Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - Peníze, hotovost, vklady | foto: Profimedia.cz

Spořicí účet si vybíráme na internetu a z televizní obrazovky

  • 35
Mezi nejpopulárnější typy spoření patří spořicí účty. Při hledání té správné varianty investování úspor však obecně chladné úvahy a propočty nahrazuje internet a televizní reklama. Ty totiž obvykle dávají prvotní impuls k zamyšlení, že je vhodné něco změnit.

Přestože většina lidí tvrdí, že reklamy nesleduje a program přinejmenším pro reklamní vložky mezi pořady na své obrazovce přepíná, je právě reklama tím, co dává prvotní popud se začít o něco zajímat. Druhým nejvlivnějším motivátorem jsou přátelé a jejich zkušenosti či rady. Teprve po nich následuje domácí banka střadatele, kterému právě ona dá ten správný impuls uvažovat o správnosti rozložení svých úspor.

Výběr však nejčastěji necháváme na sobě. Své znalosti kombinujeme s informacemi získanými na internetu, kde nejčastěji vyhledáváme vše potřebné. Mimořádné důvěře se těší přátelé a jejich osobní zkušenosti. Teprve po nich opět následují bankovní poradci či nezávislí odborníci. Ovšem jejich rady podrobujeme dalšímu ověřování, obvykle na internetu.

Parametry ideální spořicího účtu

- bez poplatků za běžné služby
- s co nejvyšším úrokem
- jednoduchý, transparentní, bez složitých podmínek
- založení a vedení zdarma
- vysoce likvidní, připomínající běžný účet
- bez limitů na vklady a výběry
- s bonusem pro větší částky nebo s bonusem za loajalitu

Zdroj: Kvalitativní výzkum agentury TNS AISA pro ING

Největší vliv ale na konečnou volbu služby má celkový dojem z finančního domu, jemuž své úspory hodláme svěřit. Tedy jeho pověst, historie, fungování či jiné dobré či špatné zkušenosti. Jak průzkum dále ukázal, teprve pak potenciálního střadatele zajímají ostatní parametry služby, kupříkladu u spořicího účtu úroková sazba.

"Pouze minorita klientů stále hledá a volí účet podle aktuálně nejlepší nabídky na trhu. Většina klientů je ale konzervativní. Pokud je jejich zkušenost s vybraným spořicím účtem pozitivní, zůstávají k vybrané instituci loajální," dodává Vaníček z ING.

Zdůvodňuje to poměrně dlouhým a obvykle složitějším způsobem vyhledávání a ověřování informací. Tento proces pak už znovu obvykle nikdo podstupovat nechce.

Peníze raději odkládáme na horší časy

Potřeba spořit je jedním z nejcharakterističtějších projevů ekonomického chování Čechů. To vyplynulo z červnového kvalitativního výzkumu, který pro ING provedla výzkumná agentura TSN AISA. "Je to pozitivní jev jak pro Čechy, tak i českou ekonomiku, zvláště v současné situaci na finančních trzích," uvedl pro iDNES.cz Libor Vaníček, ředitel marketingu a přímé distribuce ING.

češi si více spoří než půjčují

Poměr půjček a depozit činil v České republice k loňskému roku 70 %. Znamená to tedy, že průměrně na dluh 100 tisíc korun vychází více než 142 tisíc korun vkladů. V Polsku na stejný dluh činí průměrné vklady 86 tisíc korun, v Maďarsku už je to pouze 52 tisíc korun.

Dnes vnímají Češi spoření pozitivně a jako téma skutečně aktuální. Vysvětlení je jednoduché, současná situace nutí lidi více myslet takzvaně na zadní kolečka.

Z nabídky vkladových produktů lidé v současnosti nejlépe hodnotí spořicí účty. Ty ostatně již najdete v nabídkách většiny tuzemských bank. Nejčastějším impulsem pro zřízení spořicího účtu je v prvé řadě potřeba odložit peníze na pozdější dobu, následuje potřeba finančního zajištění sebe i svých blízkých "na horší časy" a také snaha své úspory zhodnotit co nejlépe. Tedy bez poplatků a s penězi volně k dispozici.