Pokud je řeč o správném podání ruky, většina lidí si vybaví stisk ruky a pravidlo, že by podávaná ruka neměla být tzv. leklou rybou. Ale to zdaleka není vše. Správné podání ruky má podstatně více pravidel.
Řada lidí chybuje v tom, že už z dálky, když se blíží k osobě (řekněme, že pro náš příklad to bude třeba personalista firmy, do které přicházíme na pracovní pohovor), s níž se chce pozdravit, drží nataženou ruku v před naznačujíc, jak hodně se na podání ruky těší. To je samozřejmě špatně. Ruku pozdvihneme k podání až v momentu, kdy jsme v blízkosti druhého člověka a v klidu stojíme.
. Správné podání ruky:- až když stojíme u druhé osoby, zdviháme ruku k pozdravu |
Pozor na oči, čistotu a správný stisk
Poté, co přistoupíte k našem personalistovi a dodržíte od něj správný odstup, pak v průběhu podání ruky a ještě dříve s ním udržujte oční kontakt. Nedíváte se stranou, na zem, ani na jeho kravatu, ale přímo do očí. Ukazujete tím svou nezáludnost, otevřenost a jistotu.
A teď k samotnému podání a stisku. Tak předně – ruka, kterou chceme podat na pozdrav, musí být suchá (nezpocená) a čistá. Pokud taková před setkáním není, ruku si alespoň otřeme suchým a čistým kapesníkem. Rázně zdviháme ruku k podání (pochopitelně první podává ruku osoba společensky významnější, takže například šéf podřízenému, žena muži, starší osoba osobě mladší) a pak krátce, pevně a suše stiskneme podanou ruku.
Žádné dlouhé držení ruky, její drcení, žádný stisk oběma rukama, žádné mdlé vložení ruky do ruky podávané. Stisk ruky vyjadřuje sílu osobnosti a nebo spíše profesionalitu. Vždyť i nejistý, nervózní člověk se těch pár pravidel správného podání ruky může naučit a dodržovat je navzdory svému psychickému rozpoložení.
