Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stávka je pouze krajní řešení

  10:00aktualizováno  10:00
Stávka. Slovo, které žádný zaměstnavatel nemá rád. Je to částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci v situaci, kdy vyčerpali možnosti při vyjednávání o svých požadavcích, ale přesto k dohodě nedošlo.

Pro její úspěch je důležité, aby měli stávkující podporu spolupracovníků i představu o tom, jak budou ve vyjednávání pokračovat a za jakých okolností stávku ukončí.

Právo na stávku zaručují podmínky zákona o kolektivním vyjednávání a Listina základních lidských práv a svobod. Uznává se stávka na ochranu hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců i stávka solidární ­ na podporu požadavků pracovníků stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy. Současný zákon řeší kolektivní vyjednávání mezi orgány odborových organizací a zaměstnavateli. A co zaměstnanci, v jejichž firmě nejsou odbory?

Více informací a právních rad na téma: "Zaměstnanci stávkují" najdete v přiloženém článku ZDE

"Absence zákona vymezujícího podmínky stávky neznamená, že ji nelze uskutečnit," říká právník Oldřich Choděra. "Pak je třeba vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci posuzovat podle zákoníku práce." Tím, že zaměstnanci zahájí stávku, porušují ustanovení zákoníku práce (například povinnost pracovat svědomitě, plně využívat pracovní doby, plnit hospodárně a včas své úkoly). "V případě dohody se zaměstnavatelem může být jejím obsahem ujednání, že nepovažuje účast na stávce za porušení pracovní kázně a nevyvodí z toho důsledky," vysvětluje Oldřich Choděra. Pokud k ní nedojde, může zaměstnavatel stávkujícím odmítnout vyplatit náhradu mzdy. Smí vyvodit i důsledky z porušení pracovní kázně, případně požadovat náhradu škody, kterou stávkou způsobili.

Stávky vyhlášené odbory mají svá pravidla

"Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy mezi zaměstnavatelem a odbory ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o její uzavření vyhlášena stávka," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová. Stávku vyhlašuje odborový orgán, jestliže s ní souhlasí nejméně polovina zaměstnanců, jichž se má kolektivní smlouva týkat. Alespoň tři pracovní dny předem musí odborová organizace zaměstnavateli písemně oznámit důvody i cíle stávky a datum zahájení. Dodá i jmenný seznam svých členů, oprávněných zastupovat její účastníky.

Minimálně jeden pracovní den před zahájením stávky pak musí předat seznam zaměstnanců, kteří se jí zúčastní (nutné k posouzení jejich pracovněprávních nároků). Zaměstnavatel nesmí stávce bránit. Stávkující si zase nemohou vynucovat podporu kolegů, kteří se jí nechtějí účastnit, ani jim bránit v přístupu na pracoviště nebo vyhrožovat. Těmto pracovníkům umožní zaměstnavatel pracovat. Pokud to kvůli stávce nelze, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a náleží jim náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Přijímaní nových zaměstnanců zastaveno

V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí na pracovní místa stávkujících přijímat jiné osoby. Odbory musí zaměstnavateli zajistit, že nedojde k poškození zařízení a že bude zabezpečena nezbytná činnost s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních. Odpovídají za škody, které svým jednáním způsobí. Stávkující nemá v době stávky nárok na mzdu či na její náhradu. Nenáleží mu nemocenské dávky ani podpora při ošetřování člena rodiny. Nárok na tyto dávky vzniká nejdříve den po ukončení účasti na stávce. Ta se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání. Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo státní zástupce však mají možnost podat návrh na určení nezákonnosti stávky k příslušnému krajskému soudu. Pokud soud rozhodne o její nezákonnosti, je účast na stávce posuzována jako neomluvená absence. Ukončení stávky písemně ohlašuje zaměstnavateli opět odborová organizace.

Kdo nesmí stávkovat?

Případy, kdy nelze stávkovat, jsou uznávány i v mezinárodním právu ­ je-li ohrožen život nebo zdraví i těch osob, které vůbec splnění požadavků stávkujících nemohou ovlivnit. Stávkovat proto nesmějí například hasiči, kterým to nedovoluje ani zákon o požární ochraně. "Jsme dobrovolníci, takže u nás to není o stávce, ale spíš o lásce k povolání," říká mluvčí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Jan Aulický. Stávkovat nesmějí ani lékaři na pracovištích akutní péče.

"Lékaři nemohou přestat provádět výkony nezbytné pro zdraví občanů. Stávkovat tak například mohou lékaři z plastické chirurgie," vysvětluje mluvčí Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Vratislav Tomek. Dále nesmějí stávkovat zaměstnanci při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů, soudci, státní zástupci, příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených sborů, zaměstnanci při řízení a zabezpečování letového provozu a podobně. V těchto případech je možné využít jiných prostředků řešení sporu, například řízení před rozhodcem nebo dalšího vyjednávání na vyšších úrovních.


Kolektivní smlouva a vyjednávání

Kolektivní smlouva je písemná dohoda uzavíraná mezi zaměstnavatelem a odbory podle zákona o kolektivním vyjednávání. Uzavírá se na úrovni jednotlivých podniků (tedy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací či její organizační složkou) nebo na vyšší úrovni, kdy odborové svazy (centrály) dohadují s organizacemi (svazy) zaměstnavatelů podmínky pro celá odvětví nebo resorty, například pro pracovníky v energetice, hornictví.

Do kolektivního vyjednávání patří vedle mzdových požadavků pracovní podmínky, bezpečnost a hygiena práce, pracovní režim, zajištění zaměstnanosti, postup a pomoc zaměstnavatele pracovníkům při organizačních změnách. Dále se vyjednává o doplňkových sociálních fondech a službách, zvláště pro případ pomoci zaměstnancům v mimořádných životních situacích, jako je dlouhodobá nemoc, úraz, postižení živelní pohromou, ale též při rekvalifikaci, předčasném odchodu do důchodu. Projednávají se také požitky a slevy při rekreaci, vzdělávání, péči o zdraví; příspěvky na penzijní připojištění.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ode dneška až do penze. Zážitky mladých a rady, jak přežít první práci

Je to šok. Jeden den sedíte ve školní lavici, druhý za pracovním stolem. Ve zcela novém světě. Musíte si zvyknout na pravidla, zodpovědnost, stereotypní režim...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Miliardová investice do továrny na výrobu lithiových baterií HE3DA zahájena
Miliardová investice do továrny na výrobu lithiových baterií HE3DA zahájena

Unikátní stavba dnes byla zahájena v Horní Suché u Havířova. Díky investici v hodnotě 1 miliardy korun od českých inves... celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
TECHNOLOG s AJ/NJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 25 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.