1. Mimořádná okamžitá pomoc
V nouzi můžete požádat stát o mimořádnou okamžitou pomoc. Tato krizová dávka letos získala kvůli pandemii jednodušší podobu. Úřad práce ji poskytuje i lidem, kteří se v důsledku mimořádných opatření kvůli koronakrizi ocitli bez prostředků. Od března do konce srpna stát vyplatil například lidem starším 60 let celkem 1 487 397 korun, průměrná výše dávky byla 12 000 korun.
Peníze je možné poskytnout na nákup jídla, ošacení, hygienických potřeb, úhradu nájmu a energií, služby spojené s telefonem či internetem. Dávku naopak úřad nemůže přiznat na úhradu léků, splátky dluhů, leasingů a hypoték či náklady spojené s podnikáním.
O tom, zda peníze dostanete a v jaké výši, rozhodnou úředníci podle konkrétního případu i podle vašich majetkových a sociálních poměrů. Žádost se podává na úřadu práce podle trvalého bydliště.
2. Příspěvek na bydlení
Šanci získat tento příspěvek mají lidé s nízkými příjmy, kteří mají trvalé bydliště ve vlastním, družstevním nebo nájemním bytě a současně na bydlení vydají více než 30 procent čistých příjmů (v Praze 35 procent). Bydlení však musí odpovídat stanoveným normativům – stát nepřispěje na nadstandardní bydlení, i když třeba máte k bytu silnou emocionální vazbu. Normativy vycházejí z počtu lidí žijících v domácnosti, z typu bydlení a z lokality. Vyšší normativy jsou ve velkých městech.
Kromě osobních dokumentů budete k žádosti potřebovat nájemní smlouvu či doklad o vlastnictví nemovitosti a potvrzení o výši příjmů a nákladů spojených s bydlením. Novinkou letošního roku je to, že příjmy se neposuzují u osob, které jsou v bytě trvale hlášené, ale u všech, kdo v něm opravdu bydlí. Žádost se podává na úřadu práce podle trvalého bydliště.
3. Příspěvek na péči
Tento příspěvek od státu je určen lidem, kteří kvůli špatnému zdravotnímu stavu potřebují pomoc při zvládání základních životních potřeb. Z poskytnutých peněz pak mohou zaplatit asistenta sociální péče, zdravotnické či sociální zařízení nebo někoho z blízkých.
Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, vyprazdňování, péče o zdraví, osobní aktivity a starost o domácnost. Automaticky ale neznamená, že kdo je starý, je závislý. Žádost se podává na úřadu práce.
Podle zkušeností trvá vyřízení žádosti dlouho, klidně i půl roku. Praktickou radou těch, kdo celým řízením již prošli, je, aby se senior nestyděl. Případně aby s ním při dotazovacím řízení byl někdo z rodiny. Je totiž celkem pochopitelné, že lidem se těžko před cizí paní z úřadu mluví o tom, že mají třeba problémy s hygienou či si nezvládnou uvařit. Řada seniorů, kteří tuto dávku od státu skutečně potřebují, vylepšuje svůj obraz, což pak vede k tomu, že dávka je přiznána v nižším stupni.
Měsíční výše příspěvku pro lidi nad 18 let:
- stupeň I (lehká závislost) 880 korun
- stupeň II (středně těžká závislost) 4 400 korun
- stupeň III (těžká závislost) u těch, kdo ne/využívají pobytové sociální služby 12 800/8 800 korun
- stupeň IV (úplná závislost) u těch, kdo ne/využívají pobytové sociální služby 19 200/13 200 korun
4. Dávky pro zdravotně postižené
Kdo má dlouhodobé zdravotní problémy, může požádat o jednorázový příspěvek na opatření zdravotních pomůcek, úpravu bytu, na zakoupení či provoz auta, na dopravu do zdravotnického zařízení... Těžké zdravotní problémy však neznamenají, že máte třeba cukrovku. Musí jít o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžké sluchové nebo zrakové postižení.
U příspěvku na zvláštní pomůcku se hledí i na příjem domácnosti: u pomůcky do 10 000 korun musí být nižší než osminásobek životního minima. U samostatně žijícího penzisty to je 38 600 korun, většina starobních důchodců se do tohoto limitu vejde. Stát počítá se spoluúčastí postiženého 10 procent, minimálně 1 000 korun. Žádost se podává na úřadu práce.
