Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stanovení platu v rozpočtových organizacích

aktualizováno 
-
Můžeme u zaměstnanců v rozpočtových organizacích sjednávat smluvní plat přímo v pracovní smlouvě? Jak máme postupovat při stanovení platu zaměstnanců, kteří pracují ve vedlejším pracovním poměru? V našem podniku na tyto záležitosti existují různé názory.
J.K. Trutnov

Odměňování zaměstnanců v rozpočtových a příspěvkových organizacích je závazně upraveno jednak zákonem č. l43/l992 Sb. v platném znění a jednak nařízením vlády č. 25l/l992 Sb. v platném znění a proto je volnost v odměňování v těchto organizacích značně omezena. Většina nároků zaměstnanců je přímo upravena uvedenými předpisy. Proto také zákon o platu nemá obdobná ustanovení, jako zákon o mzdě v paragrafu 4 odst. 3, ale v paragrafu 3 odst. 3 se stanoví, že plat se poskytuje zaměstnanci podle znění zákona o platu, nařízení vlády a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, popřípadě podle pracovní nebo jiné smlouvy. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že lze plat sjednat v pracovní smlouvě, ale zaměstnavatel musí respektovat všechny předpisy jak zákona o mzdě, tak nařízení vlády, kterým je zákon dále upraven. Teoreticky by bylo tedy možné v pracovní smlouvě upravit pouze ty složky mzdy, které jsou v obou uvedených předpisech stanoveny v určitém rozpětí. Jedná se tedy především o výši příplatků za vedení a zvláštního příplatku u zaměstnanců, kteří pracují ve ztížených nebo zdraví škodlivých podmínkách. Pokud jde o přiznání osobního příplatku, jeho výše je závislá na kvalitě plnění pracovních úkolů a proto ji nelze paušálně stanovit v pracovní smlouvě. Máte-li zaměstnance, kteří pracují ve vedlejším pracovním poměru, pak výše jejich platu musí být stanovena v závislosti na délce trvání tohoto pracovního poměru. Ten musí být vždy sjednán na dobu kratší, než je stanovená týdenní pracovní doba. Tato zásada se týká také všech dalších složek, to znamená zejména příplatků. Tam, kde jsou příplatky stanovené procentem z průměrného výdělku, by neměl vzniknout žádný problém. Kde je platová složka stanovena s rozpětím měsíční částkou, měl by pracovník obdržet alikvotní část příplatku odpovídající délce pracovní doby. Pokud jde o vyplácení dalšího platu, záleží na tom, zda pro jeho vyplacení splní zaměstnanec stanovené podmínky. To znamená, zda odpracuje v každém pololetí alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele. Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec odpracuje převážnou část své směny.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Konečné výsledky voleb do PS 2017
Konečné výsledky voleb do PS 2017

ČSÚ zveřejnil na svých stránkách konečné výsledky voleb. Volby 2017 - Volby do Parlamentu konané ve dnech 20.10. – 21.1... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.