Stravenkami šustí přes milion Čechů. Balíček padne i na nákup dortu

Daňová reforma se pomalu mění v boj o stravenky. Po mnoho let oblíbený benefit zaměstnanců má namále. Lidé jsou naštvaní, že jim klesne příjem, restaurace se obávají o svou existenci a někteří zastánci stravenek varují před nárůstem obezity Čechů.
Bez stravenek v peněžence 70 procent lidí omezí obědvání v restauracích. Ilustrační snímek

Bez stravenek v peněžence 70 procent lidí omezí obědvání v restauracích. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na tanečky kolem stravenek bychom si přitom už mohli zvyknout, snahy zrušit jejich daňové zvýhodnění nejsou vůbec nové. V různých periodách se opakují už po několikáté. Naposledy byly stravenky v ohrožení před třemi lety. Proč vlastně vyvolávají tolik vášní?

Podle ekonoma Vladimíra Pikory je debata o stravenkách jen snahou politiků vytvořit mezi voliči pocit, že se něco dělá, téma stravenky je totiž všem blízké a úderné. "S jejich zrušením i s jejich ponecháním zde stále bude problém deficitů veřejných financí. Nic zásadního se nezmění. Nyní jsou zde mnohem vážnější témata. Těm se ale tolik pozornosti bohužel nevěnuje," říká Pikora.

Pokud by vládní návrh prošel, stravenky samotné sice definitivně zmizet nemusí, ale stát je zdaní a pro firmy už nebudou výhodné.

Za stravenky nakupujeme i běžné potraviny

Legislativa říká:

  • Zaměstnavatel si do svých nákladů může započítat až 70 procent ceny jednoho jídla a 55 procent  hodnoty stravenky.
  • Od 1. ledna 2011 je to 51,80 korun na jednu stravenku.
  • Nejvýhodnější nominální hodnota stravenky je tak pro zaměstnavatele 94 korun.

Každý měsíc zhruba 1,3 milionů zaměstnanců najde v peněžence kolem 20 papírových poukázek - stravenek (záleží na počtu dní v měsíci, za které má zaměstnanec na stravenku nárok) v průměrné hodnotě 65 korun za jednu, tedy 1 300 korun celkem.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé většinou zaměstnancům přispějí zhruba 35 korunami na jednu stravenku, vydá za ni zaměstnanec ze svého jen 30 korun. Za měsíc si tak na čisté mzdě polepší přibližně o 600 korun.

I když jsou stravenky primárně určeny na zaplacení jídla v restauracích, mnozí z nás je využívají i na běžné nákupy v prodejnách potravin či například v řeznictví.

"Občas zajdu s dětmi k McDonaldovi, ale jen tehdy, když mám peněženku plnou stravenek. Pak mám pocit, že mě ten předražený karbanátek v housce vlastně tolik nestojí," popisuje čtyřicetiletá Jana z Prahy.

Její slova potvrzuje i třiapadesátiletá Ivana, která téměř pravidelně každý měsíc za stravenky kupuje rodině dort Medovník. "Máme ho všichni rádi, ale bohužel je dost drahý. Když ho zaplatím stravenkami, přijde mě prakticky na polovinu," říká Ivana.

Stravenka z roku 2011

V některých firmách zaměstnanci stravenky nedostávají, ovšem zaměstnavatel jim přispívá na jídlo podávané ve firemních jídelnách. Podle posledních údajů má takto levnější jídlo celkem 1,8 milionů zaměstnanců. Například v ČSOB zaměstnanci ústředí nemají stravenky a od zaměstnavatele dostávají příspěvek v hodnotě 57 korun na jedno hlavní jídlo podávané v jídelně.

"Zaměstnanci banky na ostatních pracovištích dostávají stravenky v hodnotě 80 korun. Příspěvek zaměstnavatele je stejný, ti kteří za oběd platí stravenkou, uhradí jen 23 korun," uvádí Jan Solnička z ČSOB.

Hrozí změna stravovacích zvyklostí

Vláda zároveň se zrušením daňového zvýhodnění stravenek schválila novou slevu na dani ve výši 250 korun měsíčně, resp. tři tisíce korun ročně. Tu by měl dostat každý zaměstnanec, tedy i ten, kterému zaměstnavatel žádné stravenky nedává a ani na jídlo nepřispívá.  

Z tohoto pohledu se navrhovaný daňový paušál může zdát spravedlivý. Ovšem "stravenkáři" si pohorší. Zatímco nyní dostávají měsíčně ke svému čistému příjmu navíc zhruba 600 korun, v případě daňového paušálu to bude jen 250 korun. Budou tedy na tom o 350 korun hůře.

Základní fakta o stravenkovém systému v Česku

  • 27 procent zaměstnanců využívá stravenky (1,3 milionu lidí)
  • 60 tisíc zaměstnavatelů poskytuje stravenky
  • 25 tisíc restaurací a obchodů akceptuje stravenky
  • 16 miliard korun je hodnota vydaných stravenek za rok
  • 65 korun je průměrná výše stravenky
  • 426 milionů korun je celkový čistý přínos stravenek pro státní rozpočet
  • 21 je počet evropských zemí, kde běžně stravenky fungují

Data jsou za rok 2010 a vycházejí z informací členů APROPOS (Asociace provozovatelů poukázkových systémů) a nezávislých průzkumů.

Se zánikem stravenek či finančních příspěvků na jídlo však hrozí i to, že lidé zvyklí jíst za stravenky v restauracích budou své stravovací návyky měnit. Buď si koupí levnější jídlo, nebo do restaurace vůbec nepůjdou. "Pokud můj zaměstnavatel stravenky zruší, zasáhne to významně do mého rozpočtu. Budu si víc rozmýšlet zda a do jaké restaurace na oběd jít. Také si do práce alespoň dvakrát v týdnu přinesu vlastní jídlo," uvažuje šestadvacetiletá Veronika.

Postoj Veroniky potvrzují i výsledky výzkumu společnosti GfK Czech, kdy 70 procent příjemců stravenek uvedlo, že by v případě ztráty stravenek chodili do restaurace méně často a polovina z nich by snížila svoji průměrnou útratu v restauraci za jeden oběd.

O svou existenci se pochopitelně obávají i majitelé hotelů a restaurací. Odhadují, že zrušením stravenek by odvětví stravování zaznamenalo propad v obratu o 7,54 miliard korun a mohlo by znamenat ztrátu až 31 tisíc pracovních míst. Své obavy a názory dokonce vyjadřují v Petici Zachraňme stravenky. Petice byla spuštěna v září loňského roku a dosud ji podepsalo celkem přes 50 tisíc zaměstnanců a šest tisíc restaurací.

Stravenka z roku 1994

A v neposlední řadě za záchranu stravenek "bojují" i zastánci pravidelného stravování. Jedním z důvodů, proč vlastně stravenky vůbec vznikly, je podpora zdravého životního stylu. Bez pravidelných obědů prý Češi začnou více tloustnout.

Se stravenkou do restaurace prakticky po celém světě

Historie stravenek spadá až do roku 1954, kdy se ve Velké Británii objevily první papírové lístečky, kterými lidé platili za jídlo v restauraci. Systém propracoval jistý John Hack, vymyslel unifikovaný kupon použitelný po celé zemi a založil první "stravenkovou" společnost.

Britský model se postupně přenesl do dalších zemí - Francie, Belgie, Německa, Itálie, Španělska, ale i Brazílie, Mexika či Libanonu. V současné době používají stravenky v 21 státech Evropy, sedmi státech Jižní Ameriky a třech zemích Asie a Blízkého Východu.

V našich končinách se první stravenky v dnešní podobě objevily na počátku 90. let. V současné době v Česku působí tři největší stravenkové firmy - Sodexo, Edenred CZ a Chèque Déjeuner.

V porovnání s některými evropskými státy si Češi za jednu stravenku dopřejí nejméně. Například průměrná hodnota stravenky ve Švédsku je 173 korun či ve Francii 172 korun (podrobněji si přečtěte v našem předchozím článku).

Má smysl rušit stravenky?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 21. září 2011. Anketa je uzavřena.

Ne
Ne 6482
Ano
Ano 1622
  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...