. Pokud by si stejně nastavenou smlouvu založil místo ve dvaceti letech až nyní, tedy ve 25 letech, vycházela by kratší smlouva přibližně o 80 tisíc korun hůře (součet zaplaceného pojistného a toho, co by smlouva vydělala v investiční složce). Místo 836 korun by musel platit 929 korun měsíčně.
Jediné, o čem David uvažoval, je pokrýt krátkodobou pracovní neschopnost, kterou zatím na smlouvě neměl sjednanou. Pokud by si ji založil, byla by na dorovnání příjmů potřeba pojistná částka 300 korun za den v případně pracovní neschopnosti delší než 28 dní. Kdyby se toto riziko přidalo, stála by pojistka 1 013 korun, tedy o necelých 200 korun více než současná varianta. Pro tento krok se David nakonec nerozhodl, na krátkodobé problémy si bude raději tvořit rezervu a životní pojištění si ponechá pouze na vážné zdravotní problémy.
Davidova rozvahaMěsíční příjem:
Měsíční příjem celkem: 22 410 Kč Měsíční výdaje:
Měsíční výdaje celkem: 19 733 Kč Ušetří měsíčně: 2 677 Kč |
Z rozpočtu vyplývá, že Davidovi měsíčně zbude bokem celkem zajímavá částka. V příštím dílu se budeme věnovat, jaké možnosti spoření může David jako svobodný využít.
Profesionální správa smluv a osobních financíFinance.iDNES.cz rozšiřuje služby čtenářům a nabízí kompletní správu osobních financí. Můžete zde založit stavební spoření, ochránit se proti nelehkým životním situacím pojištěním i získat financování pro své bydlení. Vyzkoušejte osobní.finance.iDNES.cz |
