M. Šípek, Ústí nad Orlicí
Podle zákoníku práce může pracovní poměr uzavřený na dobu určitou skončit i před uplynutím sjednané doby. Způsoby takového předčasného skončení pracovního poměru jsou v zásadě shodné se způsoby skončení pracovního poměru na dobu neurčitou. Pracovní poměr lze tedy ukončit dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. V případě, že zaměstnanec dá výpověď před uplynutím sjednané doby, začíná běžet stejně jako při pracovním poměru na dobu neurčitou dvouměsíční výpovědní lhůta. Pokud by konec výpovědní lhůty připadl na pozdější dobu, než na kterou byl pracovní poměr sjednán, neprodlužuje se pracovní poměr až do vypršení výpovědní lhůty, ale končí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Smluvní pokutu lze v oblasti pracovněprávních vztahů sjednat jen v případech výslovně v zákoně uvedených.
O takový případ ale u vás nejde. Vzhledem k tomu, že skončení pracovního poměru je jedním ze zákonných práv zaměstnance i zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, nemůže být za jeho uplatnění zaměstnanec sankcionován. Zákoník práce stanoví, že pracovní smlouvy jsou v těch částech, které se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu, ve kterých se zaměstnanec předem vzdává svých práv nebo které neučinil svobodně a tak dále, neplatné. To tedy znamená, že pokud pracovní smlouva uzavíraná se zaměstnancem obsahuje ustanovení o tom, že zaměstnanec nebo zaměstnavatel je povinen v případě, že pracovní poměr na dobu určitou ukončí výpovědí před uplynutím doby sjednané v pracovní smlouvě, zaplatit druhé straně smluvní pokutu, je v této části neplatná. Toto plnění nemůže být požadováno ani vymáháno. Je však třeba ještě říci, že neplatnost některých ustanovení pracovní smlouvy, pokud ve smlouvě zůstanou zachovány zákonem stanovené podstatné náležitosti (tj. místo výkonu práce, druh práce a den nástupu nemá za následek neplatnost celé pracovní smlouvy.
