Téměř polovinu z celkového počtu pracovních neschopností mají na svědomí nachlazení, chřipka, angína. "V počtu prostonaných dnů ale vedou nemoci páteře a meziobratlových plotének," říká Štěpánka Mikešová z České správy sociálního zabezpečení. V krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti a tam, kde mají lidé poměrně nízké příjmy, je nemocnost častější. "Můžeme se však jen domnívat, zda lidé odchodem na nemocenskou řeší svou životní situaci třeba v době, kdy se jejich zaměstnavateli nedaří. Je to totiž věc mezi nimi a lékařem," říká Kateřina Prejdová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Nejeden lékař zároveň potvrdí, že se dlouhodobý strach ze ztráty zaměstnání negativně podepisuje na duši i na tělesném zdraví.
Plat a jeho vliv na nemoc
Dlouhodobě se ukazuje, že nejčastěji marodí lidé s hrubým měsíčním příjmem od deseti do šestnácti tisíc korun. Počínaje letoškem je nemocenská radikálně zkrácena, zejména v prvních třech dnech a do dvou týdnů nemoci. Statistika nemocnosti za
|
Změny v proplácení nemocenské nastaly od ledna tohoto roku...více informací naleznete ZDE! |
Od hrubého příjmu 25 000 korun počet pracovních neschopností klesá prudce dolů. Tolik se vydělává v úspěšných firmách, z odvětví nejvíce v bankovnictví a pojišťovnictví. S nachlazením se lépe přežívá v kanceláři než venku na stavbě, byť i tak je to někdy hazard se zdravím. Některé zahraniční firmy umožňují manažerům zůstat doma několik dní v roce nad rámec dovolené, aniž to musí nějak zvlášť zdůvodňovat.
Když onemocní půlka firmy
Řada podniků marně bojuje s vysokou
| Navrhované změny k nemocenské * Za první tři dny nemoci by měl zaměstnanci v pracovní neschopnosti zaměstnavatel platit náhradu mzdy, která má činit 35 procent z průměrného výdělku. * Dalších 11 dnů (ale bez víkendů) by měl zaměstnavatel platit náhradu mzdy, která má činit 70 procent z průměrného výdělku. * Poté bude příslušná správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenskou za kalendářní dny. |
| Kolik činí nemocenská? (Kč) Hrubý příjem 8000 16 000 25 000 Za první tři dny 180 345 420 Za 31 dní stonání 5095 9810 11 789 |
Podle Milana Veverky, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, by nemocenské měly hradit zdravotní pojišťovny. "Přes ně projde každý nemocný, financují zdravotní péči, takže by se měly snažit o minimální nemocnost," říká. Zaměstnavatelé jsou také pro efektivnější kontroly nemocných.
Zazvonit u dveří a zkontrolovat, zda člověk na neschopence kvůli problémům se zády právě neskládá uhlí do sklepa, nesmí zaměstnavatel, ale pouze kontroloři správy sociálního zabezpečení. "Jediným postihem zaměstnance při porušení léčebného režimu je odebrání dávek nemocenského. Je to věc čistě mezi lékařem a pacientem," vysvětluje mluvčí ministerstva práce Prejdová.
Na nemoc je nejlepší prevence
"Měli jsme obrovskou nemocnost, zvlášť u některých lidí. Samozřejmě nejde nikomu nakázat, aby byl zdravý. Ale v boji proti simulantům pomáhá, když odměníme ty, kteří jsou nejméně nemocní," tvrdí šéf jedné strojírenské společnosti na severní Moravě. Přesto má strach uvést totožnost svou i podniku, aby prý za opatření nebyl popotahován odbory nebo někým ze zaměstnanců. Jana Haniková z odboru personálního rozvoje Karosa Vysoké Mýto je otevřenější.
Vysvětluje, že jejich společnost sází především na prevenci, ale výsledky jsou těžko měřitelné. "Chceme, aby každý vedoucí znal důvody nemocnosti ve svém úseku. Měsíčně vyhodnocujeme absenci po jednotlivých střediscích, zabýváme se opakovanou a dlouhodobou absencí," říká Haniková. Důležitý je také trvalý dozor bezpečnostního technika, pravidelné prohlídky u závodních lékařů, ozdravný program zahrnující například rehabilitační masáže, plavání, podávání vitaminů. Patří sem i vyplácení takzvané odměny za prosperitu, kdy nejvyšší částku obdrží zaměstnanci, kteří odpracovali všechny pracovní dny.
