Podle toho, jak moc pracovník, který už není ve zkušební době, od zaměstnavatele pospíchá, má v zásadě tři možnosti, jak ukončit pracovní poměr: a) dohodou, kdy je důležité hlavně to, aby se obě strany shodly na termínu; b) výpovědí, u níž pracovník stejně jako v prvním případě vůbec nemusí uvádět důvody; c) zaměstnanec může pracovní poměr zrušit okamžitě.
Výpověď odchod zdržuje
U klasické výpovědi musí pracovník v podniku setrvat, než uplyne dvouměsíční výpovědní lhůta. "Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po doručení výpovědi," upozorňuje Dana Kolaříková z plzeňské advokátní kanceláře Skopeček Kolaříková Burianová. "Rozhodující je den, kdy zaměstnavatel výpověď obdržel. Nikoli den, kdy zaměstnanec podal dopis s výpovědí na poštu," dodává Karel Frimmel z brněnské advokátní kanceláře Vašíček, Frimmel & Honěk. Například pokud pracovník podá doporučený dopis s výpovědí poslední den v červenci a pošta doručí písemnost zaměstnavateli až začátkem srpna, výpovědní lhůta začne plynout až 1. září. Takže v práci skončí 31. října.
Dohoda vše urychlí
Kdo nechce čekat na skončení pracovního poměru dva měsíce a déle, nezbývá mu než se na odchodu dohodnout. Pokud zaměstnavatel nechce na dohodu přistoupit, je poslední šancí, jak odejít z firmy dříve, okamžité zrušení pracovního poměru. Zákon to připouští jen ve dvou případech. Když má zaměstnanec lékařský posudek, jenž mu zakazuje práci, která ohrožuje jeho zdraví a zaměstnavatel jej přitom do 15 dnů od předložení posudku nepřevedl na jinou vhodnou práci. Nebo v druhém případě, když zaměstnavatel nevyplatil pracovníkovi mzdu či její náhradu do 15 dnů po její splatnosti. Pokud je tedy výplatní termín 10. kalendářní den v měsíci a pracovník nedostal například únorovou mzdu do 25. března, může už následující den okamžitě zrušit pracovní poměr. A nepotřebuje k tomu žádné potvrzení.
U ohrožení zdraví je nutný posudek
V případě odchodu kvůli vážným zdravotním problémům musí pracovník předat zaměstnavateli lékařský posudek. "Z něj musí jednoznačně vyplývat, že zaměstnanec nadále nesmí provádět práce, které je povinen konat na základě pracovní smlouvy, a že jeho pracovní nezpůsobilost je dlouhodobé povahy. Tedy ne dočasná," zdůrazňuje pražská advokátka Věra Bognárová. Lékařský posudek může nahradit i rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení. Okamžité zrušení pracovního poměru přichází v úvahu například u kadeřnice, která trpí ošklivými ekzémy, nebo u květinářky, jež po letech onemocní silným astmatem či těžkou alergií na pyly. "Ode dne předložení posudku není zaměstnankyně povinna vykonávat práci, která podle posudku vážně ohrožuje její zdraví," říká advokát Karel Frimmel z Brna s poukazem na to, že jde o překážku v práci. A to až do doby, než zaměstnavatel pracovnici přeřadí na jinou, vhodnou práci nebo s ní pracovní poměr skončí. V takovém případě náleží pracovnici náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Takzvaná náhlá smrt
Při okamžitém zrušení skončí pracovní poměr už v den, kdy pracovník předá písemné vyrozumění zaměstnavateli. "Obdobně jako u výpovědi musí zaměstnavatel i zaměstnanec okamžité zrušení pracovního poměru provést písemně a přesně v něm vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným," říká plzeňská advokátka Kolaříková. Tento důvod rozhodně nelze dodatečně měnit. Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel navíc dostat ve stanovené lhůtě. "Tedy do jednoho měsíce ode dne, kdy se pracovník o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl," upřesňuje Dana Kolaříková.
Nárok na dva platy navíc
Pracovník má v případě okamžitého zrušení pracovního poměru nárok na náhradu mzdy ta odpovídá dvojnásobku průměrného výdělku. Náhradu mu zaměstnavatel musí vyplatit nejpozději v nejbližším výplatním termínu po ukončení pracovního poměru. Když mu to technika výpočtu mezd umožňuje, vyhoví zaměstnavatel žádosti pracovníka a vyplatí mu náhradu už v den skončení pracovního poměru. Zatímco zaměstnavatel nesmí s pracovníkem rozvázat pracovní poměr (až na výjimky) v době, kdy je v neschopnosti, zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru kdykoliv. Tedy i v době, kdy je v pracovní neschopnosti.
Výpověď odchod zdržuje
U klasické výpovědi musí pracovník v podniku setrvat, než uplyne dvouměsíční výpovědní lhůta. "Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce
|
Pokud chceme příliš často jiné pracovní umístění, jsme označováni za fluktuanty! To už je dávno přežitek! |
Dohoda vše urychlí
Kdo nechce čekat na skončení pracovního poměru dva měsíce a déle, nezbývá mu než se na odchodu dohodnout. Pokud zaměstnavatel nechce na dohodu přistoupit, je poslední šancí, jak odejít z firmy dříve, okamžité zrušení pracovního poměru. Zákon to připouští jen ve dvou případech. Když má zaměstnanec lékařský posudek, jenž mu zakazuje práci, která ohrožuje jeho zdraví a zaměstnavatel jej přitom do 15 dnů od předložení posudku nepřevedl na jinou vhodnou práci. Nebo v druhém případě, když zaměstnavatel nevyplatil pracovníkovi mzdu či její náhradu do 15 dnů po její splatnosti. Pokud je tedy výplatní termín 10. kalendářní den v měsíci a pracovník nedostal například únorovou mzdu do 25. března, může už následující den okamžitě zrušit pracovní poměr. A nepotřebuje k tomu žádné potvrzení.
U ohrožení zdraví je nutný posudek
V případě odchodu kvůli vážným zdravotním problémům musí pracovník předat zaměstnavateli lékařský posudek. "Z něj musí jednoznačně vyplývat, že zaměstnanec nadále nesmí provádět práce, které je povinen konat na základě pracovní smlouvy, a že jeho pracovní nezpůsobilost je dlouhodobé povahy. Tedy ne dočasná," zdůrazňuje pražská advokátka Věra Bognárová. Lékařský posudek může nahradit i rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení. Okamžité zrušení pracovního poměru přichází v úvahu například u kadeřnice, která trpí ošklivými ekzémy, nebo u květinářky, jež po letech onemocní silným astmatem či těžkou alergií na pyly. "Ode dne předložení posudku není zaměstnankyně povinna vykonávat práci, která podle posudku vážně ohrožuje její zdraví," říká advokát Karel Frimmel z Brna s poukazem na to, že jde o překážku v práci. A to až do doby, než zaměstnavatel pracovnici přeřadí na jinou, vhodnou práci nebo s ní pracovní poměr skončí. V takovém případě náleží pracovnici náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Takzvaná náhlá smrt
Při okamžitém zrušení skončí pracovní poměr už v den, kdy pracovník předá písemné vyrozumění zaměstnavateli. "Obdobně jako u výpovědi musí zaměstnavatel i zaměstnanec okamžité zrušení pracovního poměru provést písemně a přesně v něm vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným," říká plzeňská advokátka Kolaříková. Tento důvod rozhodně nelze dodatečně měnit. Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel navíc dostat ve stanovené lhůtě. "Tedy do jednoho měsíce ode dne, kdy se pracovník o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl," upřesňuje Dana Kolaříková.
Nárok na dva platy navíc
Pracovník má v případě okamžitého zrušení pracovního poměru nárok na náhradu mzdy ta odpovídá dvojnásobku průměrného výdělku. Náhradu mu zaměstnavatel musí vyplatit nejpozději v nejbližším výplatním termínu po ukončení pracovního poměru. Když mu to technika výpočtu mezd umožňuje, vyhoví zaměstnavatel žádosti pracovníka a vyplatí mu náhradu už v den skončení pracovního poměru. Zatímco zaměstnavatel nesmí s pracovníkem rozvázat pracovní poměr (až na výjimky) v době, kdy je v neschopnosti, zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru kdykoliv. Tedy i v době, kdy je v pracovní neschopnosti.
| Anketa www.zamestnani.idnes.cz |
| Stalo se, že vám zaměstnavatel při podání výpovědi z vaší strany dělal problémy? |
| ano .........................................48 ne .........................................66 |
