Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Štědré státní benefity nečerpá naplno zatím moc lidí, ztrácejí tisíce

  • 24
Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění podporuje stát různými výhodami. Které to jsou a jak vydělat co nejvíce, vysvětluje Lukáš Škopek, vedoucí péče o firemní zákazníky poradenské společnosti Partners.

Spočítejte si online, kolik s penzijkem naspoříte a která banka vám dá nejvíce.

Ilustrační snímek

Od začátku letošního roku stát navýšil daňové výhody lidem se sjednaným penzijním připojištěním, doplňkovým penzijním spořením nebo životním pojištěním. Svůj daňový základ si mohou snížit až o 48 tisíc za rok.

Změna se týká také firem, které zaměstnancům v rámci benefitů přispívají na penzi a životní pojištění. Nově částkou až 50 tisíc korun ročně – bez nutnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Jak Češi a firmy tyto daňové výhody po půlroční platnosti využívají doopravdy?

Téměř půl milionu lidí nechává státní benefit ladem

Starší penzijní připojištění i nově doplňkové penzijní spoření v Česku využívá asi 4,6 milionu lidí. Stát ho velmi štědře podporuje. Lidé mohou získat až 230 korun měsíčně, navíc mají nárok na snížení daně až o 24 tisíc korun za rok. Maximální roční podpora je 6 360 korun.

Od ledna 2017 vláda více podpořila ty, kteří spoří vyšší částky, ti s nižšími ostrouhají. Pokud si do „penzijka“ posíláte méně než 300 korun měsíčně, nedostanete od státu vůbec nic. Zdálo by se, že takto nízkou sumu mnoho lidí neposílá. Opak je však pravdou. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) tvoří tuto skupinu asi 10 % lidí, což je přibližně 460 tisíc střadatelů.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners

Kdo si tedy začne posílat alespoň 300 korun měsíčně, rázem dostane od státu každý měsíc 90 korun. Pro získání nejvyššího příspěvku 230 korun je třeba posílat alespoň 1 000 korun měsíčně. A když budete odkládat ještě více, nezapomeňte si snížit základ daně až o 24 tisíc korun. Pro maximalizaci výhod se musí odkládat 3 000 korun měsíčně.

Spoření na důchod: státní příspěvek a sleva na dani
Vlastní měsíční platba v Kč100300500800100015002000 3000
Státní měsíční příspěvek v Kč090 130190230230230230
Roční úspora na daních v Kč0000090018003600
Celkem roční výhody v Kč01080156022802760366045606360
Pozn.: Snížit si daňový základ o 24 tisíc Kč (tj. čistého 3 600 Kč) bude možné prostřednictvím daňového přiznání za rok 2017, které se podává v roce 2018.

Jaká je však realita? Na tisícovku měsíčně má své „penzijko“ sjednáno zhruba 20 % lidí. Podle APS ČR spoří nad 2 000 korun jen 2 % lidí, 3 000 korun měsíčně si odkládá ještě méně. Je tedy zřejmé, že poskytované daňové výhody penzijních produktů nejsou naplno využívány. Češi si v průměru odkládají přibližně 700 korun měsíčně.

Čtěte také

Starší penzijní připojištění v současnosti využívají zhruba čtyři miliony lidí. Novější penzijní spoření má dnes více než 600 tisíc lidí. Nejedná se jen o nové smlouvy, ale lidé často své staré „penzijko“ převádějí na nové. Těm, kteří mají více než 15 let do důchodu, se to vyplatí. Nové penzijko jim sice neumí garantovat nejhůře nulové zhodnocení a výsluhovou penzi, ale mohou si vybrat investiční strategii vedoucí dlouhodobě k vyššímu zhodnocení.

Životní pojištění má polovina Čechů

Ze statistik vyplývá, že přibližně každý druhý Čech má uzavřené životní pojištění. Obecně platí, že když je dobře připravené, usnadní lidem překonat po finanční stránce náročné období, když dlouhodobě vážně onemocní, stanou se invalidy nebo člen rodiny zemře. Průměrná platba klientů do životního pojištění se pohybuje okolo 1 100 korun měsíčně.

Stát ovšem podporuje pouze vybrané typy životního pojištění - investiční a kapitálové pojištění. Nově je možné snížit si daňový základ až o 24 tisíc korun. Ale ne za všechna připojištění. Finanční úřady totiž uznávají pouze platby za pojištění pro případ smrti a na investici. V praxi to znamená, že například ta důležitá připojištění, jakými jsou invalidita, trvalé následky úrazu nebo závažná onemocnění, stát daňově nezvýhodňuje. Vláda tak paradoxně přes životní pojištění podporuje tvorbu finanční rezervy. Ale vyplatí se to vůbec?

Příklad: Pětatřicetiletý Marek zatím nemá životní pojištění, ani „penzijko“, nevyužívá stavební spoření, ani investice do podílových fondů.

Poradce mu nyní doporučil uzavřít životní pojištění a získat daňové výhody. Smlouvu nastavili na minimum, aby co nejvíce ušetřili na poplatcích za pojištění. Marek bude platit 2 000 korun měsíčně a pojištění má být sjednané na 35 let. Pojištěný bude pouze na riziko smrti na zanedbatelnou částku 50 000 korun. Prý díky tomu může investovat v životním pojištění a ještě získat daňové výhody. Jaká je realita a jak takovou nabídku vnímat z pohledu daňových výhod?

  • Vstupní poplatky za sjednání životního pojištění: cca 40 000 Kč
  • Čerpané daňové výhody v čistém: 3 600 Kč/rok

Komentář: Smlouva by musela fungovat více než 11 let, aby se dalo říci, že z pohledu daňových výhod přináší Markovi užitek. Kdyby se Marek rozhodl smlouvu ukončit předčasně, musel by státu vrátit daňové výhody za posledních 10 let.

Doporučení: Jestliže si chce Marek tvořit rezervu na stáří a zároveň využívat daňové výhody, měl by zvolit doplňkové penzijní spoření. Kromě části daňových výhod by čerpal i plný státní příspěvek. Navíc by mu „penzijko“ vydělalo asi o 350 tisíc korun více než životní pojištění, což už je docela pádný argument.

Pokud jde Markovi o kvalitní pojištění, měl by se zaměřit hlavně na pojištění invalidity, dlouhodobé pracovní neschopnosti a smrti. A pojistné částky zvýšit řádově na miliony korun. Jen tak bude mít pojistka smysl.

Firmy lidem přispívají na penzi 800 korun měsíčně

Stát podporuje i zaměstnavatele, kteří využívají tzv. příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění nebo na penzijní spoření v rámci programu zaměstnaneckých benefitů. Od ledna 2017 může firma svému zaměstnanci poslat až 50 tisíc ročně. Jde o součet na penzijní produkty a na životní pojištění. Tuto sumu si dá firma do nákladů.

Další plus pro firmu i zaměstnance je, že částka nepodléhá dani ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Díky této štědré podpoře se penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření řadí mezi oblíbené zaměstnanecké benefity.

Průměrný příspěvek zaměstnavatele je podle APS ČR cca 800 korun měsíčně, tedy necelých 10 tisíc korun ročně. Z hlediska dlouhodobosti se vyplatí lidem i firmám více než životní pojištění. Pojištění by měl mít každý člověk nastavené na míru, „penzijko“ je možné nastavit více obecně. Navíc se lidem vyplatí i po odchodu z firmy, protože mohou libovolně snížit sumu, kterou sem posílají. U životního pojištění by ovšem museli posílat stále stejnou částku. Často ho proto zruší a pak se diví, že slibovaná „skvělá pojistka na spoření“ jim moc nevydělala. Při předčasném ukončení se navíc ke slovu dostanou vysoké poplatky za předčasné ukončení a zdanění.

Ale také životní pojištění může dobře posloužit. Příkladem životního pojištění jako skvělého zaměstnaneckého benefitu je situace, kdy máte hypotéku. Zaměstnavatel vám může celou životní pojistku platit a vy ušetřené peníze použijete například na jiné připojištění nebo si je odložíte stranou.