Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát: zisky velkých pojišťoven jsou neoprávněné!

aktualizováno 
Vláda rozhodla o převedení správy zákonného úrazového pojištění na státní Správu sociálního zabezpečení. Odebere tak dvěma soukromým pojišťovnám, které toto pojištění dosud spravují, každoroční mnohamiliónové jisté příjmy. Co se tím změní pro zaměstnavatele a zaměstnance, kteří utrpí pracovní úraz či nemoc z povolání?
STOP v Hatích

STOP v Hatích - Rakušané vyjádřovali svůj nesouhlas se spuštěním jaderné elektrárny Temelín i na jihomoravském přechodu v Hatích, 22. září 2000 | foto: MAFA - Radek Miča

Systém českého zákonného pojištění odpovědnosti za škody zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání není v souladu s legislativou EU a stojí před zásadní reformou. Vláda totiž teprve v březnu schválila s účinností od příštího roku (do té doby máme výjimku od EU na současný stav) převedení správy tohoto systému na stát, resp. na jednoho nositele, kterým má být Česká správa sociálního zabezpečení. Podnikatelé považují tento krok za znárodnění současné privátní správy a za mrhání státními penězi. Odboráři tento krok naopak vítají, neboť dle jejich názoru má stát tato odškodnění garantovat. Pojišťovny považují navrženou transformaci za nekoncepční a byly by raději, kdyby došlo k uvolnění tohoto pojištění pro soukromý sektor, podobně jako tomu bylo u povinného ručení. Jakou cestou transformace úrazového pojištění se tedy vydat?

NENECHTE SI UJÍT
Obří nerezový hrnec zapsaný v Guinnessově knize rekordů, z něhož bude v sobotu na Staroměstském náměstí vonět gulášovka.
Půl miliardy investic pomohlo k rekordu
Další konsolidace u domácích společností, ale opět nové fondy ze zahraničí. Investoři mají stále z čeho vybírat. Čím minulý  týden překvapil?

Žena
Raději šéfa, či šéfovou?
Tvrzení, že jenom muž je určen k šéfování, ztrácí v posledních letech na pravdivosti. Jsou ženy lepší nadřízené?

dítě, mimino, kojenec
Věci pro malé děti kupujte účelně
Kdo je pro výrobce a obchodníky nejsnadnější kořistí? Přece rodiče čerstvě narozených dětí, jejich babičky a dědečkové. Jak si nenechat vnutit věci pro dítě zbytečné?

Odškodňování pracovních úrazů může být zneužíváno

V současnosti jsou pracovní úrazy a nemoci z povolání, resp. odpovědnost zaměstnavatele, kryty zákonným pojištěním. Každý zaměstnavatel je tak povinen poskytnout zaměstnanci, který utrpěl tzv. pracovní úraz či onemocněl nemocí z povolání (vyjmenovanou v zákoně), náhradu v rozsahu, v němž za vzniklou škodu odpovídá. Tato odpovědnost zaměstnavatele je odpovědností za výsledek. Zaměstnavatel se tudíž může zbavit odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání pouze tehdy, když prokáže, že si zaměstnanec způsobil úraz nebo nemoc z povolání sám zaviněným porušením právních nebo jiných předpisů, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a zaměstnavatel jejich dodržování soustavně kontroloval. Zároveň je zaměstnavatel z důvodu ochrany zaměstnanců povinen uzavřít uvedené zákonné úrazové pojištění, byť by zaměstnával pouze jednoho zaměstnance. I přes tuto skutečnost je současný systém odškodňování pracovních úrazů tak nedokonalý, že prakticky není možné zjistit, zda pojištění platí všichni, kdo mají, zda platí tolik, kolik jim ukládá zákon, a zda vyplácená plnění jsou vůbec oprávněná.

Důvodem je skutečnost, že tento systém v podobě zákonného odpovědnostního pojištění byl zaveden na počátku 90. let jako provizorní. Správa byla svěřena dvěma soukromým pojišťovnám - České pojišťovně a Kooperativě. Tento dočasný systém měl být v průběhu svého trvání několikrát transformován, dokonce již byla založena a fungovala samostatná pojišťovna s placenými zaměstnanci, která měla transformované úrazové pojištění místo uvedených pojišťoven spravovat. Žel nestalo se tak, přestože nedostatků stávajícího systému je více než dost:

Některé nedostatky současného způsobu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
- systém sociálního zabezpečení upřednostňuje odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
- odpovědnostní pojištění má ojedinělou tzv. zákonnou podobu, která neumožňuje zavést systém bonus-malus, je omezen výběr pojišťoven na výslovně zákonem uvedené apod.
- sazby pojistného dostatečně neodrážejí skutečnou rizikovost pracovního úrazu a nemoci z povolání u jednotlivých zaměstnavatelích (sazby pojistného jsou odstupňovány pouze podle oborů, resp. charakteru ekonomické činnosti organizace a nepřihlíží ke skutečnému stavu úrazovosti u konkrétního zaměstnavatele)
- pojištění není provozováno pojistnou metodou, ale prakticky průběžným způsobem (pojišťovny nevytvářejí pojistně-technické rezervy na budoucí výplaty) na principu solidarity
- v systému nejsou zabudovány dostatečné motivační prvky prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání, podpory rehabilitace a rekvalifikace poškozených
- ze systému neoprávněně profitují dvě určené pojišťovny (inkasují 13,5 % z vybraného pojistného jako správní režii), které však nemají pravomoce ani motivaci ke kontrole oprávněnosti čerpání dávek ze zákonného pojištění a zajištění aktivního výběru pojistného

Podle údajů MPSV vybraly pojišťovny v roce 2002 na pojistném 4 067 310 tis. Kč. Ve stejném roce pojišťovny vyplatily 2 475 570 tis. Kč. Více než 549 086 tis. Kč (13,5 % z vybraného pojistného) si tedy mohly pojišťovny ponechat, aniž by byly známy skutečné náklady správy tohoto pojištění. MPSV se proto domnívá, že bude systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání stát spravovat levněji, pokud transformuje systém na sociální úrazové pojištění, které bude spravováno jednou institucí (ČSSZ).

Místo pojištění odpovědnosti sociální úrazové pojištění?

Desetitisíce pojistných smluv v ohrožení.
Čtěte ZDE

Pokud bude přijat návrh věcného záměru zákona o úrazovém pojištění, dojde ke vzniku tzv. sociálního úrazového pojištění. V budoucnu by měla jedna veřejnoprávní instituce (v prvním kroku ČSSZ) monitorovat pracovní úrazy a nemoci z povolání. Rovněž je po uplynutí tří let počítáno se zavedením bonusů (slev z pojistného) a malusů (přirážek k pojistnému), které by měly lépe vystihovat rizikovost pracoviště u jednotlivých zaměstnavatelů. Zaměstnancům by měly být ze sociálního pojištění vypláceny nově definované dávky jako je úrazový příplatek při dočasné pracovní neschopnosti, jednorázové úrazové vyrovnání, úrazová renta (dle stupně tělesného poškození), náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, jednorázové odškodnění a renta pro pozůstalé. Kromě těchto dávek mají být součástí systému i náhrady za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a uhrazení nákladů na výkon rehabilitace.

Na uvedené transformaci je jistě pozitivní, že bude po dlouhém období ukončen ničím nepodložený „monopol“ dvou soukromých pojišťoven. Pokud by systém efektivně spravovala pouze jedna (byť veřejnoprávní) pojišťovna, šlo by jistě o nejlevnější řešení. Návrh transformace má však i své stinné stránky. Nově navržený systém např. plně nepokryje škody vyplývající z odpovědnosti zaměstnavatele (pokud bude zachována jeho současná objektivní odpovědnost). Rovněž návrh zachovává výši sazeb, přestože z návrhu vyplývá snížení vyplácených plnění. Rovněž systém bonus a malus je ve veřejném systému neobvyklý. Návrh změny také značně rozšiřuje aktivity nositele pojištění, které mají platit všichni zaměstnavatelé.   

Penzijní připojištění ve víru změn.
Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

Bylo by tedy vhodné zvážit i jiné možnosti transformace. Otázkou například zůstává, zda podporovat preferenci odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Je skutečně nutné rozlišovat příčinu pracovní neschopnosti pro určení výše sociální dávky? Má význam odškodňovat pouze vyjmenované nemoci z povolání (vznikající např. působením chemických vlivů), když mnohem závažnější civilizační nemoci z povolání nejsou odškodňovány? Pokud má stát zájem i nadále udržovat tuto preferenci, existují i jiné možnosti transformace. Dle našeho názoru byly například nedostatečně zváženy výhody deregulace pojištění odpovědnosti, čímž by se otevřel trh i pro další pojišťovny. Stát by ponechal úrazové pojištění na komerčním základě a v systému by uplatňoval pouze kontrolní funkce. Odpadla by také nevýhoda průběžného financování a nemožnost účasti sociálních partnerů na rozhodování. Své slovo by totiž při výběru pojišťovny mohly mít zaměstnavatelé i odboráři, kteří by se podílely na hodnocení předložených nabídek pojišťoven. Spokojené by tak mohly být všechny strany. Na konečnou podobu transformace úrazového pojištění si tedy budeme muset ještě počkat.

Jakým způsobem vám byl zaměstnavatelem odškodněn pracovní úraz či nemoc z povolání? Považujete vyplácené náhrady za dostatečné? Děkujeme za názory.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
Češi jsou podpojištění. Co to znamená a jak to napravit?

Češi vydávají výrazně méně peněz za pojištění majetku, zdraví i života než lidé ve vyspělých evropských státech. Podle finančních poradců je jedním z důvodu...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Grafton Recruitment Praha
SVÁŘEČ MIG, 30 000 Kč/měs.

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 23 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.