Problematiku poskytování služebního automobilu zaměstnancům k soukromým účelům upravuje především § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle něj se příjem zaměstnance, který bezplatně používá služební vozidlo i pro soukromé účely, navýší o 1 % vstupní ceny vozidla za každý kalendářní měsíc, minimálně však o 1 000 Kč. A protože se příjem zaměstnance odvozuje od vstupní ceny automobilu, je vhodným řešením třeba její snížení. Toho lze docílit dvěma způsoby.
Prodej a pak nájem
Prvním je prodej automobilu jinému subjektu a jeho následný nájem. Kupujícím může být buď spojená osoba (například společnost ve skupině) nebo nezávislá osoba (autobazar, půjčovna vozidel, jiná nezávislá osoba). Při prodeji je samozřejmě potřeba ohlídat přiměřenost prodejní ceny, abychom vyloučili riziko napadení transakce finančním úřadem. Cena by proto měla odpovídat běžným cenám v bazarech atp., možností je samozřejmě i ocenění vozidla znalcem.
Při následném nájmu automobilu se počítá ono 1 % ze vstupní ceny u pronajímatele, tedy z ceny, za kterou jste mu automobil prodali. A která je pochopitelně nižší, než cena, za kterou jste vy automobil nakoupili (ojetá auta mají výrazně nižší cenu než nová). Prodejní cena automobilu bude pro vaši společnost samozřejmě zdanitelným výnosem. Na druhé straně bude společnost vykazovat v daňových nákladech nájemné za automobil.
Řešením je zpětný odkup
Druhým řešením je prodej automobilu jinému subjektu a poté jeho zpětný nákup. Pokud by takovou transakci finanční úřad zpochybňoval jako účelovou, není problém nalézt uspokojivé ekonomické zdůvodnění. Jednou z možností je např. sjednat při prodeji nezávislé osobě (autobazaru) podmínku, že automobily odkoupíte zpět, pokud pro tyto vozy nesežene do jisté doby kupce. Navíc pokud se bazaru nepodaří automobil prodat, lze usuzovat, že stanovená cena byla příliš vysoká, a je legitimní vůz koupit zpět levněji.
ŠVARCSYSTÉM – ÚČINNÝ, GENIÁLNÍ,Prodejte je zaměstnancům
Třetím řešením může být prodej firemních automobilů zaměstnancům. I tady je třeba vozidla odprodávat za „obvyklé ceny“, protože pokud by byly automobily prodány levněji, mohl by finanční úřad tento rozdíl považovat za příjem zaměstnance, který podléhá zdanění. Výhodnější je proto prodej opět uskutečnit přes třetí subjekt (bazar).
Výhoda této třetí varianty spočívá v tom, že se zcela eliminuje povinnost připočítávat zaměstnanci do zdanitelného příjmu 1 % ze vstupní ceny automobilu. Pokud by zaměstnanci následně používali tyto automobily ke služebním cestám pro zaměstnavatele, mohou si vedle náhrady pohonných hmot účtovat i základní náhradu za použití vlastního automobilu (aktuálně 3,80 Kč/km).
Pokud zaměstnanec jezdí na služební cesty často, může výše částky základní náhrady kompenzovat finanční náročnost koupě automobilu, kterou je samozřejmě možné provést např. na splátky, čímž se zaměstnanec vyhne vysokým jednorázovým výdajům.
daňový specialista APOGEO FISCAL
