Staří, uvolněte nám místa!

Většina Čechů míní, že padesátiletí a starší zaměstnanci mají více zkušeností. Neumějí však pracovat s počítačem, mají zdravotní problémy. Tyto obecně přijímané pravdy jsou živnou půdou pro věkovou diskriminaci.

Přisuzování konkrétních vlastností k různému věku je pro Česko typické. Podle studie o věkové diskriminaci dotované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí si polovina lidí ve věku 15 až 29 let myslí, že by jim starší měli uvolnit pracovní místa, protože oni jsou ti schopnější a výkonnější. Starší také mají tendenci pořád si stěžovat, a přitom se mají docela dobře - myslí si 67 procent z nich. Stejný názor má však jen 16 procent šedesátiletých.
"Zajímavé je, že v průzkumu většina respondentů nepotvrdila, že by starší nepracovali tolik jako dříve, že by se neuměli přizpůsobovat změnám a že by nechtěli uvolnit místo mladším," říká Lucie Vidovičová, autorka studie. O tom, že někdo nedostal kvůli stáří práci, slyšelo 57 procent lidí. Na vlastní kůži tuto diskriminaci zažilo 32 procent.

Mýty prý podporují média

Studie poukazuje na fakt, že věková diskriminace v pracovních vztazích je mnohdy subjektivní záležitostí, objektivně nefunguje v takovém měřítku, jak by se mohlo zdát. Navíc jakkoli se podle Vidovičové jedná o problém 16 procent populace,

"Nalézt zaměstnání po pětačtyřicítce? Blázníte?" aneb dobře utajená diskriminace!

negativní zmínky v souvislosti se stářím ho nafukují v očích veřejnosti do obřích rozměrů. Jako příklady uvádí novinové titulky typu: Státu chybějí peníze na penze; ČR v roce 2050: Důchodci pomřou hlady?; Důchodcům loni vzrostly příjmy více než ostatním. "To vše podporuje zdání paniky, pracuje se s tím, že libovolně definované obohacení jedné skupiny musí nutně vést k ožebračení té druhé," míní Vidovičová. I to podle ní negativně ovlivňuje pohled mladých lidí (i některých zaměstnavatelů) na starší generaci.

Věkem mladý, na práci starý

Věková hranice, kdy člověk hůře nalézá práci, začíná podle statistik v 45 letech. Podle studie považují Češi za staré lidi osoby kolem 64 let. Do jejich dosažení však má pětačtyřicátník hezky daleko. Mladí jej přesto z trhu práce vytlačují, zvláště z míst, kde jsou zapotřebí jazyky a znalost moderních technologií.

Co si spojujeme se staršími? (%)

Mají více zkušeností ...............................................78
Chybějí jim znalosti
práce s moderní technikou a počítačem................. 65
Mají problémy se zrakem a sluchem .......................52
Neumějí se přizpůsobovat změnám....................... 42
Už neudělají tolik práce jako dříve .........................31
Nadřízení by je rádi propustili ................................22
V kolektivu nejsou oblíbení ....................................13

Odpovídalo 1584 lidí ve věku od 15 do 83 let
Zdroj: zpráva VUPS o ageismu

"Uchazeč o místo nevyhovoval svou kvalifikací, na věk jsme opravdu nebrali zřetel," zdůvodní odmítnutí staršího kandidáta nejeden zaměstnavatel. Buď to říká, protože je to pravda, nebo protože ví, že diskriminaci zakazuje zákon. Odhalit skutečnost by mohly snad jen zevrubné analýzy výběrových řízení. Úřady práce vědí, že nejobtížněji nalézají práci lidé s nízkou kvalifikací starší 50 let. Právě jim se budou po stránce vzdělávání a rekvalifikace v budoucnu ještě více věnovat. "Lidé však od nás čekají přímo přidělení místa. Člověk ale za zaměstnavatelem musí přijít sám a o svých kvalitách ho přesvědčit. My můžeme jen poradit jak," říká Milan Hanzlík z Úřadu práce v Mostě, kde je tradičně nejvyšší nezaměstnanost v Česku. A kde si podle jeho slov na věkovou diskriminaci nikdo přímo nestěžoval.

Staří musí pracovat

Někteří starší lidé na hledání práce rezignují a jdou do předčasného důchodu. V zemích Evropské unie se tak nedávno stávalo ve větším počtu a státní pokladny to začínají bolestivě pociťovat. Proto v unii vzrůstá tlak na zaměstnávání lidí ve věku od 55 do 64 let. Akce v tomto směru podniknuté však mnoho úspěchů neslavily. Evropa stárne a obává se, že za chvíli nebude mít kdo na důchodce pracovat, i když přistěhovalci zatím tento nedostatek vyrovnávají. V České republice se má podle prognóz zvýšit do roku 2030 podíl osob nad 60 let téměř o polovinu. Počet nejmladších klesá, porodnost je jedna z nejnižších na světě. Zatímco však o seniorech v roce 2030 přehled existuje, protože se už narodili, mladší, kteří budou ve stejnou dobu vydělávat na důchodce, na své narození teprve čekají. "Nemyslím, že by jejich počet radikálně vzrostl, možná se přiblíží porodnosti v celé Evropě," říká Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Přesto podle něho nelze avizovanou populační katastrofu s určitostí předvídat.
"Je třeba vzít v úvahu, že dnešní třicátníci budou jako padesátiletí a šedesátiletí pracovně pružnější než ti dnešní. Práce se také přesouvá do sektoru služeb a do informačního sektoru, kde lze pracovat i ve vyšším věku," dodává Rabušic. Podle něho je docela možné, že společnost za 30 let ovládne seniorský duch a budou to mladí, kteří se začnou s věkovou diskriminací potýkat.