Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát dotuje zisky několika málo vyvolených

aktualizováno 
Při současném schodku státního rozpočtu se stále častěji hovoří o omezení rozsahu státní podpory vybraným spořícím produktům. Současný systém je značně nepřehledný a pro každý produkt je využita jiná konstrukce. Mnoho poradců a zprostředkovatelů, které z této „džungle“ profitují, pak celý systém prodražují. Využívá stát vynaložené prostředky efektivně? Jsou odlišné konstrukce opodstatněné?

Přestože se motivy pro vznik státní podpory různily a jejich konstrukce se v zásadě velmi liší, jsou vybrané produkty vnímány jako spořící prostředky s rozdílnou konkurenční výhodou, které klienti využívají především jako výhodný zdroj zhodnocení vložených prostředků. Vynakládá se tedy státní podpora efektivně?

Finanční náročnost státní podpory 

O státní podpoře vybraných produktů se více dozvíte zde.

Pro porovnání bylo nutné porovnat současnou hodnotu státní podpory. Státní příspěvky, daňová úspora a nezdanění výnosu u stavebního spoření a podílových fondů byly považovány za náklad; příjem pro stát je zdanění výnosu u penzijního připojištění a životního pojištění. Všechny tyto finanční toky byly vztaženy k počátku. (Pozn. Bilance příjmů a výdajů je pouze v přímé souvislosti s daným produktem, ne tedy následné příjmy ve formě DPH a následných zdanění.) V následující tabulce je porovnán náklad státu na vybraný produkt (individuální přístup-bez příspěvku zaměstnavatele) a čistá naspořená částka, kterou daný finanční instrument za zvolených podmínek vygeneruje.

Modelový případ: příspěvek 1500Kč/měsíc + reinvestice daňové úspory, doba spoření na 15 let, jednorázová výplata plnění, hrubý příjem 16 000 Kč, diskontováno 2% úrokovou mírou. Pro porovnání bylo použito průměrné připisované zhodnocení pro podobná investiční portfolia za rok 2002. (O připisovaném zhodnocení se více dozvíte zde.)

Produkt (připisované zhodnocení)

Současná hodnota celkové státní podpory

Čistá výše naspořené částky

Penzijní připojištění (3,5 %)

38 531 Kč

414 727 Kč

Investiční životní pojištění – nulová pojistná částka pro případ smrti -            dluhopisový fond (6%)

13 111 Kč

405 198 Kč

Stavební spoření (3 %)

75 003 Kč

424 154 Kč

Podílový dluhopisový fond     (6%, 3% vstupní poplatek)

17 303 Kč

425 257 Kč

Jak můžeme vidět, na přibližně stejné úrovni naspořené částky po 15 letech se současná hodnota nákladů státu na produkt výrazně liší. Vzhledem k tomu, že všechny výše uvedené produkty jsou využívány výhradně ke spoření, stojíme před otázkou, není-li prostředky státu plýtváno.

Pro odpověď byla porovnána čistá výše naspořené částky pro jednotlivé finanční nástroje při shodné státní podpoře. Pro model byla kalkulována podpora typu penzijní připojištění + reinvestice daňové úspory formou mimořádného vkladu (individuální přístup - bez příspěvků zaměstnavatele). Měsíční příspěvek je 1500 Kč, jedná se o muže s měsíčním hrubým příjmem 16000 Kč. Pro porovnání bylo použito průměrné připisované zhodnocení pro podobná investiční portfolia za rok 2002.  

Produkt (připisované zhodnocení)

Hodnota celkové státní podpory pro modelový případ

Čistá výše kapitálové hodnoty

Penzijní připojištění (3,5 %)

38 531 Kč

414 727 Kč

Investiční životní pojištění – nulová pojistná částka pro případ smrti - dluhopisový fond (6%)

31 541 Kč

441 038 Kč

Podílový dluhopisový fond (6%, 3% vstupní poplatek)

25 604 Kč

486 311 Kč

Za předpokladu jednotného systému státní podpory a za jinak stejných podmínek by podílové fondy realizovaly při modelové situaci o více než 70 tisíc korun více než penzijní připojištění a o více než 35 tisíc korun než investiční životní pojištění (při současně nižších nákladech na podporu díky zdanění vyššího výnosu). Z výše uvedeného je patrné, kolik finančních prostředků je rozptýleno do provizí a zisků vyvolených poskytovatelů. Pokud by bylo započteno i příspěvku zaměstnavatele, rozdíly by byly ještě větší. Jednoduše by se tedy dalo konstatovat, že stát může za jinak stejných podmínek mnohem efektivněji podporovat zabezpečení příjmu na stáří – tedy podporou podílových fondů, jako příspěvkově definovaného penzijního plánu splňující všechny podmínky „kvalifikovaného“ produktu.

Takto jednoznačná odpověď však není možná. Produkty se liší výrazně v rizikovosti. Otázkou také je, zda právě vysoká efektivita podílových fondů by „honbou“ za klienty, změněným přístupem státu ke kontrole, zvýšenou administrací a správou mnoha smluv, nedostala na stejnou úroveň nákladů jako jsou dnes penzijní fondy či životní pojišťovny. Pravděpodobně by konkurenční výhoda poskytnutá ze strany státu snížila současnou efektivitu podílových fondů.

Které produkty tedy podporovat?

V této souvislosti dochází k mnoha diskusím, zda má stát podporovat pouze vybrané produkty a nebo zda má stát podporovat všechny „kvalifikované“ produkty stejně. Je to otázkou ideologie, zda má stát rozhodnout za klienta, či mu poskytnout adekvátní konkurenční prostředí.

Výhodnější variantou by bylo sjednocení podpory ze strany státu pro všechny „kvalifikované“ produkty. Stát totiž nemá prostředky, jak definovat vyvolený produkt (či na základě výnosnosti, na základě rizikovosti, či jiných parametrů). Průhledná a jednotná podpora by pak snižovala množství prostředků, které v současnosti mizí v rukách stavebních spořitelen, životních pojišťoven a penzijních fondů. Nebylo by také třeba tolika finančních zprostředkovatelů, kteří daný systém výrazně prodražují. Pro jednotnou podporu také hovoří trendy ve finančním sektoru, tedy propojování finančních služeb a s tím související sjednocování státního dozoru.

Pro stát by měla být priorita zabezpečit příjem ve stáří. Tedy státem podporované produkty by mohly být definovány obdobně jako u současného systému. Model definice podporovaného produktu stanovením minimální doby spoření a stanovením věku pro výběr vložených prostředků je dost dobře aplikovatelný na všechny výše uvedené spořící produkty včetně bankovních depozit.

Jaký způsob státní podpory je vhodný?

Volba konstrukce státní podpory by měla být jednoznačně odvislá od základní koncepce sociální politiky. Státní příspěvek je pro občany jednoznačně jednoduše čitelnou formou státní podpory a zaručuje všem shodnou podporu. Podpoře formou státního příspěvku je však někdy vytýkána náročnost na zpracování a s tím spojená vyšší nákladnost. Pokud bude realizovat podporu „kvalifikovaných“ produktů bez rozdílu jejich povahy, není efektivnější podpory než formou státních příspěvků. Dost dobře aplikovatelná by byla podpora „formou“ stavebního spoření (procentuelně stanovený státní příspěvek se stanoveným stropem) za současné možnosti daňově uznatelného příspěvku zaměstnavatele definované obdobně jako u penzijního připojištění. Ten by při současné vysoké nivelizaci státních penzí odrážel vyšší změnu životní úrovně při odchodu do důchodu pro vyšší příjmové skupiny.

Pro většinu klientů se staly státem podporované produkty pouze nástrojem ukládání peněz. Za těchto podmínek stát vynakládá prostředky velmi neefektivně a dotuje tak příjmy „vyvolených“ finančních institucí a jejich agentů. V době, kdy státní rozpočet je velmi schodkový, by zásadní koncepční změna v celém systému podpor byla velmi žádoucí.

Domníváte se, že je státní podpora vybraných produktů vynakládána efektivně? Myslíte si, že je realizovatelná jednotná státní podpora pro všechny „kvalifikované produkty? Děkujeme za Vaše názory a připomínky.

 

Autor:


Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...



Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Krize na trhu práce z nás dělá lepší zaměstnavatele, říká manažerka GSK

Pavla Bučilová

Farmaceutická firma GSK se v Česku chlubí několika oceněními. Je odpovědnou firmou, loňským zaměstnavatelem roku a...

Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

Diana Rádl Rogerová

Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

Další z rubriky

Zájem o hypotéky klesá, úrokové sazby stagnují

Ilustrační snímek

V červenci o hypoteční úvěry nebyl valný zájem. Oproti červnu bylo v sedmém měsíci letošního roku uzavřeno o 2 014...

Hypotéky se mění. Úvěr na bydlení nebude pro všechny, říká odbornice

Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners

Na začátku roku to vypadalo tak, že trh s hypotékami půjde razantně dolů, zejména kvůli růstu úrokových sazeb. Výsledek...

Státní hypotéka není takový trhák, jak se čekalo. Co vlastně je?

Ilustrační snímek

Mluvilo se o enormním zájmu. A počítalo se s tím, že bude objem peněz určený na státní hypotéku pro mladé vybraný do...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

Kurzy.cz Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání ve středu příští týden zvýší svoji základní úrokovou sazbu. Půjde...



Najdete na iDNES.cz