Stěhování za prací? Lepší je dojíždět

Vidinou slušného živobytí láká mnohé Čechy, Moravany a Slezany Praha. Zatímco při cestě do zaměstnání opustí území hlavního města jen 6 procent jeho obyvatel, třeba ze Středočechů tam denně míří za prací 61 procent.

"Byl bych sám proti sobě. V Praze mám v zahraniční společnosti za tutéž práci o deset tisíc víc než ve firmě v místě bydliště. K tomu týden dovolené navíc a mohu si ji vybrat bez problémů, protože nejsme ve firmě jen čtyři," říká architekt Roman Mališ z Berouna. Dojíždění mu nevadí. Říká, že po dálnici to jde rychle. "Za tři čtvrtě hodinky jsem v práci," dodává architekt.

Od roku 1991 do roku 2001 se zvýšil počet Středočechů dojíždějících za prací do Prahy o 26 tisíc, na 96 tisíc lidí. V jejich případě jde o největší pohyb za prací v rámci celé České republiky. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, zpracovaných z výsledků sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001, které nedávno zveřejnil. Do Prahy dále nejčastěji míří lidé z Moravskoslezského, Ústeckého a Jihočeského kraje. Mají to sice podstatně dál než lidé z Kladna či Neratovic, ale v Praze na ně čeká to, co doma často nemají.

Proč jezdím tak daleko?

Co dělá můj šéf: závidíte jim vysoký plat? A tu dřinu a odpovědnost taky? Více čtěte ZDE.

Moravany a Slezany přitahuje Praha množstvím příležitostí, větší jistotou práce. Většinou jde totiž o vzdělané lidi z míst s nadprůměrnou nezaměstnaností. Připojíli se k možnosti pracovat i vyšší plat, vyrovnávající alespoň výdaje na dojíždění, tím lépe.
Příjmy v mnohých profesích dosahují v Praze, Ostravě, Olomouci či v Brně podobné výše. A případné rozdíly nebývají zdaleka tak velké, aby se třeba Ostravanovi s rodinou vyplatilo prodat svůj 3+1. Za utržené peníze totiž nepořídí v Praze ani tu nejmenší garsonku. A tak, pokud to jde, řeší práci v hlavním městě dojížďkami. V roce 1991 dojíždělo za prací do Prahy podle statistiky 112 tisíc osob. O deset let později jich bylo 163 tisíc. Zatímco ze středních Čech je to 96 tisíc lidí, z Ústeckého kraje 11 tisíc, z Moravskoslezského a Jihočeského osm tisíc lidí.

Stěhovat se? Jen v krajním případě

O tom, že se lidé za prací jen tak nepřestěhují, se přesvědčila kolínská automobilka TPCA. Nedostatek dělníků ve výrobě ji přinutil udělat nábory pracovníků i na Ostravsku a Karvinsku, kde je velká nezaměstnanost.

"Automobilka má zájem jen o lidi, kteří berou zaměstnání v Kolíně jako definitivní a počítají s ním natrvalo," říká mluvčí automobilky Matěj Matolin. Vážný zájem o práci v TPCA tak projevili spíše mladí lidé bez závazků. Nebudou mít takový problém s "pálením mostů" jako ti starší. Většina účastníků ankety na www.prace.cz by o stěhování kvůli práci začala vážně uvažovat jen v případě, že by jim už nezbylo nic jiného. Ano by pak takovému řešení řeklo 82 procent převážně mladých lidí. A to i když se to úplně nevyplatí.

Nejméně dojíždějí učitelé

"Do zaměstnání cestují v největší míře pracovníci v průmyslu, stavebnictví, dopravě a obchodu. Nejméně pak lidé ze školství," říká se ve zprávě Českého statistického úřadu. Protože to jsou spíše ženy, na nichž leží odpovědnost za péči o děti a domácnost, tráví muži větší čas na cestách za prací než ony. Nejčastěji za prací dojíždějí lidé mezi 30 a 49 lety, vysokoškoláci pak dále než středoškoláci. Většina lidí přitom nedojíždí déle než jednu hodinu denně. Zatímco si muži spíše berou auto, ženy na cestě do práce spoléhají na autobusy a městskou hromadnou dopravu.

Počítač v práci? I kvůli erotice. Více ZDE.

Přestěhovali byste se za prací?

• Ano, ale jen v krajním případě 57 %
• Ano, i když se to úplně nevyplatí 25 %
• Ne, žít se dá i ze státních dávek 5 %
• Ne, radši bych začal podnikat 13 %

Hlasovalo: 492 lidí
Zdroj: prace.cz
Zdroj: podle informací ČSÚ