Stát volá po radikální změně výuky

K veřejnému připomínkovému řízení k rámcovým vzdělávacím programům pro střední odborné vzdělávání vybízí Národní ústav odborného vzdělávání.

V budoucnu by měl stát určovat pouze cíle vzdělávání a klíčové kompetence - takzvané rámcové vzdělávací programy vymezí to, co by měl žák po ukončení vzdělávání skutečně umět. Konkrétní metody, formy a postupy výuky si budou školy stanovovat samy v takzvaných školních vzdělávacích programech. Vzdělávací programy škol budou navíc zohledňovat potřeby žáků i požadavky zaměstnavatelů v regionu. Pracovní verzi osmi rámcových vzdělávacích programů (RVP) vypracoval tým Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV). Na konci loňského roku je projednalo ministerstvo školství. Nyní návrh prochází připomínkovým řízením, do něhož se prostřednictvím webových stránek může zapojit i laická veřejnost. Na adrese www.nuov.cz je poslední verze zpracování RVP včetně příkladů vytvořených programů pro obory vzdělání elektrikář, krejčí, truhlář, čalouník, zedník, umělecký truhlář, strojírenství a pozemní stavitelství. První hotové rámcové vzdělávací programy by se mohly v režimu experimentálního ověřování vyzkoušet již od příštího školního roku. Tvorba všech rámcových vzdělávacích programů bude trvat několik let. "Záleží ovšem na tom, zda a kdy bude schválen nový školský zákon, který rámcové vzdělávací programy a celou koncepci vzdělávacího systému legislativně zakotvuje," upozorňuje ředitel NÚOV Miroslav Procházka.

Vzdělávání podle potřeby trhu práce

Jedním z důvodů vzniku rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání je snaha vytvořit kvalitní a funkční programy, které budou odpovídat požadavkům informační a znalostní společnosti, udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a potřebám aktivní účasti na životě demokratické společnosti tak, jak to stanovuje Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (takzvaná Bílá kniha). "Současně jde o to, umožnit účast sociálních partnerů na vzdělávání a podpořit rozvoj pluralitního vzdělávacího prostředí," říká Miroslav Procházka. "Rámcové vzdělávací programy usilují o to, vytvořit kurikulum, které není založeno především na osvojování co největšího objemu faktů, ale je tvořeno systematickou a vyváženou strukturou základních pojmů a vztahů, která umožňuje zařazovat informace do smysluplného kontextu vědění i praxe," dodává Procházka. Nová koncepce takzvaného dvoustupňového kurikula (dvojí úroveň tvorby vzdělávacích programů centrální, stanovená státem, a školní, výsledek práce pedagogického sboru konkrétní školy) a způsob jeho přípravy podle Miroslava Procházky zásadně otevírají systém vzdělávání potřebám trhu práce. "Do tvorby vzdělávacích programů vstoupí zaměstnavatelé, odbory a další sociální partneři. Spolupracovat s nimi budou muset i ty školy, které se dosud před světem práce uzavíraly. Školní vzdělávací program by tak měl odrážet reálné požadavky pracovního trhu," říká Miroslav Procházka.

Nároky na profesionalitu učitelů porostou

Rámcové vzdělávací programy jsou prvním krokem k pedagogické autonomii škol. Každá škola si podle RVP - pod vedením ředitele bude vytvářet svůj vlastní vzdělávací program, který bude muset promyslet a koncipovat tak, aby odpovídal jejím podmínkám a podmínkám regionu. "Rámcové programy zvýší profesní odpovědnost každého učitele, který se bude nucen podílet - a to mnohem výrazněji než doposud - na koncipování vlastní výuky i celého školního vzdělávacího programu," tvrdí Miroslav Procházka.

***

Vzorečky, a letopočty, které se studenti biflují zpaměti jako telefonní seznam, nejsou čsto pro praktický život použitelné. Nové rámcové vzděláváací programy by měly absolventy škol lépe připravit na realitu trhu práce.