Přisuzování konkrétních vlastností k různému věku je pro Česko typické. Podle studie o věkové diskriminaci dotované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí si polovina lidí ve věku 15 až 29 let myslí, že by jim starší měli uvolnit pracovní místa, protože oni jsou ti schopnější a výkonnější. Starší také mají tendenci pořád si stěžovat, a přitom se mají docela dobře - myslí si 67 procent z nich. Stejný názor má však jen 16 procent šedesátiletých.
"Zajímavé je, že v průzkumu většina respondentů nepotvrdila, že by starší nepracovali tolik jako dříve, že by se neuměli přizpůsobovat změnám a že by nechtěli uvolnit místo mladším," říká Lucie Vidovičová, autorka studie. O tom, že někdo nedostal kvůli stáří práci, slyšelo 57 procent lidí. Na vlastní kůži tuto diskriminaci zažilo 32 procent.
Mýty prý podporují média
Studie poukazuje na fakt, že věková diskriminace v pracovních vztazích je mnohdy subjektivní záležitostí, objektivně nefunguje v takovém měřítku, jak by se mohlo zdát. Navíc jakkoli se podle Vidovičové jedná o problém 16 procent populace,
"Nalézt zaměstnání po pětačtyřicítce? Blázníte?" aneb dobře utajená diskriminace! |
Věkem mladý, na práci starý
Věková hranice, kdy člověk hůře nalézá práci, začíná podle statistik v 45 letech. Podle studie považují Češi za staré lidi osoby kolem 64 let. Do jejich dosažení však má pětačtyřicátník hezky daleko. Mladí jej přesto z trhu práce vytlačují, zvláště z míst, kde jsou zapotřebí jazyky a znalost moderních technologií.
Co si spojujeme se staršími? (%) |
Mají více zkušeností ...............................................78 Chybějí jim znalosti práce s moderní technikou a počítačem................. 65 Mají problémy se zrakem a sluchem .......................52 Neumějí se přizpůsobovat změnám....................... 42 Už neudělají tolik práce jako dříve .........................31 Nadřízení by je rádi propustili ................................22 V kolektivu nejsou oblíbení ....................................13 |
Odpovídalo 1584 lidí ve věku od 15 do 83 let |
Staří musí pracovat
Někteří starší lidé na hledání práce rezignují a jdou do předčasného důchodu. V zemích Evropské unie se tak nedávno stávalo ve větším počtu a státní pokladny to začínají bolestivě pociťovat. Proto v unii vzrůstá tlak na zaměstnávání lidí ve věku od 55 do 64 let. Akce v tomto směru podniknuté však mnoho úspěchů neslavily. Evropa stárne a obává se, že za chvíli nebude mít kdo na důchodce pracovat, i když přistěhovalci zatím tento nedostatek vyrovnávají. V České republice se má podle prognóz zvýšit do roku 2030 podíl osob nad 60 let téměř o polovinu. Počet nejmladších klesá, porodnost je jedna z nejnižších na světě. Zatímco však o seniorech v roce 2030 přehled existuje, protože se už narodili, mladší, kteří budou ve stejnou dobu vydělávat na důchodce, na své narození teprve čekají. "Nemyslím, že by jejich počet radikálně vzrostl, možná se přiblíží porodnosti v celé Evropě," říká Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Přesto podle něho nelze avizovanou populační katastrofu s určitostí předvídat.
"Je třeba vzít v úvahu, že dnešní třicátníci budou jako padesátiletí a šedesátiletí pracovně pružnější než ti dnešní. Práce se také přesouvá do sektoru služeb a do informačního sektoru, kde lze pracovat i ve vyšším věku," dodává Rabušic. Podle něho je docela možné, že společnost za 30 let ovládne seniorský duch a budou to mladí, kteří se začnou s věkovou diskriminací potýkat.