Ukažme si to na hypotetickém příkladu: Dostane-li klient banky 2% nebo i 3% úročení na půl roku, znamená to 1% nebo 1,5% úročení dané částky za celý rok. A to už není zase takové terno, jak se banky snaží vsugerovat lidem.
Spořáky nevydělávají. Začněte investovat ještě dnes. Stačí málo. |
„Když se podíváte na úročení peněz u bank, je zapotřebí rozlišovat běžné účty a účty s výpovědní lhůtou. V obou případech se to mění k lepšímu. Když se podíváte na současnou situaci na trhu, tak banky nabízejí už třeba i reálné roční 1% zhodnocení, což ještě před rokem, dvěma nebylo ani myslitelné. Všude byla u úroků nula, nebo nějaké nezajímavé zlomečky,“ pochvaluje si současnou situaci na bankovním trhu hlavní poradce a výkonný ředitel České bankovní asociace Vladimír Staňura.
I když úroky u bankovních spořicích produktů stále ještě nepokryjí ani inflaci, je přesvědčen, že se blýská na lepší časy: „Úroky u spořicích účtů a vkladů se zvedly ode dna a do budoucna budou nejspíš jen růst.“
Jak je to v praxi
Důvodem, proč banky oprášily nabídky u spořicích účtů, u kterých dlouhodobě nabízejí zhodnocení většinou do 0,5 %, je navyšování základních úrokových sazeb Českou národní bankou. V době nízkých úrokových sazeb banky neměly z čeho úročit peníze klientů. Což se však nyní změnilo.
Spočítejte si |
„Problém je, že růst sazeb spořicích účtů neodpovídá růstu základní sazby PRIBOR, za které si mezi sebou půjčují banky. A přitom právě tato sazba je většinou blízko repo sazbě vyhlašované Českou národní bankou. A ta je nyní 1,75 % ročně,“ vysvětluje finanční poradce společnosti Partners Jaroslav Gall. Podle něj si tak banky peníze „půjčí“ od svých klientů například za 0,5 % ročně (jako je na spořicích účtech) a pak tyto peníze půjčí komerční nebo centrální bance za 1,75 % ročně.
Kalkulačka |
„Nebo ještě lépe dalším klientům na hypotékách, kteří za ně zaplatí kolem 3 % ročně, anebo pak spotřebitelských úvěrech, za které lidé zaplatí 5 až 10 % ročně. Případně na kreditních kartách, na kterých za ně klienti banky zaplatí 10 až 25 % ročně,“ shrnuje Jaroslav Gall.
Za této situace banky podle odborníků pak jen těžko hledají motivaci předhánět se výší úroků na běžných nebo spořicích účtech. To je důvod, proč trh nenabízí příliš mnoho spořicích účtů, které bez splnění různých podmínek nabídnou úrok alespoň ve výši 1 až 1,5 %.
„Vyšší úroky u spořicích účtů nabídnou spíše menší začínající banky, které potřebují nabrat finanční prostředky, aby je mohly co nejdříve začít v co největší míře půjčovat formou spotřebitelských úvěrů, kreditních karet. Vždy však platí, že je lepší nemít v jedné instituci na jedno rodné číslo více než 100 tisíc euro, tedy do 2,5 milionu korun,“ vysvětluje Jaroslav Gall.
Úroky u úvěrů i účtů
Vladimír Staňura potvrzuje, že úvěry jsou dnes tím hlavním byznysem pro velké i malé banky. A i v této věci zmíní výrazný pozitivní posun oproti minulým letům: „Když se podíváte na vývoj spotřebitelských úvěrů, tak ty šly výrazně dolů. Dříve byly na 14 % a více a dneska si pořídíte úvěr i s polovičním úrokem. Ty sazby jsou neskonale níž, než byly,“ poznamenává Staňura.
Optimistický tak zůstává i v případě dalšího zatraktivnění bankovní nabídky u spořicích účtů a termínovaných vkladů. „Jsou jednou z mála dobrých možností, jak dnes hodně bezpečně uložit peníze. Samozřejmě, že můžete jít i do většího rizika, můžete si koupit akcie, dluhopisy, můžete si koupit podílové fondy, ale pokud chce někdo krátkodobě spořit, ochraňovat své peníze, nemá příliš mnoho jiných variant než spořicí účty,“ upřesňuje Vladimír Staňura.
Spoření v kostce
Podle průzkumů si celkově spoří cca 86 % Čechů ve věku 25 až 55 let. Peníze stranou si střadatelé nejčastěji dávají formou pravidelných úložek. Statistiky uvádějí, že průměrná měsíční úložka těch, kteří si v ČR nějakým způsobem spoří, je 3 600 korun. Jiné statistiky hovoří zase jen o několika stokorunách.
Ke spoření lidé nejčastěji využívají spořicí účet. Na druhém místě pak spoření na penzi se státním příspěvkem. Stavební spoření se státním příspěvkem využívá 39 % střadatelů a peníze „do obálky“ dává více než pětina lidí. Velká část lidí si spoří prostřednictvím investičního životního pojištění anebo prostřednictvím investování do podílových fondů.
Ve skupině lidí od 25 a 34 je pak vůbec nejčastějším důvodem pro vytváření finanční rezervy pořízení si vlastního bydlení, často i svatba. Naopak starší lidé nad 45 let šetří ve větší míře na penzi.
