Každý rok porodit dítě a pak si jen dojít pro rodičovský příspěvek. To je prý návod na to, jak získat na dávkách od státu co nejvíc peněz, který zase po několika letech koluje po internetu. Že to je mystifikace, vysvětlují odborníci z úřadu práce, instituce, která dávky vyplácí.
1 Najednou dávky na děti nedostanete
Tvrzení z dopisu: Nejdůležitější je porodit každý rok dítě. A pak si vyzvednout šek a najednou vybrat 230 tisíc korun.
Vysvětlení: Jedná se o holý nesmysl. "V první řadě, maximální celková částka rodičovského příspěvku, kterou může rodič na jedno dítě dostat, je 220 tisíc korun," uvádí mluvčí úřadu Kateřina Beránková. K tomu, kolik budete měsíčně (nikoli najednou) dostávat, musíte splnit určité podmínky, které platí už od roku 2012:
- Délku a výši příspěvku si můžete volit pouze v případě, že alespoň jeden z rodičů má v den narození takový příjem, který odpovídá 70 procentům 30násobku denního vyměřovacího základu (DVZ). Pokud příjem rodiče hranici převyšuje, může rodič dostat maximálně 11 500 korun měsíčně. Vypočítat příspěvek si můžete zde.
- Jestliže je příjem nižší nebo odpovídá 70 procentům 30násobku denního vyměřovacího základu, bude rodič pobírat nejvýše 7 600 korun za měsíc.
- Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit (třeba neměli příjem, nebo jako OSVČ neplatili nemocenské pojištění), náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 korun do konce 9. měsíce věku dítěte a potom 3 800 korun každý měsíc až do 4 let věku dítěte.
- Rodičovský příspěvek může rodina pobírat pouze na jedno, obvykle nejmladší, dítě.
V systému státní sociální podpory je ještě jedna dávka určená přímo dětem. "Je to přídavek na dítě, což je základní, dlouhodobá dávka pro rodiny s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených potomků. Nárok na ni vzniká, pokud je rozhodný příjem rodiny nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny," vysvětluje Beránková. Při rozhodování o jejím přidělení je rozhodující příjem za předchozí kalendářní rok, do kterého se započítává i rodičovský příspěvek. Výše přídavku je pak odstupňována podle věku dítěte.
Výši svého životního minima si můžete spočítat zde. Například pro úplnou rodinu (oba rodiče) s jedním dítětem do šesti let je výše životního minima 7 710 korun. Aby tato rodina měla nárok na přídavek na dítě, nesměl by její měsíční příjem překročit 18 504 korun. Životní minimum rodiny se čtyřmi dětmi (5, 8, 12 a 16 let) je 14 440 korun, hranice měsíčního příjmu pro nárok na přídavky je pak 34 656 korun.
"Pokud jde o způsob výplaty, neexistuje žádná možnost, jak vyplatit peníze předem formou nějakého šeku. Dávky vyplácí úřad práce měsíčně, a to vždy buď na účet, nebo poštovní poukázkou," upozorňuje Kateřina Beránková.
2 Příspěvky na bydlení mají své hranice
Tvrzení z dopisu: Pokud se člověk domluví s pronajímatelem, aby mu stanovil co nejvyšší nájem, může na tom vydělat. A od města tak dostat na bydlení, elektřinu, vodu a podobně, další tisíce.
Vysvětlení: "V první řadě je třeba upozornit, že takové jednání vykazuje znaky trestněprávního jednání. Jestliže úřad práce nebo jiný orgán veřejné správy takový postup zjistí, je povinen jej okamžitě předat policii," říká mluvčí úřadu práce a dodává, že úřad může v takových případech vyčíslit takzvaný přeplatek na výplatě dávek a ten na dotyčném vymáhat, v kritických případech i exekučně.
V této souvislosti upozorňuje úřad práce, že nájem žádné město neplatí. Autor má pravděpodobně na mysli příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory, respektive doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. A jako všechno, i získání těchto dávek má své podmínky:
- Náklady na bydlení, čili nájem a energie musí příjemce dávek pravidelně dokládat (měsíčně a kvartálně).
- Podle skutečných a uznatelných nákladů na bydlení pak příslušné orgány stanoví konkrétní výši dávek. V obou případech musí jít o rodiny či jednotlivce s nízkými příjmy.
- Pokud jde o příspěvek na bydlení, má na něj nárok vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.
- Oba příspěvky je možné vyplácet v průběhu 10 let maximálně 84 měsíců. Výjimku tvoří domácnosti, ve kterých žijí výlučně lidé starší 70 let a osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.
Tabulku a výpočet příspěvku na bydlení v roce 2013 najdete zde.
3 Příspěvky v hmotné nouzi jen nejpotřebnějším
Tvrzení z dopisu: Autor e-mailu se také zmiňuje o tom, jak je jednoduché získat finance třeba na nákup jídla, uhlí a oblečení. Podle něj si tak může pětičlenná rodina přijít až na 30 tisíc korun měsíčně.
Vysvětlení: Podle všeho se jedná o dávky pomoci v hmotné nouzi, což je příspěvek na živobytí. Tyto dávky nemohou v případě takové domácnosti nikdy dosáhnout takové výše. Odvíjejí se totiž od existenčního a životního minima. Existenční minimum je 2 200 korun a tabulku a kalkulačku životního minima najdete zde.
Částka na živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Například pro rodinu se čtyřmi dětmi, která bydlí mimo Prahu a rodiče nemají žádný příjem, je dávka 14 440 korun (výše životního minima rodiny). Na dávku ve výši 30 tisíc korun by se mohla dostat rodina s 12 dětmi, což zase v přepočtu na jednoho nejsou žádné velké peníze.
4. Na školní pomůcky a energie stát obecně nepřispívá
Tvrzení z dopisu: Sáhnout můžete i na další dávky, třeba na nákup aktovek a dalších školních pomůcek pro děti.
Vysvětlení: Pro tyto účely jsou sociálně potřebným určené dávky jako mimořádná okamžitá pomoc. Ale ani v tomto ohledu není možné poskytnuté prostředky jen tak zpronevěřit.
"Aby je žadatel dostal, musí předložit pádné důvody, proč o příspěvek žádá. Místní úřady práce jsou samozřejmě připraveny poskytnout finance v co nejkratší době tak, aby dotyčný neměl zbytečné problémy. Zároveň ale velmi podrobně posuzují jednotlivé případy," uvádí Kateřina Beránková a dodává, že o tom, na co žadatel peníze použil, vedou záznamy a od klientů požadují patřičné doklady. Když mají úřady práce pochybnosti o správném využití poskytnutých peněz, mohou uhradit částku přímo obchodníkovi, nebo škole.
"Při žádosti o jakoukoli dávku, ať už ze systému státní sociální podpory, nebo hmotné nouze, musí žadatel a následně i příjemce dávek prokazovat všechny příjmy. Pokud je zatají, může mu vzniknout přeplatek, který na něm bude úřad práce vymáhat," upozorňuje mluvčí.
Tvrzení z dopisu: Protože nám platí sociálka elektriku, tak zajdeme na E.ON a zvýším si drasticky zálohy na elektriku, tak abych to nikdy nemohl propálit. Nikoho to nezajímá. A sociálka je šťastná, že tam nechodíme a nenadáváme jim. No a přeplatek pak jde už na moje konto v bance. A stejně to děláme i s vodou a plynem.
Vysvětlení: Není pravda, že úřad platí veškeré energie. Pouze přispívá v rámci příspěvku na bydlení, náklady však musí žadatel dokládat.
5. Síla a nátlak peníze nepřinesou
"Návod na zbohatnutí" končí tím, jak si imaginární příslušník romského etnika pochvaluje možnost "nakoupit" například elektroniku na splátky a následně rovnou z prodejny zamířit s úlovkem do nejbližší zastavárny. Důraz klade i na to, že nejlepší cestou, jak získat finance, je použít sílu a nátlak na pracovníky úřadů.
Vysvětlení: I v tomto ohledu by se jednalo s největší pravděpodobností o trestnou činnost. Navíc - při posuzování žádostí o dávky v hmotné nouzi přihlíží úřady práce ke všem příjmům žadatelů a zajímají se také o to, jaký majetek dotyčný vlastní.
Pokud jde o nátlak ze strany klientů prostřednictvím verbální či fyzické hrozby, může jít opět o formu trestněprávního jednání. Informace o takových incidentech neprodleně obdrží orgány činné v trestním řízení. "Je pravda, že se pracovníci úřadů práce občas s podobným jednáním setkávají a určitě to není výsada Romů. Všechna pracoviště proto spolupracují na místě se státní či městskou policií nebo s bezpečnostní službou. Výhrůžkám ani násilí nepodléhají," doplňuje Beránková.
