"Firma Skylink zavedla nově servisní poplatek 348 korun ročně za příjem TV. Ten jsem zaplatil. Poté nabídla balíček Flexi 7 za 2 739 korun ročně, kde byl servisní poplatek již v ceně. Zaplatil jsem tak Skylinku dva servisní poplatky. Peníze za jeden poplatek mi teď nechtějí vrátit, ani ho nechtějí přeúčtovat na Flexi. Zadržují mi moje peníze, za které mi nic neposkytují," napsal do redakce Jiří Lavička. Jak dodává, jde sice o pár stovek, ale s takovým postupem se nechce smířit. "Ty peníze nemají jen na rok, ale na neurčitou dobu. Nejsem v tom určitě sám," dodává.
Ze zákaznického centra společnosti Skylink mu totiž odpověděli: "Platbu za servisní poplatek máte již zaúčtovanou a nelze s ní nijak manipulovat. Nelze ji využít pro prodloužení balíčku Flexi 7. Tuto platbu budete mít zaúčtovanou do doby, než se rozhodnete ukončit využití placené nabídky. Bohužel nejsme bankovní ústav, z tohoto důvodu se nebudou účtovat úroky z vaší platby za poplatek."
Redakce iDNES.cz proto požádala společnost Skylink o vyjádření, proč platbu zadržují.
Skylink míní, že klient nic dvakrát neplatil
"Rozhodně se nedá hovořit o zadržování. Pokud si náš zákazník kdykoli během těchto 12 měsíců, například po třech měsících, předplatí placenou službu (například balíček Flexi 7), čerpání jeho servisního poplatku se automaticky přeruší a zbývající – nevyčerpanou – část (tedy například na devět měsíců) bude čerpat po ukončení předplatného placené služby. Zákazník tedy v žádném případě o své peníze nepřijde, takže to nelze považovat za bezdůvodné obohacení. Předplatil si službu, kterou mu dodáme. Nic dvakrát neplatil," vyjádřil se Jaromír Glisník, člen představenstva společnosti M7 Group S.A., která Skylink vlastní.
Skylink nakonec Jiřímu Lavičkovi nabídl řešení. "Pokud zákazník předpokládá, že bude placenou nabídku využívat trvale, je nejlepším řešením vystornování servisního poplatku. Tím se přenesou dosud nevyčerpané peníze do jeho zákaznického kreditu a z něj pak může hradit placené služby, které užívá. Jeho peníze tedy budou použity v souladu s jeho novým přáním. Takovýto požadavek je unikátní, ovšem dokážeme mu vyhovět. Peníze nevracíme, ovšem umožňujeme čerpání uhrazené částky dle přání zákazníků," říká Jaromír Glisník.
Daný přístup je nepřiměřený, míní právník
Právník Lukáš Zelený ze spotřebitelské poradny dTest se však domnívá, že společnost Skylink měla v tomto případě peníze vrátit. Jak vysvětluje, pokud sama Skylink nabízí svým zákazníkům možnost si zvolit a přejít na placené služby v podobě předplaceného balíčku placených kanálů, měla by lépe zohlednit fakt, že stávající zákazníci již daný poplatek uhradili.
Kde poradí zdarmaPokud si nejste jisti, zda jste v právu, obraťte se na odborníky: Spotřebitelská poradna dTest, tel.: 299 149 009
|
"Daný přístup společnosti je ve svém důsledku zcela nepřiměřený, způsobující značnou nerovnováhu v právním postavení stran smlouvy podle § 56 občanského zákoníku," říká právník Lukáš Zelený, vedoucí právní poradny dTest.
Při právním rozboru celého případu právník Lukáš Zelený navíc zjistil i další nepřiměřený požadavek, který si poskytovatel satelitní televize vymiňuje vůči svým klientům. Ve Všeobecných obchodních podmínkách společnosti Skylink v bodu 7.4 totiž stojí: V případě výpovědi smluvního vztahu se již uhrazené poplatky a předplatné nevrací. "Ustanovení podobného obsahu je uvedeno ve výčtu nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, která zákon pokládá za absolutně neplatná," upozorňuje právník Lukáš Zelený.
"Máme za to, že se v tomto případě nejedná o nepřiměřené ujednání zakázané spotřebitelskými klauzulemi občanského zákoníku," uzavírá za společnost Skylink advokát Miroslav Hájek.
Co je dobré vědět:
- Pokud firma zadržuje klientovi peníze, jde o bezdůvodné obohacení, které si společnost nesmí ponechat a v případě vědomého zadržování, je částku povinna stěžovateli vrátit včetně jejího zhodnocení – úroků, které by za dobu zadržení částky získal.
- § 458 odst. 2 občanského zákoníku: "S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře."
- Odmítá-li však společnost i přes výzvu stěžovatele částku vydat, dostává se do prodlení, které s sebou nese povinnost uhradit úrok z prodlení. Jeho výše je stanovena v nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
- Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., §1 "Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů." "Současná repo sazba je již od roku 2012 stále stejná a činí 0,05 %. Výsledný úrok je tedy 8,05 % z dlužné částky," upřesňuje právník Lukáš Zelený.
