Jestli se sníží paušály, bude se muset vrátit mnoho podnikatelů k nepříjemnému papírování. lustrační snímek

Jestli se sníží paušály, bude se muset vrátit mnoho podnikatelů k nepříjemnému papírování. lustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Spočítali jsme: Živnostníci by mohli přijít o desetitisíce za rok

  • 1016
Úvaha ministra financí Miroslava Kalouska, že razantně oseká výdajové paušály pro živnostníky, vzbudila mezi podnikateli značný rozruch. U některých oborů by se totiž paušály snižovaly až na polovinu. To by pro některé lépe vydělávající podnikatele znamenalo odvody vyšší o desítky tisíc korun ročně.

Podle premiéra Petra Nečase, který nápad zatím odmítl, by snižování paušálů znamenalo zvýšení daní pro podnikatele, které je v rozporu s programovým prohlášením vlády.

Ministr financí Miroslav Kalousek ale svůj návrh obhajuje: "Podstatné je, aby výdajové paušály odrážely skutečné náklady podnikatelů a nebyly nástrojem ke snižování daňové povinnosti. Situace v Česku je naprosto ojedinělá, tady paušály nekopírují, ale daleko přesahují náklady." A dodává, že v žádné jiné zemi OECD tak vysoké paušály nenajdeme.

Čísla jeho slova potvrzují. Od té doby, co se paušály zvýšily, vybírá stát na daních od živnostníků stále méně peněz. Za prvních šest měsíců letošního roku dokonce nevybral ani korunu.

Jak se měnila výše výdajových paušálů v jednotlivých letech
Typ činnosti200820092010, 2011Návrh
Zemědělská činnost80 %80 %80 %50 %
Řemeslné živnosti60 %80 %80 %40 %
Ostatní živnosti50 %60 %60 %20 %
Jiné podnikání40 %60 %40 %20 %
Pronájem30 %30 %30 %neuvádí

Nejvíce by se mělo ubrat všem živnostníkům, kteří nepodnikají v zemědělství. Neřemeslným činnostem by paušál spadl dokonce na dvacet procent. 

Výdajový paušál

  • Slouží živnostníkům a drobným podnikatelům, kteří nechtějí archivovat účtenky a vést účetnictví, aby si odečetli ze základu daně procentní sazbu a ve výsledku tak platili nižší daně.
  • Veškeré své výdaje tak schovají do paušálu, nemusí náklady složitě prokazovat.
  • Výše sazby závisí na druhu vykonávané činnosti.
  • Využívá ho v současné době přibližně půl milionu samostatně výdělečně činných.

Paušální odpočet nákladů z příjmů z pronájmu je specifickou záležitostí, ve svém návrhu ho ministr financí přímo nezmiňuje. Lze předpokládat, že by paušál mohl zůstat ve stejné výši, nebo by kopíroval nejnižší hranici 20 procent.

Proti snižování paušálů protestují živnostníci, Hospodářská komora i někteří zaměstnavatelé a členové vládní ODS. Znamenalo by nejen zbytečnou administrativu, ale mohlo by od podnikání odradit budoucí živnostníky. "Já daním paušálem, mám s tím minimum papírování a snižuje mi to i druhotné náklady. Mírný pohyb tarifu bych pochopil, ale navrhované změny jsou takové, že bych o tuto možnost přestal mít zájem," uvádí jeden z mnoha diskutujících na internetu.

Naopak opozice myšlenku snižování paušálů podporuje.

Vypočítali jsme, jaký dopad by měly prozatímní návrhy na všechny, kteří podnikají. Vybrali jsme třípásmovou variantu, protože u ní je známé rozdělení jednotlivých profesí. Ministr Kalousek uvažuje ještě o dalších možných dvoupásmových variantách 50 a 30, nebo 50 a 25 procent. U těch však neřekl, kdo by kam měl patřit.

Podle návrhu prodělají všichni

V následující tabulce vidíte, o kolik korun za rok navíc by proti dnešku museli jednotliví podnikatelé státu odvést.

Kolik připlatí živnostníci za rok
Roční příjem300 000 Kč720 000 Kč
Řemeslné živnosti
po snížení paušálu6 756 Kč63 468 Kč
po snížení paušálu a reformě9 360 Kč71 676 Kč
Ostatní živnosti
po snížení paušálu24 516 Kč102 888 Kč
po snížení paušálu a reformě20 760 Kč77 832 Kč

V druhém řádku je vypočítaný příklad s nižšími paušály po daňové reformě. Tedy zvýšení daně z příjmu z 15 na 19 procent a jiném výpočtu sociálního a zdravotního pojištění. Místo 29,2 a 13,5 procenta z poloviny zisku (příjmy minus výdaje) se bude brát 6,5 procent z celého zisku u obou pojištění.

Měly by zůstat i minimální povinné platby. Minimální měsíční záloha se vypočítává podle výše průměrné mzdy, každoročně tak o pár desetikorun narůstá. Nyní platí podnikatelé s nízkými příjmy 1 670 korun měsíčně na zdravotní a 1 807 korun na sociální pojištění (bez nemocenské). 

Desítky tisíc navíc pro "neřemeslníky"

Podle výpočtů iDNES.cz nejvíce tratí ostatní živnosti s vyšším příjmem, třeba programátor, který si vydělá měsíčně 60 000 korun. Skutečné náklady má malé, jen počítač, telefon a občas nějaká doprava. Dosud volil paušál ve výši 60 procent. Na daních a pojištění zaplatí za rok 81 648 korun.

Na podrobné výpočty se podívejte zde

Pokud by povolený paušál klesl na pouhých 20 procent a výpočty daní a pojištění zůstaly stejné, musel by programátor zaplatit o téměř 103 tisíc korun za rok víc. Neplatil by jenom vyšší daň, ale dvojnásobné by byly i částky za platby na zdravotní a sociální pojištění. Čistý měsíční příjem by mu tak klesl o 8,5 tisíce korun.

Trochu lépe by na tom byl v případě schválení daňové reformy, kdy by se sice zvýšila daň z příjmu, ale kleslo pojistné. Pak by oproti dnešku prodělal "jen" 78 tisíc korun za rok.

Nejméně by dopláceli řemeslníci s průměrným a nižším příjmem. Na platbách zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení by platili stejně jako dosud jen povinné minimum, rozdíl v řádu jednotek tisíc za rok by byl jen ve vyšší dani. Například zedník s měsíčním hrubým příjmem kolem 20 tisíc korun by zaplatil navíc každý měsíc necelé dvě stovky.