Dobré je taky zajistit se vykonatelností rozhodnutí. Sice to u notáře stojí nějakou tu kačku, ale pak nemusíte dávat nic k soudu a jdete rovnou za exekutorem.

Naprostá většina insolvenčních dlužníků to má posichrované, aby splatili po pěti letech přesně 30 % a ani o korunu víc a zbytek berou bokem přes černé SRO, které vlastní někdo jiný z rodiny (oni tam mají nastavený minimální nezbytný úvazek a příjem, aby to vyšlo), a zbytek berou ven přes falešné faktury.

Hlavně nezapomeňte pak s prázdnýma rukama nadávat na exekutorskou pakáž, když dle návrhu JUDr. Pelikána už dlužník nemusí v insolvenci zaplatit ani 30 % závazků, což je právě super u bezúročné půjčky v rodině nebo známému.

No, ale zase máte mnohem silnější pozici při kontrole skutečného stavu dlužníka. Asi málokdo bude na tom tak, že bude vydělávat jen doslova na chleba...

Chceš-li ztratit přítele, půjč mu peníze.

Mám přátele, kteří si nepůjčují. Kdyby však půjčit potřebovali, půjčím jen takovou částku, o které vím, že bych ji mohla i darovat (víceméně počítám s tím, že se mi peníze nemusí vrátit). Kdyby peníze vrátili, byl by to příjemný bonus .

Když oni ti dlužníci jsou tak neuvěřitelně kreativní ve vymýšlení důvodů, proč potřebujou půjčit. A dokonce první půjčku včas vrátí.

Věřitelem se stanete a přitom nemusíte nikomu nic půjčit. A potom se jenom díváte jak o své peníze přicházíte. Jak může soud někomu odpustit dluh? Dluh může odpustit jedině věřitel. Pokud to udělá stát prostřednictvím soudu, je to okradení věřitele. Úplně stejné jako znárodnění v 50. letech, vyvlastnění apod.

Moje babička říkávala: když něco nechceš, půjč to.

U nás se říká: "půjčené věci se domu vracejí s pláčem".

Myslíte si že někoho znáte už 20 let a že mu můžete věřit a pak je za měsíc vše jinak. Půjčil jsem známé do výplaty pár tisíc. Postupně jsem zjistil, že si z půjčování a podvodů udělali s partnerem živnost. Podal jsem na ni exekuci ale vyhla se ji oddlužením. No prachy pryč ale dobrá zkušenost.

Dejte to k soudu, to stojí peníze, nově se bude platit i exekutorovi, pak dostanete 15%, což nepokryje ani ty soudy a poplatky. Jako podnikatel pak z pohledávky ještě zaplatím daň z příjmu a sociálku, děkuji pěkně, takhle jsem si právní stát nepředstavuji.

v době, kdy vám cpou půjčky banky i nebankovky horem dolem na každém rohu, je žádost o půjčku od přítele/známého vždy krajně podezřelá...

ten je totiž tak solventní, že už mu nepůjčí vůbec nikdo

Základní pravidlo zní: nepůjčovat. A už vůbec ne kamarádům nebo rodině. Přijdete o penize i o vztahy.

Na půjčování jsou tu banky. Ty se třesou, aby mohly někomu půjčit, umí ohodnotit bonitu a nepoloží je, když někdo nesplácí. Pokud banka nepůjčí je to jasné znamení, že něco není v pořádku a rozhodně takovému člověku nepůjčovat. Ledaže byste to považovali za dar a chtěli o ty peníze přijít.

V nejbližší rodině není problém darovat.