Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stravenky dnes lidé berou jako samozřejmost. Přednost mají jiné benefity

aktualizováno 
Zaměstnanci některých firem mohou utratit za nejrůznější výhody ročně až 18 000 korun. A přitom si vybrat, zda zvolí výuku jazyků, či třeba penzijní pojištění.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - manažerka, telefon, žena | foto: Profimedia.cz

Chtěli byste, aby vám firma zaplatila kurz angličtiny pro pokročilé, nebo byste raději brali finanční příspěvek ve výši několika tisíc na letní dovolenou? Oceníte spíš příspěvky na penzijní připojištění, nebo permanentku do fitcentra zdarma?

Pro zaměstnavatele je v praxi velmi těžké najít univerzální výhody, které budou vhodné pro všechny pracovníky. V zájmu spravedlnosti se proto stává stále populárnějším systém takzvané kafeterie benefitů. Zjednodušeně řečeno - je to vlastně imaginární švédský stůl zaměstnaneckých výhod, z něhož si každý může nabídnout to, co mu nejvíce vyhovuje.

Kafeterie benefitů

"Každý zaměstnanec má v kalendářním roce k dispozici bodové konto v předem stanovené finanční hodnotě a podle svého uvážení si vybírá, na co body z něj použije," říká Václav Kurel, ředitel společnosti Benefit Management, která se zabývá realizací a správou systémů volitelných zaměstnaneckých výhod. "Tento systém je výhodný i pro zaměstnavatele - zaplatí totiž pouze za to, co jejich lidé skutečně využijí, a neutratí zbytečně peníze za nevyčerpané poukázky."

Body se zaměstnancům obvykle připisují na konto na začátku kalendářního roku a mohou se čerpat buď postupně po menších částkách, nebo klidně i všechny najednou (třeba na uhrazení poukazu za dovolenou cestovní kanceláři). Vždy to musí být nejpozději do posledního prosince, jinak body „propadnou“ - nelze je totiž převádět do dalšího období.

"U mobilního operátora Vodafone má každý zaměstnanec v průběhu roku k dispozici 18 tisíc benefitních bodů, přičemž finanční hodnota bodu závisí na tom, co si za něj pořídíte," vysvětluje Miroslav Čepický. Při uhrazení jazykového či jiného vzdělávacího kurzu z konta kafeterie má jeden bod hodnotu koruny. Zaměstnanec tedy dostane služby v hodnotě 18 tisíc korun. V případě nákupů například elektroniky je poměr o něco nižší (bod pak odpovídá 0,70 korun, celkem tedy 12 600 korun).

Kromě zmíněných možností je podle něj možné proměnit body i ve finanční příspěvky na stavební spoření, životní nebo penzijní připojištění, zaplatit jimi za péči o zdraví (očkování, nákupy v lékárně, v optice, u stomatologa...) a za celou řadu kulturních akcí a sportovních aktivit.

Ve společnosti UniCredit Bank mají zaměstnanci v kafeterii k dispozici na letošní rok 16 000 bodů v hodnotě 1 až 1,20 korun (opět podle účelu, na nějž je použijí). V omezeném množství 1 500 bodů ročně mohou výhody čerpat dokonce i zaměstnanci, kteří jsou právě na rodičovské dovolené.

Podle tiskového mluvčího Tomáše Pavlíka jsou mezi pracovníky všech věkových kategorií jednoznačně nejpopulárnější finanční benefity - penzijní připojištění a životní pojištění, dále pak následuje cestování a vzdělávání. Spíše mladší zaměstnanci využívají některé netradiční nebo adrenalinové nabídky - zaplatí si prostřednictvím bodů z kafeterie například kurz potápění, orientálních tanců či třeba za tandemový seskok padákem.

Stravenky dávno nestačí

Zatímco v 90. letech byly v podstatě jediným benefitem stravenky, dnes už je lidé berou nikoliv jako výhodu, ale jako samozřejmost. Podle průzkumu agentury TNS AISA pro společnost Sodexo Pass je totiž v současnosti poskytuje 93 procent zaměstnavatelů.

"Na trhu práce je nedostatek kvalitních lidí, takže se firmy musí mnohem víc snažit udržet si klíčové pracovníky," říká marketingový ředitel společnosti Sodexo Pass Tomáš Kopřiva. Proto objevují nové druhy benefitů - například placené dny volna na překonání krátkodobé nemoci (sick-days) nebo dovolená navíc. "Zaměstnavatelé konečně zjistili, že odpočinek, dobrá nálada a zdravý životní styl zaměstnance se projeví i na jeho produktivitě práce," dodává Tomáš Kopřiva.

Mnohé společnosti jsou dnes více než v minulých letech vstřícné i k rodičům - umožňují jim časný návrat do práce a přizpůsobují se jejich novým časovým možnostem. Například tím, že jim nabízejí takzvaný job sharing neboli sdílení úvazků i další varianty zkrácené nebo pružné pracovní doby. Také se pro ně mnohde snaží zřizovat firemní školky nebo alespoň dětské koutky, ale v praxi bohužel zatím narážejí na legislativní překážky.

Autoři:


Nejčtenější

Zmapovali jsme pět spořicích účtů, které aktuálně vynášejí nejvíc

Ilustrační snímek

Česká národní banka letos již několikrát zvýšila úrokové sazby, naposledy v srpnu 2018. Některé finanční domy na to...

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...



Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Planeta nám za méně vyhozených bot poděkuje, zamítl prodejce reklamaci

Ilustrační snímek

Nové boty se mu začaly párat už po třech měsících, reklamaci však prodávající neuznal. Možná má nějakou anomálii prstů...

Další z rubriky

Najít práci pro šedesátníka je stále problém. I když pomáhá ekonomice

Ilustrační snímek

Jak umí země využívat ekonomický potenciál starších pracovníků? To zjišťovala studie Golden Age Index poradenské...

Boj o zaměstnance nekončí. Firmy chtějí dál nabírat, říká průzkum

Ilustrační snímek

Firmy se budoucnosti nebojí a hodlají nabírat zaměstnance ve velkém. Prozradil to tradiční průzkum společnosti...

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Nejsou lidi: Za kopečky stále utíká tolik lidí, jako za dob komunismu

Nejsou lidi: Za kopečky stále utíká tolik lidí, jako za dob komunismu

Kurzy.cz Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu a sehnat lidi je pro firmy velký problém. Vše ještě zhoršují u některých ...



Najdete na iDNES.cz