Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát se zakousne i do výplaty životního pojištění

aktualizováno 
Životní pojištění se díky daňovým úlevám účinným od ledna letošního roku stalo velmi diskutovaným produktem. V pozadí těchto diskusí poněkud zůstaly povinnosti poplatníka při ukončení pojistky. Letošní novela umožňující poplatníkovi dosáhnout čisté daňové úspory mezi 1 800 a 3 840 korunami za zdaňovací období v závislosti na jeho daňovém pásmu se může zdát někomu jako skvělá věc a druhému naopak jako podvod. Zmiňovaná novela však alespoň podle statistik jednotlivých pojišťoven vyvolala zájem občanů o tento produkt.

Cílem následujících řádků skutečně není polemika o tom, zda zmiňovaná dvanáctitisícová odečitatelná položka má z pohledu poplatníků smysl či nikoliv. Naopak se chci zaměřit na daňové aspekty ukončení cyklu životního pojištění.

Jedině smrtí unikne pojištěnec nenasytné ruce státu

Vlastní zdanění výplat životního pojištění upravuje zákon o dani z příjmů. Jedinou situací, kdy se poplatník vyhne daňovým povinnostem je smrt. V případě, že během trvání životní pojistky pojištěný zemře, pak plnění pojišťovny náleží dědicům v plné výši bez jakýchkoli daňových povinností. V případě, že se pojištěný dožije konce pojištění, pak plnění z pojistky podléhá patnáctiprocentní srážkové dani. Pro poplatníka tato situace nepřináší žádné starosti, neboť zmiňovaných 15 procent odvádí státu pojišťovna a on obdrží již „čisté“ peníze. V případě, že občan ukončí cyklus předčasně a pojišťovna mu vyplatí takzvané odbytné, pak se sazba vyšplhá až na 25 procent z plnění. Opět nastává stejná situace jako u předcházejícího případu a daň vypočítá a odvádí státu pojišťovna. Pro přehlednost uvádím následující případy týkající se výplat plnění plynoucího z životního pojištění.

Důvod k výplatě Výše daně Forma daně Zodpovědný subjekt
Smrt pojištěného 0 % - -
Dožití 15 % srážková pojišťovna
Odbytné 25 % srážková pojišťovna

Údaje v tabulce mohou ve většině z nás vyvolat poměrně velkou skepsi, neboť v případě životního pojištění se pohybuje plnění řádově ve statisících a u některých lidí může překročit i milión. Uvědomíme-li si, že nám stát z této sumy sebere 15 popřípadě 25 procent, pak jde skutečně o vysokou zátěž. Situace však není tak nepříznivá, jak by se na první pohled mohlo zdát, neboť základem daně není celé plnění. Ve skutečnosti je daňovým základem plnění snížené o zaplacené pojistné. Zákon v této souvislosti nerozlišuje přispívající osobu a v případě, že pojištěnému přispěl i zaměstnavatel, pak i jeho příspěvky sníží daňový základ.

Systém vyměření daňového základu lze nejlépe demonstrovat na následujícím příkladu. Pojištěnec se dožil konce pojištění a plnění činí 700 tisíc korun. Předpokládejme, že po dobu cyklu zaplatil na pojistném 380 tisíc korun. Rozdíl mezi výší plnění a celkem zaplacenými příspěvky činí v našem případě 320 tisíc korun, což je základ pro srážkovou daň. Dále vypočteme daň jako 15 procent z této částky, což je 48 tisíc korun. Pojišťovna tedy odvede státu 48 tisíc korun a pojištěnému vyplatí 652 tisíc korun (700 tis. – 48 tis.). V případě, že by modelovému pojištěnému ještě přispíval zaměstnavatel, pak by si mohl základ daně snížit ještě o jeho příspěvky.

Podobný model funguje i v případě plnění pojišťovny u odbytného, avšak s využitím zmiňované vyšší sazby srážkové daně. Na rozdíl od výpočtu daňového základu u plnění v případě dožití nelze snížit daňový základ o příspěvky ze strany zaměstnavatele. Kdybychom aplikovali tato pravidla na výše uvedený případ, pak by pojištěnec neobdržel 652 tisíc, ale pouze 620 tisíc, neboť daňový základ ve výši 320 tisíc by v případě předčasného ukončení životní pojistky (odbytné) byl upraven o 25 procent. Ještě výraznější rozdíl by byl v případě, že by našemu modelovému pojištěnci přispíval zaměstnavatel.

Daňovému přiznání se nevyhneme když…

Až doposud se poplatník při ukončení životního pojištění nemusel o nic starat, neboť povinnost daňových odvodů a vlastního výpočtu přebírala pojišťovna. Z tohoto pohledu se zdanění výplat životního pojištění jevilo jako poměrně nenáročný produkt pro starostmi běžného života zavaleného poplatníka.

Možnost daňových odpočtů však přináší situaci, kdy ukončení životního pojištění musí být završeno podáním daňového přiznání. To nastává v případě, že se poplatník rozhodne využít možnosti snížit si daňový základ každoročně o 12 tisíc korun a nedodrží zákonem stanovenou dobu pojištění a dovršení věkové hranice. Pakliže poplatník ukončí předčasně smlouvu a obdrží již zdaněné odbytné srážkovou daní, pak ještě musí podat daňové přiznání obsahující částku, která je souhrnem všech využitých odčitatelných položek během trvání smlouvy. Předpokládejme, že smlouva bude trvat čtyři roky a každý rok si poplatník na smlouvu životního pojištění sníží daňový základ o maximální možnou částku 12 tisíc korun. Celkem si během trvání smlouvy odečte 48 tisíc korun, což v jím podávaném daňovém přiznání po ukončení životní pojistky bude figurovat jako příjem. Z této částky bude povinen zaplatit daň.

Co si myslíte o daňové politice státu v oblasti životního pojištění? Zdá se vám zdanění výplaty v případě odbytného příliš vysoké? Těšíme se na vaše názory.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
Krátkodobé úrazové pojištění pro děti se nemusí vyplatit

Pojišťovny jako horkou novinku prezentovaly novou nabídku na krátkodobé úrazové pojištění dětí, které se může hodit i v průběhu školního roku, kdy děti...  celý článek

Ilustrační snímek
Léčíte se? Komplikace na dovolené vám pojištění nezaplatí

Dovolená je zaplacená, rodina se těší, ale kromě balení a zařizování provozu opuštěné domácnosti je třeba dodělat spoustu věcí v práci. Dovolenou si člověk...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Zkontrolujte peněženky – třeba je v nich mince se zajímavou hodnotou
Zkontrolujte peněženky – třeba je v nich mince se zajímavou hodnotou

Dají se najít v současné době různé numismatické zajímavosti v našich peněženkách? Někdy je dobré podívat se do peněžen... celý článek

Jobs Contact
Technik s NJ (22.000 - 29.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj
nabízený plat: 22 000 - 29 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.