Sjednání odměny za práci

Pracuji u soukromého zaměstnavatele, který nám určuje výši mzdy za práci až po jejím odvedení. Rovněž případnou odměnu stanoví vždy až podle toho, jakého zisku dosáhne. Domníváme se, že bychom měli znát již předem výši mzdy i výši odměny. V pracovní smlouvě máme sjednanou pouze základní mzdu a vše ostatní záleží pak na rozhodnutí zaměstnavatele. Ten nám odměny nebo další náležitosti vyplácí přímo na ruku, a tak nemusíme ze zbytku platit daň z příjmu. Náhrady mzdy za dovolenou nebo překážky v práci pak počítá zaměstnavatel pouze ze základní mzdy. Postupuje správně?
F.H. Šumperk

Zaměstnavatel nedodržuje základní ustanovení zákoníku práce. Pokud sjednal v pracovní smlouvě pouze základní mzdu ve výši minimálního mzdového tarifu, pak měl ve mzdovém výměru nebo v podobném dokumentu dohodnout i pohyblivé složky, to znamená odměny, prémie nebo osobní ohodnocení a podobně. Tím, že sjednává v pracovní smlouvě pouze základní mzdu ve výši minimálního mzdového tarifu, nejen že obchází platné mzdové předpisy, ale okrádá jak pracovníky, tak i stát na odvodu daní. Poškozuje vás, protože z nízké mzdy je vám počítána i náhrada například za dovolenou nebo překážky v práci, v případě nemoci dostanete nízké nemocenské dávky a pochopitelně i pro budoucí starobní důchod se počítá pouze nízká evidovaná mzda. Kdyby došlo k případnému pracovnímu úrazu, který by zanechal trvalé následky, bude postižený zaměstnanec pobírat náhradu za ztrátu na výdělku rovněž z nízkého základu stejně jako hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti. Proto byste měli zásadně trvat na tom, aby zaměstnavatel sjednal v písemném mzdovém výměru nejen základní mzdu, ale i pohyblivé složky, které bude pracovníkům poskytovat.