Proto jsme se rozhodli znovu se k této problematice vrátit a podrobněji vysvětlit zdánlivé rozdíly v odměňování zaměstnanců ve dnech, na něž připadají svátky. Při vysvětlování této problematiky je třeba vycházet z několika základních zásad.
Jak se stanoví fond pracovní doby
Pro snazší pochopení principu odměňování práce ve svátek je třeba si ujasnit, co je to "nominální fond pracovní doby" a jak se stanoví. Pro výpočet "nominálního fondu pracovní doby" se vychází z počtu pracovních dnů v každém měsíci včetně svátků, které na ně připadají (jde tedy o dny pondělí až pátek). Do fondu pracovní doby tedy nepatří pouze svátky připadající na sobotu nebo neděli (ostatně výpočet fondu pracovní doby lze najít v každém plánovacím kalendáři nebo diáři).
Zaměstnanci v měsíční mzdě
Odměňování zaměstnanců v měsíční mzdě je založeno na principu pevné výše měsíční mzdy bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci. Proto zaměstnanec v měsíční mzdě dostane stejnou mzdu např. za prosinec, který může mít 23 pracovních dnů včetně tří svátků, jako za únor, který může mít pouze 20 pracovních dnů. Z tohoto důvodu u zaměstnanců v měsíční mzdě se také pro výpočet průměrného výdělku zahrnují svátky do odpracované doby bez ohledu na to, zda zaměstnanec v této době pracoval. Proto nelze hovořit o diskriminaci zaměstnanců v hodinové mzdě, jak se domnívá čtenář z Šestajovic, protože jde o odlišný způsob odměňování. Pokud by tedy zaměstnanec v měsíční mzdě pracoval ve svátek, může si za odpracovanou dobu čerpat náhradní volno (placené) v jiný den nebo obdrží příplatek k měsíční mzdě ve výši 100 % průměrného výdělku. Naopak nepracoval-li v den svátku, pak nemá nárok na náhradu mzdy, protože mu v rámci měsíční mzdy žádná mzda nebo její část neušla.
Zaměstnanci v hodinové mzdě
Princip odměňování zaměstnanců pracujících v hodinové mzdě spočívá v tom, že dostávají mzdu za konkrétně odpracovanou dobu. Proto v případě, že v určitém měsíci nebo týdnu se vyskytne svátek, nastanou dvě možnosti. Buď svátek připadne do pracovní směny zaměstnance a v jeho důsledku mu odpadne pracovní doba, pak, aby nebyl zaměstnanec poškozen, obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, nebo zaměstnanec musí ve svátek pracovat a pak mu přísluší mzda, kterou si vydělá a k tomu příplatek ve výši průměrného výdělku, pokud kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele nestanoví příplatek vyšší.
U zaměstnanců pracujících v pravidelně rozvržené pracovní době (obvykle pondělí až sobota), kteří většinou nepracují v den svátku, pak dochází k proplácení náhrady za svátek, aby nedošlo k nezaviněnému poklesu jejich mzdy v důsledku neodpracované doby. Jde-li však o zaměstnance pracujícího v nepřetržitém provozu nebo o zaměstnance s nepravidelně rozvrženou pracovní dobou, kterému připadne na svátek pracovní směna, pak musí zaměstnanec tuto směnu odpracovat a dostane mzdu s příplatkem za svátek nebo se souhlasem zaměstnavatele může čerpat náhradní volno v jiný den. Avšak připadne-li tomuto zaměstnanci na den svátku směnové volno, nedostane zaplaceno nic, protože mu v den svátku žádná mzda neušla. A právě tato situace bývá často předmětem dotazů a stížností. Je tedy zřejmé, že počet směn je pro všechny zaměstnance stejný, ale zaměstnanci s pravidelně rozvrženou pracovní dobou, kteří nemusí pracovat v den svátku, dostávají náhradu mzdy za pracovní dobu, která jim v důsledku svátku odpadla.
Neomluvená absence
Pokud zaměstnanec neomluveně (nikoli tedy v ostatních případech, jako je neplacené volno, dovolená apod.) zamešká směnu bezprostředně před svátkem, v den svátku, nebo den po něm, náhrada za ušlou směnu v den svátku mu nepřísluší. Jde samozřejmě o svátky připadající na pracovní den. Toto opatření má znevýhodnit ty zaměstnance, kteří mají tendenci prodlužovat si bez omluvy dobu svátků. Jde tedy o potrestání za porušení kázně, podobně jako krácení dovolené z tohoto důvodu.
