Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spějeme k hospodářské krizi?

aktualizováno 
V poslední době jsme si už zvykli, že téměř pokaždé, když se mluví o vývoji na kapitálových trzích, jedním z nejdiskutovanějších problémů je vysoká cena ropy. Stále více je ropa skloňována také v souvislosti s poklesem jejích zásob a potřebou hledání alternativních energetických zdrojů. Je tato situace skutečně tak vážná? Budeme v budoucnu čelit energetické krizi a hospodářské recesi?

Češi převzali velení v Kosovu - Kvůli převzetí velení v jedné z oblastí Kosova přiletěl za vojáky i ministr obrany Karel Kühnl. Čeští vojáci ministra vzali na cvičnou hlídku po okolí základny Šajkovjac v bojovém vozidle. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Ať už se to někomu líbí, nebo ne, energetický průmysl se nachází v nepříjemné situaci. Poptávka po energii stoupá z roka na rok výrazněji, zatímco těžba jejího, v současnosti nejdůležitějšího vstupu, rostla v posledních letech jen velmi pozvolna. Jen v minulém roce vzrostla spotřeba ropy o 3,4 %, což je největší nárůst od roku 1976.

V současné situaci existují dva pohledy na budoucí vývoj. Optimisté tvrdí, že se není čeho obávat, jelikož objem zásob ropy bude růst mnohem rychleji, než je tomu v současnosti. Momentálně vysoká cena ropy, větší příjmy společností, a tím pádem větší výdaje umožní intenzivnější a efektivnější průzkum, což se odrazí na každoročním přibývání nových, velkých ropných polí. Ty by se měly objevovat po celém světě.

Další argument optimistů také souvisí se současnou vysokou cenou a zvyšujícími se příjmy společností. Díky nim se totiž stává efektivnější těžba ropy z alternativních ložisek, která je v současnosti příliš drahá (je nutné použít dodatečné zdroje k tomu, aby byla ropa vytěžena). Tyto nekonvenční zdroje by měly odpovídat zhruba 30 procentům všech zásob v budoucnosti. Společně s nárůstem těžby ze současných vrtů by tak produkce ropy mohla hravě nasytit stoupající poptávku.

Každá mince má ale dvě strany

Optimisté totiž jaksi zapomínají na nepředvídatelné události, jako jsou přírodní katastrofy, nebo politická nestabilita. Ty jsou neodmyslitelnou součástí ropného

Warranty a knock-out produkty: Obrovský zisk, nebo nic.
Čtěte ZDE

průmyslu. Problémem je také pokles těžby ze současných polí a jejich stárnutí. Nově objevená naleziště tak možná nebudou stačit ani na pokrytí klesající produkce ze stávajících ropných polí.

Zvyšování těžby na současných polích navíc přináší další náklady a není jisté, jestli vůbec bude možné udržet alespoň současnou hladinu produkce. Zavádění novinek a těžba ropy z nekonvenčních zdrojů však také představuje problém, protože tento proces je příliš nákladný a velmi pomalý. Nesmíme zapomínat i na fakt, že optimisté ve svých teoriích počítají s vysokou cenou ropy, což ve skutečnosti není dobrý výchozí bod.

Vysoká cena ropy straší

Strach z vysoké ceny černého zlata je na kapitálových trzích opodstatněný. V krátkodobém horizontu se projevuje zejména na zvyšujících se energetických vstupech společností, kterým tím pádem klesají zisky. Snižují se tak očekávání do budoucna a dochází ke korekci na akciových trzích. Dlouhodobě se vyšší náklady firem přenášejí na výstupní ceny výrobků a dochází ke zvyšování inflace a poklesu hospodářského růstu. V konečném důsledku tak na tuto situaci doplatí zákazník (vydělají na tom jen energetické, ropné a zpracovatelské koncerny).

Velmi dobrým příkladem jsou letecké společnosti. Podle Mezinárodní asociace leteckých společností (IATA) bude letošní ztráta světových aerolinií rekordních šest miliard dolarů. Podle původních odhadů se přitom poprvé od září 2001 měly dostat do černých čísel. Prudce rostoucí cena ropy je podle všeho jednou z hlavních příčin letošního negativního trendu. Doplatí na to ale také zákazníci leteckých společností, kteří si musí za letenky připlácet.

Vývoj ceny ropy za poslední rok

Graf ropa 1 rok

Zdroj: Fincentrum

Letecké společnosti si totiž, v reakci na zvyšující se náklady, účtují k cenám letenek tzv. palivové příplatky. Jejich výše závisí na délce trasy a pohybuje se řádově v desítkách eur. Špatnou zprávou pro klienty leteckých společností je skutečnost, že podle odhadů IATA poplatky zmizí při ceně 35 dolarů za barel. Vzhledem k dnešní situaci (cena ropy se pohybuje kolem 60 dolarů za barel) a predikcím do budoucna se tato možnost jeví jako velmi málo pravděpodobná.

Kapitálové trhy jsou příliš citlivé

Kapitálové trhy v současnosti reagují na kolísání ceny ropy velice citlivě a i přes zmiňovanou opodstatněnost je nutné říct, že její vliv je až přehnaný. Akciový trh okamžitě reaguje na každý sebemenší podnět a cena se šplhá velmi vysoko. Důležitou (a velmi negativní) úlohu sehrává také fakt, že cena ropy není určována trhem. Poptávka po ropě (v současnosti ovlivněna prudce se zvyšující poptávkou ze strany Číny a Indie) a tím také i její cena strmě stoupá. Nedochází však k zvyšování nabídky, která by rostoucí cenu udržela v rozumných mezích.

Důvodů, proč je tomu tak, je mnoho. První a velmi diskutovanou příčinou je skutečnost, že nabídku ropy určuje Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ta

Výběr fondu se konečně zjednoduší. Čtěte ZDE.

samozřejmě udržuje objem nabízeného množství ropy na určité hranici a umožňuje tak umělé zvyšování její ceny. Dalším důvodem vysoké ceny ropy jsou v poslední době klesající americké zásoby. Za posledních osm týdnů klesly už posedmé. Tato situace vyvolává na trhu s ropou velkou nervozitu a trh se tak stává velmi citlivým. Hlavní příčinou jsou hurikány ohrožující ropná zařízení v Karibském moři.

V neposlední řadě na cenu ropy působí ta skutečnost, že i kdyby bylo na trhu dostatečné množství vytěžené ropy, nastává problém v rafinériích. Ty nestíhají dodávat na trh dostatečné množství ropných produktů, i když jsou jejich kapacity vytíženy na maximum (tento problém ještě znásobují nehody, jako jsou například nedávný výbuch ve třetí největší rafinérii v USA v Texasu, nebo požár v menší rafinérii v  Louisianě). Drahá ropa vůbec není překážkou zvyšující se poptávce, která i přes přemrštěnou cenu utěšeně roste.

Pokud tedy bude spotřeba ropy pokračovat takovýmto tempem, její zásoby se v průběhu několik desítek let vyčerpají. Jestliže se lidem nepodaří do té doby najít a zavést do praxe nové technologie, využívající obnovitelné zdroje energie, světová ekonomika by se mohla ocitnout v mimořádné recesi. Abychom předešli tomuto scénáři, měli bychom se v budoucnosti více soustředit právě na hledání možností využívání nových zdrojů energie a být na tuto situaci dobře připraveni.

Myslíte si, že hrozba hospodářské krize kvůli nedostatku ropy je reálná? Jaké alternativní zdroje by podle vás mohly ropu stoprocentně nahradit? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Konečné výsledky voleb do PS 2017
Konečné výsledky voleb do PS 2017

ČSÚ zveřejnil na svých stránkách konečné výsledky voleb. Volby 2017 - Volby do Parlamentu konané ve dnech 20.10. – 21.1... celý článek

Grafton Recruitment Praha
TECHNIK VE VÝROBĚ

Grafton Recruitment Praha
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 25 000 - 27 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.