Změny v nákupních zvyklostech střední třídy naznačil průzkum "Střední třída v Evropě - Barometr Cetelem 2012" uskutečněný ve 13 zemích Evropy včetně České republiky.
V západní Evropě přitom již začínají panovat obavy, že současná střední třída je tou poslední, pro kterou platilo pravidlo, že se její děti budou mít lépe. Češi jsou podle aktuální sondy zatím optimističtější.
Do střední třídy byly v průzkumu zahrnuty české domácnosti s příjmem 8 142 až 20 733 korun čistého měsíčně na hlavu. |
"U nás střední třída stále ještě věří, že když bude intenzivněji pracovat, dosáhne určité pozice i vylepšení životní úrovně. Stále v nás běží motor a převládá nasazení. A to i přesto, že často slyšíme, že poctivou prací nelze vylepšení zase až tak dosáhnout," říká Jana Myšková, psycholožka a expertka na psychologii nakupování z Factum Invenio.
Jak dodává, česká střední třída ale výrazně mění nákupní zvyklosti. Nakupujeme odpovědněji a inteligentněji, chceme kvalitnější zboží a umíme si počkat na cenově výhodnější nákup.
Evropský průzkum naznačuje, že střední třída začíná přehodnocovat konzumní způsob života. Je tomu skutečně tak?
Rozhodně ano. Po roce 1989 u nás panovala spotřebitelská volnost, že můžeme nakoupit všechno možné. Spotřeba výrazně rostla, lidé nakupovali jako o život. Mít určité zboží, vlastnit ho a využívat určité služby patřilo k určitému sociálnímu společenskému statutu. Byla to vnější známka určité společenské pozice a zviditelnění ve skupině, ke které chtěli dotyční patřit.
FaktaNa čem střední třída v ČR nejvíce šetří
Zdroj: Studie: Střední třída v Evropě, Barometr Cetelem 2012 |
Postupem doby docházíme ale k tomu, že se zvyšují ceny, roste DPH a platy rostou tak, že se snižuje reálná kupní síla. To, s čím spotřebitel může manipulovat, se ohraničuje. Už nemáme pocit neomezených možností, máme zkušenosti, že úspory znehodnocuje inflace. Máme zkušenosti i s různými podvody, kdy se lidé nechali nachytat v domnění, že se jim povede lépe. To vede k určité ostražitosti a spotřebitel nyní více zvažuje, nakolik bude konzum dominovat jeho životu a na čem postaví své životní hodnoty.
Jaký konzum má smysl a jaký už ne?
Na konzumním způsobu života je určitým způsobem postavený rozvoj společnosti. V momentě, kdy je spotřeba vyšší a vyrábí se více, uplatní se více lidí v pracovním procesu a díky tomu mají více financí na utrácení. Tato spirála se pak rozjíždí. Každá společnost, každý trh má ale své limity.Teď je otázka, nakolik se jim blížíme, zda nejsme již na hraně, a je potřeba vše zvážit a přehodnotit. Protože dopad spotřeby a konzumu je nejen psychologický a sociální, ale i ekonomický a ekologický.
Tedy proč mít v obchodě stovku sýrů, když jich může být méně a kvalitnějších?
Přesně tak. Proč ne spotřeba, ale jde o určitou umírněnost spotřeby. Již nyní se to projevuje tak, že rodiny zvažují větší investice a o nákupu dlouho uvažují. Již neplatí - dnes nás to napadne, zítra jdeme koupit. Sondujeme trh i po internetu a zjišťujeme, kde se dá nakoupit výhodněji.
PrůzkumČeho se střední třída v ČR nejvíce bojí:
|
Jak se nyní proměňuje český zákazník?
Stále častěji se ukazuje, že lidé začínají být patrioty a víc si hledí českého zboží. Kauzy, které se v poslední době objevily, to jen umocňují. Je to i tím, že lidé očekávají, že náklady na výrobu českého zboží nebudou tak vysoké, jako když se dováží.
Je pro ně například nepochopitelné, že dovezené ovoce ze zahraničí může být levnější než tuzemské. Podporou tuzemského zboží mají pocit, že podporují naše hospodářství, i když vědí, že řada tuzemských firem má za sebou zahraniční kapitál. Mají pocit, že je to u nás vyrobené, z našich surovin, našimi lidmi, a fandí tomu.
Podle průzkumu si musí 58 procent lidí, kteří se hlásí ke střední třídě, utahovat opasky. Jak to ovlivňuje chování obchodníků?
Začíná se to projevovat v jejich cenové politice. Na utahovaní opasků museli reagovat tak, že slevy jsou již mnohem častější a u určitého sortimentu přecházejí ceny do slev plynule. Spotřebitelé se naučili slevy využívat a umí si vyhledat, ve kterém obchodním řetězci bude toto zboží opět ve slevě.
Už také neplatí, že nakupovat ve slevách není pro určitou skupinu spotřebitelů dostatečně důstojné. To již padlo. Lidé se naučili využívat i diskontní prodejny, což je jeden z nových trendů. Chodí tam nakupovat, aby ušetřili. A diskontní řetězce tomu podřizují i své reklamní kampaně. Ukazují, že nakupovat cenově výhodně je "trendy", že diskonty již nejsou pouze pro finančně slabší skupinu obyvatel.
Jaké změny v obchodech můžeme nyní čekat?
Myslím, že obchodní řetězce půjdou cestou, aby zachovaly sortiment, o který je zájem. Budou se vyvažovat podmínky prodeje s ochotou spotřebitele zboží koupit.
Budou čeští obchodníci nuceni zlevňovat, a to nejen ve slevových akcích?
Ceny jsou mezi spotřebiteli velmi diskutované. Lidé z příhraničních oblastí jezdí nakupovat za hranice, kde jsou ceny přijatelnější. U nás jsou ceny nastavené určitým způsobem a myslím, že bude potřeba zvážit a přehodnotit tuto situaci.
Co se bude muset na českém trhu konkrétně změnit?
Vidím to tak, že veškeré kritiky, které zaznívají, bude potřeba brát velmi v potaz. Kritiky se týkají například kvality zboží. Lidé začínají být velmi obezřetní, vnímají, že se určitým způsobem chytračí už i na farmářských trzích. Začínají si hlídat, co je bio a co je farmářské. Stejně tak se objevují problémy se složením potravin. Speciálně mladší generace, například maminky malých dětí, již pečlivě sledují složení potravin a zvažují, co dítěti koupit. Cena jako taková není již dominující. Sledujeme i zemi původu, odkud výrobek pochází a zda mu lze důvěřovat. Je rovněž velká kritika popisu výrobků včetně složení, které jsou jen těžko čitelné, což není věc jen obchodníků, ale i výrobců. Lidé zvažují i kde nakupovat. Přispívají k tomu kauzy přebalování prošlého zboží a přelepování expiračních lhůt.
Střední třída šetří na ošacení, uvážlivěji nakupuje i potraviny, méně jezdíme autem. Na dětech ale nešetříme. Čím to je?
Na dětech se nešetří v tom smyslu, aby měly dobrou školu, dobré jazykové vybavení, koníčky a kroužky, aby měly dobrý rozhled a vyhlídky na lepší budoucnost. Je to ovšem investice i do budoucnosti dospělých - když se mé děti dobře uplatní, určitě nehrozí, že skončím na ulici. Je to umocnění toho nepropadnout společností na dno. Každopádně investice do vzdělání dětí je stále v trendu.
Střední třída v Česku má podle průzkumu pocit, že není tak zbídačována jako v západní Evropě. Proč u nás převládá takový názor?
Myslím, že západ má oproti nám řadu let náskok. Dopad krize zde narušil něco, co už měli za jisté a pevně dané. U nás je společnost stále v určitém pohybu, nelze říci, že ji máme stabilizovanou. V současné době, kdy na nás dopadá krize i neurovnaná politická situace, která je neustále živá a v pohybu, je v nás pořád ještě pocit, že se to ještě může nějak vyvinout. I když roste nezaměstnanost, lidé stále věří, že budou moci dosáhnout určitého mezníku, který chtějí. I já jsem optimista a věřím, že společenský propad nebude tak výrazný a ekonomiku se podaří nastartovat. Protože pokud bude střední třída zanikat nebo bude diametrálně odlišná od jiných zemí, společnosti to neprospěje.
Nakupujete nyní uvážlivěji než dříve?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 5. července 2012. Anketa je uzavřena.
